Poslední názory

Intimní óda na Davidovo herectví a v první řadě velmi hutná vztahová všehochuť sahající od dojemných chvil přes nepříjemné pointy až po odlehčené momenty odkoukané ze života. Malý počet epizod v tomto případě rozhodně neznamená nedostatek příležitostí k tomu dostat se postavám pořádně pod kůži. Naopak čím větší trpělivost má divák s pokusy vyznat se ve všech vedlejších postavách, o to sladší odměna na něj čeká. Klíčové momenty ze mě dolovaly nejrůznější emoce po hromadách.

80 %

Smutní andělé, chodící loutky, šumění moře a město, kde kromě rozvážného Yukita očividně bydlí výhradně ženy a dívky. Zvyknout si na to, že hlavní postavy občas pořádají téměř až dostihy na téma "kdo z nás si z minulosti nese smutnější příběh" a zároveň vnímat záměrně přehnaný dětinský humor, se zdálo jako přenáročný úkol. Ale málokdy se mi trpělivost a otevřenost takhle vyplatila. Od dvojdílného prostřihu do minulosti jsem totiž nedýchal a při každém smutnějším okamžiku jen neklidně poposedával. A když přišla poslední epizoda, přišla i nečekaná rána do srdce, protože takové slzavé údolí jsem dosud u seriálu neprožil. Air možná není nejlepším mystickým tajemstvím, ani nejpodnětnějším anime dramatem. Ale způsob, jakým mě dokázalo po emocionální stránce roztrhat, mi z paměti nevymizí nikdy.

Od poutavé zápletky přes našlapanou akci a vybroušené postavy až ke zdrcujícím zvratům a překvapivému finále. Xam'd si mě pozvolným tempem a nenápadně stupňovanou (a ve druhé půli o to smrtonosnější) gradací získal opravdu na celé čáře a bez zaváhání mu odpustím chvílemi až příliš abstraktní mysteriózní linku vedoucí například kolem Sálu urychlení. Veškeré Akiyukiho souboje, Nakiamina odvaha nebo Raigyovo charisma totiž do dobrodružství plného sebeobětování, znovuobjevování či splácení dávných hříchů dokonale pasují a v žánru civilně pojaté akční sci-fi také jednoznačně vítězí.

Vřelé díky toumuto seriálu za báječně strávenou sobotu. A byl opravdu dobrý nápad dát celou sérii v kuse, protože už přeci jenom nejsem nejmladší a týdenní čekání by v případě některých epizod mohlo nezdravě zatížit můj kardiovaskulární systém.
V mnohém mi McMafia připomněla nedávného a mnou velmi ceněného Night Managera - spousta různých světových destinací, chapadla zločinu prorůstající až do nejvyšších pater společnosti, hlavní hrdina, který se postupně mění z poměrně fádní existence na muže schopného bořit zavedené říše a svrhávat jejich vládce.
Právě tahle proměna Alexe Godmana je jednou z nevětších deviz seriálu. James Norton byl skvělá volba - tu širokou ruskou duši zkraje schovanou a následně stále více prosakující pod nátěrem britské upjatosti mu prostě věříte beze zbytku, a osobně mě totálně dostal tím, jak a kam až svůj přerod dotáhl ve finále. Trochu bych se v tomhle směru bála druhé série - na takový bouřlivý osobnostní vývoj by nebylo snadné navázat.
Stejně povedené bylo obsazení v dalších hlavních i vedlejších rolích, od Vadima a Alexova otce přes pražskou galerku (boží Roden!) až po posledního indického hackera. Jediný, kdo mi v celém seriálu významněji nesedl, byla Rebecca, ale to bylo spíš kvůli jejím mirko-dušínovským hláškám, které začala trousit zhruba v půlce série.
Na závěr ještě pár plusových bodů - za hudbu, za úvodní tituky, za tu spoustu používaných jazyků a jeden speciální za železnou tyč Marka Vašuta. :) Suma sumárum 90%.

Může mi někdo říct co to je? Jako velkého fanouška původních filmů a seriálů totiž opravdu bliju z toho, co si dovolili tvůrci vypustit ven. Tvrzení, že seriálové efekty a vlastně celé tohle dílo vytvořil nějaký vysokoškolský fanda doma v zaprděném pokoji opravdu jsou na místě. Člověk opravdu přemýšlí zdali jde o parodii, komedii, nebo pro nás skalní fanoušky o horor, kterej vás po dokoukání bude děsit ještě několik dalších nocí ve spánku. Herecké výkony hodnotit opravdu nelze, protože to by jsme tu ty herce museli nejdřív mít. Deset procent jsem dal jen za pohled na herečku Ellie Gall. Budu tak jen doufat, že si tvůrci příště podobný nesmysl odpustí a místo toho budou šetřit peníze a hlavně dobré nápady na daleko propracovanější cestu tímto kulatým nesmyslem. 10%

Tak kdo se tedy stal nakonec nejlepším seriálovým ochráncem Netflixu? Luka a Jessicu bych posunul o patro níž, než ostatní dva počiny z důvodu, že jim zkrátka něco chybělo. Proti ďáblovi z Hell's Kitchen nemůžu mít křivého slova, ale po dokoukání Iron Fista nemůžu hodnotit jinak než slovem TOP! Úžasný příběh, který může s postupem dalších řad růst a růst a kvalitní casting, kdy vám žádná z postav vyloženě neleze krkem. Tvůrci navíc rozjeli parádní šarádu s vývojem postav, takže nakonec budete sami překvapeni, jaká že to postava vám v mysli uvízne nejvíce po skončení seriálu. Co je opravdu malé mínus je obsazení těch zápornějších postav. Přeci jen postava typu Kingpina či Punishera by seriálu prospěla možná ještě více. Jinak za mně ale spokojenost a doporučení seriál zkusit. 85%

Grindhouse jak vyšitej! Někteří lidé zde namítají, že z toho sálá béčkovost a celková neschopnost filmařů aniž by se pořádně zamysleli, zdali filmařům nešlo právě o to udělat to pořádně béčkové s kupou krve a příběhem, kterej je tak stupidní až to bolí. Vtipné je, že právě v tomdle všem tkví zábava tohoto seriálu. Jak tam není kupa krve, nebo nějaké to sexuální vyžití jde to do kytek. I když, do kytek? Christina Ochoa je velmi sympatická řidička a tak pokud je na scéně, určitě bude o příjemné pokoukání postaráno. Je škoda, že americké publikum tuto krvavou jednohubku zrovna nemuselo a po první sérii zrušilo. Seriál se opravdu vymyká všemu na co jste zvyklí a tudíž by byl hřích ji aspoň nezkusit. 75%

Moc příjemné herecké obsazení a typicky britsky (rozuměj pomalu, ale jistě) plynoucí příběh. Velké plus za seriál, kde hlavní role obsadily starší herečky, které se (díky bohu) nesnaží vypadat na třicet. Dialogy mají hlavu a patu a logicky posouvají postavy a příběh díl, i díky nim se člověk u sledování nenudí. Víc takových.

Tohle je moje srdcová záležitost. Mimořádně uvěřitelně zahraná Alicia - matka lvice, která navzdory vykonávanému povolání i životním zkouškám nezcyničtěla (a má skvělý šatník). Dynamika a posuny ve vztazích mezi postavami (přestože těch stěžejních není zas tak moc, nepůsobí seriál jako saop opera). Výborně napsané postavy (hlavní i celá plejáda vedlejších) - s jejich dilematy, zaváháními, zvláštnostmi. Neobvyklé a naštěstí neodosobněné soudní případy, často s přesahem, často s nečekaným vyústěním (ty mi ke konci, kdy Alicia zdaleka tolik nebyla v soudní síni, trošku chyběly). Ukázka toho, jak se právo proplétá s politikou a v čem všem mohou mít politici prsty. Pro mě prostě dokonalé.

Nový projekt s hvězdnou bránou tady nebyl už pěkně dlouho. Všichni si mysleli, že už je to mrtvá značka. SGU ani nebyla ukončena. A pak se z ničeho objeví oznámení nového seriálu z univerza Hvězdné brány. Dějově předchází všechny filmy a seriály. Formát je zhruba deset minut, které jsou naštěstí vysílány po více epizodách. Už z traileru bylo poznat, že to nebude vysokorozpočtový projekt. Bránu dokonce otevřeli už ve 30.letech Nikdo Origins nedůvěřoval. Očekávání byla nízká. A jak to nakonec dopadlo?

Děj je vlastně prequelem filmu. Brána se otevírá za pomoci Nacistů. Ti unesou otce Catherine Langfordové, známé z filmu i seriálu. Mladá Catherine se vydává za nimi, aby otce zachránila. Na druhé straně potkávají staré známé Goa'uldy. Nacisté s nimi navážou kontakt za pomoci Catherinina otce a plánují převrat.

SGO je skutečně nízkorozpočtový titul. Efekty sou velmi špatné, herci většinou neznámí a mizerní. Kulisy se moc nepovedly, včetně samotné brány. Chybí jí efekt zadávání symbolů. Formát deseti minut SGO zachraňuje od nudy. Další věcí, které se diváci obávali, byl děj a navazování na další díla z univerza. Nakonec se s tím tvůrci dokázali poprat slušně a na konci se všechno vysvětlí.

Stargate Origins patří mezi to horší, co ve světě Hvězdé Brány vzniklo. Často stranu dostává i nulová hodnocení a to si podle mě nezaslouží. Možná je to tím fanouškovstvím, ale já jsem se bavil minimálně u druhé poloviny seriálu. Ta atmosféra tam skutečně je a nápad je v základu dobrý.