Dlouho očekávané spuštění kanálu Disney + přišlo i s prvním hraným seriálem ze světa Star Wars a určitě věrné fanoušky nezklamalo. Já mám Star Wars sice rád, ale sám se nemohu počítat mezi zapálené fanoušky, kteří znají každý příběh, co se v předaleké galaxii odehrál. I tak jsem si Mandaloriana ale mohl v klidu užít a to je dobře.
Hned od úvodní scény poznáte, v jakém světě se nacházíte a sledování lovce odměn zní skvěle. A vážně je to slušná zábava sledovat, i když je pravda, že některé epizody jsou prostě lepší než druhé. Na druhou stranu je dobře, že všechno graduje v opravdu povedeném finále.
Osudová hudba fungovala, příběh Mandolariana také a navíc udělali i zajímavé závěrečné titulky. Takže se mi to líbilo a s chutí se podívám na další pokračování. A to i přesto, že se mi pravděpodobně vyhne nákupní horečka po hračce Baby Yody a nebudu o tom tvrdit, že je to nejlepší seriál, co jsem viděl. Ale určitě chápu fanoušky Star Wars, kteří jsou z toho nadšeni ještě o stupeň více.
Druhá série pokračuje v nastoleném řádu. Je vidět, že práce na seriálu je od lidí, co mají rádi Star Wars, pro fanoušky Star Wars. Já se bavil slušně a samozřejmě jsem si to užil až do posledních titulků závěrečné epizody, která byla skvělým vyvrcholením. Docela jsem zvědav na to, kam se bude posouvat pokračování.
Po krátkém posunu v příběhu Boby Fetta přichází i třetí řada Mandaloriana a její hlavní náplní je spojení Mandalorianů a jejich návrat na domovskou planetu. Tahle série je dost možná nejslaběji hodnocená, ale já se u ní bavil asi zatím nejvíce. Nejspíš je to tím, že to bylo víc ucelené jako příběh a nebyl to jen sled epizod ve kterých Mandalorian někde něco dělá. Navíc mu i odpadá ten cíl doručení Grogua. Závěr nasvědčuje tomu, že se spíše zase vrátíme k epizodickému příběhu.
Seriál se odehrává na pomezí doby bronzové a železné, v období prvních městských států. Začíná brutální genocidou staré civilizace, resp. odlišné rasy. (Scénáristé se částečně inspirovali Huntingonovým Střetem civilizací.) První tři řady (na SZ chybně označené jako S01) popisují postupný přechod od kmenového uspořádání k centralizaci, od vybalancované (téměř demokratické) "Jednoty" k autokratickému despotickému systému, stabilizovanému vytvořením společného nepřítele a dodnes zneužívané myšlenky státu, založeného na národnostních principech.
Postupné osobnostní a politické profilování postav vede k čím dál tím většímu poznání technologie moci, k extrémní míře každodenních intrik a neustálému boji o postavení. Rychlá mocenská přeskupování, sliby a zrady, to vše je stejné jako dnes.
Příběh se odehrává v duchu Twainova Yankeeho z Connecticutu na dvoře krále Artuše - hlavní postavy se pozvolna učí, jak docilovat svých cílů, s rostoucí mírou jejich osamostatnění (individualismu) jako by získávaly nadhled člověka dnešní doby - nejen z hlediska používané taktiky a strategie, ale hlavně začínají vědomě používat PR ke svým mocenským cílům.
Nedílnou součástí použité formy jsou četné vsuvky vypravěče, v korejské podobě jsou v "ich formě" jednotlivých postav (přednášené jejich hlasem, jako by se jednalo o myšlenky, nevyřčené nahlas).
Některé herecké projevy připomínají počátky kinematografie - hlavní hrdina většinou upírá zrak nad kameru, četné jsou "humorné vsuvky", ve formě infantilního a rozpačitého jednání, reakce na dramatické okamžiky jsou často provázeny kvílením a histerií, taneční scénky někdy až připomínají indiánské tance v pojetí Bollywoodu. Co se Evropanovi může jevit jako směšné, je jen jiná forma, pod kterou se skrývají stejné příběhy, jaké by se mohly odehrávat u nás.
Desítky drobných "podpříběhů" umožňují lepší pochopení předkládaného světa, osudy většinově nečernobílých postav se tak zpravděpodobňují, protože jsou stejně jako u nás mnohdy ovlivněny pouhou náhodou.
Kostýmy a kulisy jsou částečně přizpůsobeny tomu, že Netflix streamuje do celého světa - za zmínku stojí např. černá jako smuteční barva (místo bílé). Většina rekvizit působí nevěrohodně a navíc některé z nich neodpovídají dobově (např. použitá rakev).
Problematické (pro bělocha) je rozpoznávání jednotlivých postav - nejsme vytrénováni na identifikaci asijských obličejů, moc nepomáhá občasné (záměrné) uvedení jména postavy v titulcích.
Přehnaně působící složité rituály a jejich četnost jsou nedílnou součástí korejské kultury dodnes, jejich forma je pro nás stejně exotická, jako křesťanské liturgie pro asiaty.
Evropský divák si brutalitu a lehkost, s jakou probíhají četné vraždy, vysvětluje prismatem hodnot euroatlantické kultury, ale při sledování by si měl uvědomit, že v Asii platí odlišná měřítka hodnot.
Pokud nejste milovníky korejské (asijské) kinematografie, tak přece jen zkuste přečkat alespoň první dva díly, budete si muset zvyknout na jinou formu, zorientovat se v postavách a přijmout způsob, jakým byl seriál natočený.
VYDRŽÍTE-LI, BUDETE ODMĚNĚNI STRHUJÍCÍM PŘÍBĚHEM Z DOBY POČÁTKŮ LIDSKÉ CIVILIZACE.
Politika je svinstvo,ale ten kdo vtom umí chodit vytěží maximum.Tady je vidět že stačí něco málo vědět na někoho a hned se to využije ve prospěch.A proto pryč od politiky
Jestli jsem od tohoto seriálu něco čekal, tak ani ne. Ale zaujalo mě téma ve spojitosti s alternativní historií a o letech na Měsíc taky něco málo vím. Víc jsem si o seriálu nezjišťoval a to bylo moc dobře, protože jsem si to mohl užít pěkně naplno.
Seriál předkládá rozhodně zajímavou vizi, kdy Rusové přistanou první na Měsíci, pak tam ještě pošlou babu a amíci se můžou zvencnout, že jsou ve všem až druhý. A začíná závod, který naše skutečná historie nepamatuje, protože v reálu to amíci zatípli, že je to prostě drahý a rusové to ani nezkusili, protože už to nebylo vo čem a prostě na to neměli prachy (zjednodušeno). V této realitě tak řešíme apolla s pořadovým číslem větším než 20, stavby základen na Měsíci, výcviky, vztahy a tak dále a tak dále. Přitom mi to celé přišlo (jako laikovi) možné. Kdyby ten program tehdy politici neukončili, kde by v současnosti mohl být?
Epizody jsou delší než obvykle, ale děj celou dobu táhne, tak mi to dlouhý nepřišlo. Provedení poutavé a kvalitní, ty šedesátky z toho prostě dejchaj.
Mám jedinou, ale podstatnou výtku. A tou je absence rusů a ruského pohledu (až na konec). Celé je to o američanech. Z dnešního pohledu se prostě nechce věřit, že by se obě mocnosti vydaly na Měsíc a tam si bez dohody a komunikace každej patlal jen to svoje. Nějaká základní komunikace by tam prostě byla. A zatímco rusové přesně věděli, kdo je na základně a co se mu na Zemi stalo, tak americký kapitán ani neví, kolik je tam rusů. A tak dále, prostě některé věci trochu nedomyšlené. Ja vím, že zuřila studená válka, ale tu intenzitu prostě neberu. Ale hanět to nebudu, protože jako celek jsem si to užil a hodně mě sledování bavilo a to je pro moje - subjektivní - hodnocení vždy rozhodující faktor.
Hodnocení nechávám ne mě nadstandardně vysoké a odpouštím, že tam jsou v dnešní době nezbytné linky imigrantů, feminismu a lgbt - naštěstí citlivě a nenásilně zapracované do celkového příběhu, takže skoro neruší.
Edit po S02: Druhá řada dost zeslábla, děj se posunul o pár let směrem k současnosti, přibylo hluchých míst a subjektivně ubylo kosmonautování na Měsíci na úkor politikaření a řešení problémů na Zemi. Ale poslední díly, tak to je jízda a leckomu v posledním dílu i slzička ukápne. Celé je to ale tak neskutečně americké, až to prostě je nereálné, ať si o Rusech myslím cokoli (a víceméně nic dobrého), tak prostě taková banda kreténů to není a to samé platí o dokonalosti celé americké posádky. Prostě studená válka sem, studená válka tam, ale že by někdo riskoval pro blbost třetí světovou, tak to neberu. Na S03 jsem minimálně zvědavej a budu doufat, že se to nezvrhne v čistou špionážní slátaninu. A třeba konečně poletíme na Mars, už by to chtělo na toto téma seriál, který vydrží déle než sérii...
Na rovinu, nevím, co si o této adaptaci myslet. Na jednu stranu se až překvapivě dobře drží Stokerovi předlohy - tedy NE ve smyslu děje, ale ve stylu vyprávění a atmosféry. Navíc se zde (do určité míry) daří zachovat feeling gotického románu a to bez toho, aby působil směšně a okoukaně. Zároveň přináší, do již značně vyčerpaného tématu, nové a moderní prvky; například samotná postava Draculy - nepamatuji si, že bych viděla adaptaci, kde by byl Dracula tak čistokrevný a zábavný psychopat. Na stranu druhou seriál trpí tím, čemu já osobně říkám "Moffatovo prokletí": první dvě třetiny jsou zajímavé, originální, s výborným castingem...prostě skvělé. A pak přijde závěr a ten to celé zazdí.
(Pro srovnání se stačí podívat na další z Moffatových projektů jako Jekyll či pozdější série Doctora Who.)
Jednoduše: seriálu chybí pevnější struktura a smysl. Obsah jednotlivých epizod je značně nekonzistentní a člověk se po chvíli neubrání pocitu, že děj nikam nesměřuje. To je korunováno epizodou závěrečnou, která se zbavuje veškerých pozitiv epizod předcházejících a utápí se v samoúčelné snaze tvůrců o zachování série "klasických děl přesunutých do současnosti". Ta však u Draculy vyznívá naprázdno. Co fungovalo u Sherlocka a u Jekylla, u Draculy naprosto selhává a já se tak nemůže ubránit pocitu zklamání.
Viděla jsem první dvě série, další zatím není, a musím uznat, že mě to dost pohltilo, i když u druhé série mi to chvilku trvalo. Má to větší hloubku, když slyšíme myšlenky jednotlivých postav, styl se mi velmi líbil, také pohled do choré mysli, kdy si vrah dokáže ospravedlnit cokoliv a sám sebe považuje za dobrého člověka. Na druhou stranu je dost za vlasy přitaženo, jak dokáže postávat či posedávat kolem známých lidí, slyšet jejich rozhovory a nebýt odhalen...Nebo se pohybovat po domech a sledovat lidi, neodhalen. A jeho vraždy ? Taky legrace. Absolutní amatér, všude nechává DNA, naštěstí policisté jsou ještě větší amatéři, nikde žádné vyšetřování a když už mají jasnou stopu, klidně ji opustí. Vím, že tohle není kriminálka, ale mě to vadilo. Celkově se mi seriál líbil, ta forma všechny nedostatky nakonec přebíjí:-).
Až po zhliadnutí dvoch častí som pochopil, že ide skôr o špionážnu drámu, ale nevadí, zatiaľ je to zaujímavé. Uvidíme ako sa to bude vyvíjať. Hlavné postavy sú sympaticke a uveriteľné - v rámci seriálového sveta. Teším sa, čo príde ďalej.
A skutečně, tak nějak nemám slov. Tenhle Dracula je opravdu jen velmi volná adaptace a já tak nějak nevím, jestli se mi to líbí, nebo ne. Herci jsou kvalitní, prostředí taky, děj taky ujde... ale něco mi na tom přišlo divné.
Postava samotného Drákuly je bezva, i když se mi nelíbí to jeho sto kroků přede všemi, docela jsem si přál, aby ho sejmuli... na druhou stranu se mi líbila Dolly Wells ve všech rolích, i když byla hrozně otravná a šíleně sebevědomá, ale byla super. :D Velký hype Johna Heffernana se ukázal jako podřadná role, ale zase když hrajete v něčem, co má hodinu a půl, tak už jste vlastně ve filmu...
A teď k tomu ději, moc mě to nebavilo, abych pravdu řekl, někdy mi to přišlo až moc přemodernizované tím chováním, že to tak úplně nesedělo k pojetí Drákuly. Něco na tom bylo správné, něco na tom bylo špatné, některé postavy se chovaly velmi hloupě... Ale některé postavy mile překvapily. Celkový koncept upírů v téhle verzi se mi líbil, i to lehké namixování se zombie... ale asi jsem nepochopil, jak se Agatha dostala do jeho hradu a co se s ní dělo pak, když na lodi byli předtím, nevím, tohle jsem zrovna nepochopil... ale to bude vážně tím, že třetí díl mě už brutálně nebavil. Jinak to ale pro fanoušky bude jistě pecka. :)
Tento seriál mě bavil jen bylo málo sérií děti uvěznění ve škole a venku probíhá zombie apokalypsa skvěle téma .
Viděla jsem všechny série a jsem nadšená bavilo mě to strašně skvělý příběh hodně známých postav a hodně pohádek pohromadě seriál měl potenciál a byl čarovný řekla bych spíše pro deti ,ale kouká se na to pěkně .doporučuji








