Seraphine313
| Jméno | Roman Lelek | |
| Věk | — | |
| Bydliště | Praha | |
| — | ||
| — | ||
| https://www.facebook.com/roman.lelek.3 | ||
| Poznámka | — |
3 stanice, 2 večery, 1 seriál
První interstaniční projekt se povedl. Podle čísel přinesl (History Channel) třetí nejlepší čísla v historii. A to se cení.
Jenže jak toho stanice dosáhla? Zaslouží si minisérie takové ocenění?
Podívejme se na ni blíže. Samotný seriál těží z vděčného tématu romantických banditů Bonnie a Clydea, která nachází svůj obraz ve (povětšinou) filmovém a seriálovém zpracování stále. Příběh je a bude 'green', a proto není divu, že si stanice vybraly právě tento, jako průnik tematických shod a požadavků. Jenže já osobně už tady vidím první zádrhel, který (jak osvětlím později) je pro celý seriál pravděpodobně naprosto stěžejní.
Ona totiž volba minisérie, navíc čtyřdílné, není úplně nejšťastnější. Na úkor lyriky se zde valí epika, často v podobě na sebe nenavazujících událostí. Díky tomu se můžeme jen domýšlet, co stojí za motivací postav - a Clydeovy předtuchy rozhodně nestačí.
Na druhou stranu, herecké výkony jsou poměrně zdařilé. Doba je sice ukázána idylicky (ani stopy po hospodářské krizi, jak je třeba známá ze Steinbeckových Hroznů hněvu; ani stopa po mužsky dominantní společnosti), výrazným plusem ale jsou kostýmy a rekvizity, díky kterým zbytek snad ani nepotřebujete.
Ač to tak nevypadá, celý seriál by se dal shrnout jedním slovem - uspěchanost. Nejdřív to nevidíte, protože se na vás události valí pomalu, ale když se potom mrknete na celý příběh, zjistíte, že z celého je tam odvykládána tak možná čtvrtina. A to vidím jako hlavní problém celého seriálu - je to totiž téma, kterému by slušelo minimálně dvakrát až třikrát tolik dílů. Během těchto čtyř epizod totiž byla spousta událostí zanedbána, spousta jich byla jen na okraj zmíněna, a to vše dohromady pak dává akorát směsici scén zachycující nejvýznačnější události - první krádeže, pobyty ve vězení, první vraždy. Přitom ale boří některé polomýty, které nechává jen tak na cestě a vůbec se jimi nezabývá.
Hlavní vadu seriálu nespatřuji ani tak v případné historické nepřesnosti nebo až příliš romantizujícímu stylu vyprávění. Největší chyba seriálu je ta, že má jen 4x40 minut - a to je zoufale málo. Scénář se tak musel neuvěřitelně zmáčknout a vyšla z něj splácanina, ve které je místo pro epiku, ale už ne pro lyriku; pokud je tam lyrika vecpána, děje se tak poměrně násilně a kdekdo by řekl, že i zbytečně. Dovedu si představit, že by celý příběh byl odvyprávěn v rámci 8-12 epizod, neméně zajímavých a možná i hloubavějších - tady totiž dostávám něco, co do hloubky nejde ani omylem a zůstává na povrchu až téměř do konce.
+ výběr herců
+ kostýmy, zbraně, auta
+ fotky
- jen 4 díly
- podivná a bezkrevná vedlejší linka P.J. Lane
- povrchní, zběžný příběh
ps. záběr Bonnie v autě, jak se dívá dozadu, je použit snad šestkrát...
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Zklamání, i když...
Chtěl jsem počkat s hodnocením až do konce druhé série, která prý má být restartem té první a má ukázat vše v jiném světle, ale ani tak si neodpustím pár slov na adresu té první.
Mé první pocity z Defiance byly spíš smíšené. Pilot byl laskavým připomenutím toho, co se dnes od sci-fi očekává (post-apo, špína, skvělý trikový vizuál, na druhé straně od přetechnizovaného a appleovsky čistého Star Treku a Nevědomí), ale tím to všechno skončilo. Pilot je totiž od zbytku série poměrně dost odlišný a ve zbytku série se podobné epizody nedočkáme.
Příběhově jde o kriminálku. Nebudeme si nic nalhávat, když řekneme, že sci-fi nenaplňuje jednotu příběhovou, ale pouze místní a časovou. Je to prostě jen další kriminální seriál obalený prostředím budoucnosti, která navíc ještě vypadá poměrně levně.
A to je první a druhý kámen úrazu. Seriál byl proklamován jako Hra o trůny v kabátku sci-fi. Opravdu nevím, jestli si přirovnání ke Hře o trůny vysloužil seriál množstvím postav, protože takových seriálů se dnes najde mnoho. Druhá věc je až podivné rozložení trikových záběrů. Krom pilotu se v první polovině série takových záběrů nedočkáme, pak až pomálu. Triky, zvlášť v posledním díle u artefaktů, působily levně, celé to vypadalo, že se výrazná část rozpočtu nasypala do trikových sekvencí v pilotu, intru a několika scénách, zbytek se nechal vyšumět (však si toho divák nevšimne) a na zbytku, jak kulis, tak inventáře se šetřilo až běda (nejvíc to jde vidět při scéně Sukarova pohřbu, při kterém Sukara nechají rozložit v kyselině ve staré oprýskané vaně, do které ho ponoří na nějakým plechovým roštu - wtf? to má být několik staletí starý votanský rituál?). Z Votanů neznáme skoro nic. Víme, jak vypadají, ale nevíme, jak vypadají jejich lodě zevnitř, neznáme jejich historii, motivaci usídlení na Zemi, neznáme jejich vzájemná soupeření. Dokonce ani nevíme, proč vypadají fyzicky téměř jako lidé.
Tím se dostáváme k třetímu kamenu úrazu tohoto seriálu. Tím jsou detaily. Seriál se snaží být tajemný díky artefaktům, díky nepoznané votanské historii a jejich zvycích, díky milionu věcí, které nakonec zahltí diváka a místo toho, aby cítil touhu poznat ona tajemství, akorát znudeně sleduje snahu o vytvoření zájmu. Co s tím, že je tam nějaká bývalá starostka, která má očividně vlastní úmysly, když neznáme její motivaci ani požadavky. Co na tom, že jsou tam jakési artefakty, když nevíme, co pro Votany znamenají. Ve výsledku z celého tohoto marastu je jen těžkopádná hatmatilka, která bude potřebovat hodně vysvětlit, protože její uvedení nebylo vůbec zvládnuto. Co naopak poměrně oceňuji, jsou masky. Přestože rozmanitost druhů Votanů není příliš velká a já sám osobně jsem se občas mezi druhy ztrácel (vždycky mi přišlo, že tam jsou jeden až dva víc, než bylo proklamováno), tak oceňuji jednotlivé nápady na vizuální podobu ras. Co neoceňuju, je duševní propracovanost a motivace jednotlivých rasech, která mnohdy vyznívá až komicky...
Čtvrtý - a poslední - kámen úrazu jsou samotní herci a částečně i postavy. S Nolanem nemám nejmenší problém. Jeho postavu mu věřím a koneckonců by se mi hodila do většiny sci-fi, které jsem kdy viděl (odkojen Star Wars mne ovšem napadají zajímavé crossoverové myšlenky...). První problém je ale hned u zdroje - Irisa je... to se nedá říct slušně. Chápu, že svým chováním chce v divákovi vzbudit dojem, že má nějaký problém, který chce řešit, ale upřímně, kdykoliv vlezla před kameru, přestala mě zajímat. Stejně tak sestry Starostka a Nevěstka - poměrně nezajímavé postavy, k tomu ještě nepříliš dobře (stejně jako v případě Irisy) zahrané. Největším frackem byl ale bezpochyby Alak Tarr, toho kluka jsem nemohl vystát už od první scény... Kdo mi byl sympatický? Starý Tarr, starý McCawley, doktorka Yewll. To byly podle mě dobře zahrané postavy, i když doktorčina mimika dost trpěla pod nánosem masky.
Co dodat na závěr? Defiance byla zklamání. Proklamovaný sci-fi hit roku 2013 vyšel tak napůl, rozhodně se nejednalo o žádné terno. Doufám, že druhá řada vše napraví, má na čem stavět. Ale taky může lehce vše zkazit.
70 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 10 lidí
Překvapení, i když typische CW
Arrow jako takový byl od stanice CW odvážný krok. Aspoň na první pohled.
Kdybych měl hodnotit seriál samotný, je skvělý. Přesahuje hranice stanice, která se zaměřuje na teen skupinu diváků, a na sledovanosti je hned vidět, že je to jen dobře.
Na druhou stranu, pod lesklým povrchem se ukrývá spousta ani ne tak špíny, jako spíš otázek.
Koncept hlavního hrdiny (a za to stanice nemůže), jako by z oka vypadl Bruci Wayneovi alias Batmanovi. Chlap s bohatou rodinou, co má prostředky na fajn vybavení, s komorníkem/strážcem/poradcem, (spoiler) v příští řadě i se společníkem Speedym/Robinem. Vážně jsem měl v některých chvílích pocit, že se dívám na Batmana, a ne na Arrowa.
Co se týče herců, Stephen Amell nebyl úplně špatná volba, pro scény pod kapucí naprosto skvělá, v běžném hraní ale mírně selhává. Postava Johna Digglea je v podstatě super, ale herec je takový... prostě kulatá tvář. Nevypadá jako tvrďák. Neříkám, že není sympatický a oceňuju, že vybrali černocha, jen.. mohli vybrat jiného. S kým mám opravdu menší problém, je Felicity. Ta je sice supersladká, ale každýmu mírně uvažujícímu člověku musí být jasné, že je to jen příběhová berlička, jak k hlavním hrdinům dostat informace, aby se mohlo rovnou přejít k akci. Protože co tahleta holka dovede, z toho až mrazí. Míra tajemných záchran a nelogičností je zde opravdu velká, tajemné všeléčitelné bylinky jsou to nejmenší. I když pokud bych chtěl nelogičnosti, pustím si The Following.
Co mě opravdu udivilo bylo, jak se celý seriál pomalu zvrhával na jednu velkou reklamu na Windows 8 (bleh), monitory Lenovo (double bleh) a smartphony (asi) Nokia. Chápu product placement, ale tady ho bylo vážně přesmíru.
Nechci znít jako negativista, protože ve výsledku se mi seriál hodně líbil. Krom finále jsem se opravdu bavil a každý díl mne nadchnul pro sledování toho dalšího. Finále, jak říkám, bylo takovým výcucem stanice CW, co se týče tematičnosti jejich seriálů. Zjednodušeně řečeno - Laurel víc brečí, než mluví, polovinu dílu se řeší citové kraviny, co řeší dvanáctileté děti, ne dospělí lidé. Dějově ale díl není zlý, je tam pár překvapení, která byste nečekali.
Těším se na druhou řadu. Moc.
64 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 22 lidí
HBO vs. ČT: 1:0
Zatím napíšu názor jen zběžně, protože jsem viděl pouze první díl. Píšu ho ve spěchu, později ho určitě upravím, takže se zatím neohlížejte na chyby.
Každopádně... seriál má mnoho velkých plusů.
Prvním jsou herci. Takhle dobře odvedené party jsem v českém seriálu (nepočítám filmu, ve kterých exceluje např. Trojan, tady se mu ale nedostává plného prostoru, tak není jeho umění až tak vidět) dlouho neviděl. První díl má hereckou gradaci, kdy od těch nejobyčejnějších postav se dostáváme k důležitějším. Postupně se dostáváme k vyšším kádrům a atmosférově hutnějším částem dílu, z Bareše na konci jde strach!
Jenže to není vše. Výběr herců je prostě skvělý. Ze začátku jsem neměl důvěru k Táně Pauhofové, ale je vidět, že od dob pohádek na ČT 1 herecky neskutečně vyspěla a její part je zahrán s finesou hereček o deset let starších.
Výběr Taťjany Medvecké do role pragmatické doktorky byl druhým geniálním tahem, protože Medvecká ve své roli exceluje a pokud se jí dostane většího prostoru v dalších dílech a udrží si úroveň, vidím to minimálně na nějakou nominaci na cenu.
Oproti tomu ovšem Vojta Kotek se snaží seč mu síly stačí, jeho role je ale tak... specifická, že mu jeho herectví nevěřím. Možná je too jeho dřívějším působením, ale jeho tvář se za posledních deset let téměř nezměnila, a to je rozhodně ke škodě (navíc, když hraje studenta z doby před čtyřiceti lety). Problém je ten, že si zatím nedokážu na jeho místě představit někoho jiného. Možná Jiří Strach? Do seriálu by se hodil a rozhodně by v něm dokázal rozehrát koncert svého chladného a přece roztomilého herectví.
Ohledně Palachovy matky mám jisté pochybnosti, tvář je vybraná dobře, ale herečka Jaroslava Pokorná na můj vkus v některých scénách mírně přehrává, v dalších se tváří neuvěřitelně chladně (neuvěřitelně proto, že divák nemá šanci zaznamenat duševní proměnu).
Seriál na druhou stranu, i když se snaží o opak, trpí tak trochu přemírou postav. Postavy jsou sice lehce rozpoznatelné, ale tempo s jakým přicházejí a odcházejí, zase se vynořují a mizí, diváka občas uvede do stavu, kdy se sám sebe ptá, kdo vlastně daná postava je a jestli jsme ji už v ději viděli. Některé totiž vystoupí jen dvakrát, přitom mají v ději nezanedbatelnou úlohu.
Druhým plusem je atmosféra. Tady lze, i podle nadpisu, srovnávat se seriálem Vyprávěj od České televize. Přestože je Hořící keř laděný spíše do filmové podoby, a kvantita důležitých záběrů je větší než u konkurenčního seriálu, srovnání nás napadne. Při závěrečné scéně prvního dílu jde rozdíl nejvíc vidět, atmosféra by se dala krájet, cítíte emoce, cítíte žal a rozčarování lidí, vše je podkreslené nádhernou hudbou. V porovnání s tímto působí nemastné neslané (a zároveň dobovými záběry prokládané) scény demonstrace '89 více než komicky. Hollandová vzala obyčejnou starší kameru a natočila jednotlivé záběry pomocí ní - jednoduché, a přesto účinné, proložení dobovými záběry potom tolik nebolí v očích, jako ve výše zmíněném Vyprávěj.
Třetím plusem je jednoznačně děj. Nebudu zde spoilerovat jen naznačím, že celý koncept se zaměřuje jak na historickou stránku, tak na stránku citovou - tento pohled si troufám říci, že na danou látku u nás chybí, a je velice příhodné (a překvapující), že toto dílo vzniklo.
Trochu netradičně celý děj začíná už Palachovým činem, dobu příprav se dozvídáme až v průběhu příběhu. Netypické, ale účinné. Seriálu to totiž už od začátku dává rychlost, kterou mnoho jiných českých výtvorů postrádá. Opravdu, vše zde odsýpá, během nějakých osmdesáti minut jste strženi do děje a málokdy vás něco odradí od sledování. Události jdou za sebou ráz na ráz, téměř si ani nestačíte spojovat historické události se scénami. Ale co je hlavní - dýchá na vás národní atmosféra. Češství je zde vidět v každém druhém záběru, ale ne zprofanovaným způsobem á la vlaječky a písničky. Ne. Tady si člověk připomíná národní hrdost a příslušnost skrz dějiny - dějiny, které možná sám zažil, a které měl šanci tvořit. To, že je na ně dnes nahlíženo už jako na historické události dodává snad už tak patnáctý rozměr celému příběhu.
Čtvrtým plusem jsou scény. I když by se to ze začátku mohlo zdát, seriál nevybalí vše v první scéně. Vyplatí se počkat si do konce. Nejmocnější prožitky? Snímání posmrtné masky, průvod na hřbitov, rozhovor Bareše s Trojanem. Tyhle tři momenty bych vypíchl. Bohužel dochází i k několika historickým nesrovnalostem, například když si studenti DAMU zpívají pár dní po Palachově upálení (19. ledna) písničku Morituri te Salutant od Karla Kryla, která vyšla ale až o dva měsíce později (cca 24. března). Bohužel jde o trapnost na kvadrát, protože scéna, ve které se písnička zpívá tím dostane ráz, který už ale neuvidíte kdekoli jinde v seriálu - vymyká se. V jedné scéně se také objeví moderní zámková dlažba, věřím ale, že to je maličkost, která nešla odstranit.
Jak skončit důstojně a téměř v půlce názoru? Nijak. Těším se na další díly, po kterých doufám názor rozšířím. Seriál jako takový si zaslouží výjimečné postavení mezi ostatními a tak by se k němu mělo i přistupovat. Po prvním díle cítím silné emoce a nacházím jen minimum důvodů, proč bych vám seriál nedoporučil. Na tento moment by se hodilo hodnocení 95 %, do budoucna si 5 % ponechávám jako rezervu.
Jednou větou: Vyrazí dech; až do konce.
67 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 9 lidí
Sice vyvařená káva, ale pořád chutná
Nedokážu si představit, že by z tohoto byl film. Bryan Fuller se snažil stvořit svět, který je natolik komplexní a zajímavý, že myšlenka seriálu musela být od začátku jasná.
Teď ale k samotnému ději. Ten je na jednu stranu místy dost zmatený, na druhou stranu velmi komplexní. Bizarnosti sice chvílemi vystupují na povrch natolik, že divák neví, co si myslet, ale pokud by se seriál dočkal dalšího zpracování, myslím, že tvůrci by si v tomto našli materiál na další epizody.
Forma je až mimořádně zajímavá. Finance na ní jsou znát, i když tak trochu nechápu, kde se na šesti tricích v průběhu celého dílu dokázalo utratit 10 milionů. Taky jsem nechápal, proč místo tradičních a levných kulis se počítačově generuje i celý exteriér domu. Na druhou stranu, v průběhu celého dílu na vás vyskočí horda menších triků (většinou počítačově upravované na zeleném plátně), které potěší a pobaví.
Nechci Bryana Fullera srovnávat s ostatními umělci filmu s animovanými prvky typu Karla Zemana. Chci jen říct, že určitě zůstane promrhaným uměleckým potenciálem nerozvinuté téma tohoto díla. Na druhou stranu ovšem nelze zjistit, co by se vlastně stalo. Mohl být seriál barevným eposem Řekni, kdo tě zabil? Nebo by byl neskrývanou saďárnou jako Hannibal? Těžko říct, ve filmových análech zůstane pouze a jeden díl. A ten díl, mezi ostatními piloty nedosahuje výšin, na druhou stranu jich spoustu svým námětem v současné době překonává. Bohužel, studia sází na jistoty a těmto projektům, zvláště v letošním roce, není přáno býti na televizních obrazovkách.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Ne tak dobré jak se na první pohled může zdát...
Na první pohled celý koncept show vypadá strašně jednoduše. Vezmeme dva lidi, tlustého a hubeného, vyměníme jejich jídelníčky a protože tlustý žere hodně a hubený málo, jejich postavy se srovnají. Jenže ono to až tak jednoduché není.
V drtivé většině případů totiž jak tlustý, tak hubený nemají dostačující jídelníček. Na jedné straně je nutričně přehnaný, na druhé nedostačující. Když se tyto jídelníčky vymění, na straně hubenehé začne divoká přežíračka, na straně tlustého hladovění a dieta. Ani jedno není v pořádku. U hubeného to sice zvedne váhu, ale za cenu obalení těla tukem, u tlustého to přinese krátkodobé snížení váhy, malý úbytek tuku, ale velký úbytek svalové hmoty a vody. Namísto toho, aby jim byl sestavený odpovídající jídelníček s dostatečným množstvím vitamínů a jiných tělu potřebných látek, do sebe zvláště hubení začínají cpát obrovské porce jídla v restauracích a bistrech. Tlustí oproti tomu hladovějí, což jim nejenom oslabuje metabolismus, který si navyká na nedostatek jídla (a v důsledku toho z jídla odebírá více živin a ukládá je - díky tomu je efekt zhubnutí pouze krátkodobý), ale co je hlavní - nikde není vidět žádný pohyb! Ani v jednom díle nebylo vidět, že by tlustý doplňoval svůj jídelníček cvičením! V tomto směru má třeba podobný pořad Jste to, co jíte! obrovskou výhodu.
Za celý pořad taktéž není vidět ani žádná změna životního stylu daného člověka. Jak myslíte, že pak takový člověk bude ve svém životě pokračovat? Přijde domů a hned zase spadne do toho, kde byl. V tomhle ohledu podle mě pořad selhává. Nenabízí komplexní řešení, ale jen pohled na dva jedince, z nichž jeden se může pozvracet z přemíry jídla a ten druhý brečí hlady.
25 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
trochu divné
Je mi to moc líto, ale na celém seriálu byly nejlepší přibližně úvodní tři minuty. Jakmile se děj přesunul do budoucnosti, začalo to jít z kopce. Proč?
Po patnácti letech všechno vypadá, jako by bylo z krajiny Pána Prstenů. A upřímně, ona tak nevypadá jen krajina, ale i příběh. Nejvíc asi je podobná postava Milese k Aragornovi. Příběh je dokonce i dost podobný, když si usmyslíme, že Milice = černí jezdci, Spencer = Peregrin Bral, Maggie = Sam; vlastnosti a dokonce i způsob, jakým se dali dohromady je víceméně stejný jako ve filmu. Ale tím to nekončí. S Milesem se setkají v městě, kde to není moc růžové (Hůrka) a s Milesem-Aragornem se dokonce setkají úplně stejně jako ve filmu - v hospodě!
Pojďme ale dál. Svět se za patnáct let docela dost promění. Jak ale může za patnáct let se proměnit zpět do osmnáctého století, včetně technologií výroby, to je vážně záhada. Autor to v tomhle ohledu přehnal a ve snaze vytvořit svůj svět zapomněl na úplné základy, které jinak shrnul do asi tří sekund přechodu "O patnáct let později".
Pokud si ale odmyslíme tyto zjevné omyly, seriál není zas tak špatný. Vizuálně je velice příjemný a dějově se zatím jedná spíš jen o přípravy. Co se týče hereckých výkonů, tak nejsou až tak zdařilé (kupodivu exceluje Graham Rogers v roli Dannyho, Billy Burke v roli Milese a Giancarlo Esposito v roli Teda Nevilla), zvláště Tracy Spiridakos je marná. Snad se ale zlepší, byla by škoda zahodit takovou příležitost.
Co se týče gradace, byl jsem opět zklamán. Příběh je rozvláčný, akce střídá rodinné brblání (zvlášť umírání Charliina otce bylo až děsivě patetické), a konec? Celkem výsměch. Nejen divákům, kteří tohle nečekali nejen proto, že to mělo být překvapení, ale hlavně proto, že se to do příběhu absolutně nehodilo. Svět Revolution je v kontextu až nechutně přírodní a vypadá spíš jako vizuálněji lépe zpracovaný, ale jinak nudnější Firefly (planetární části, ne ty vesmírné). Z tohoto důvodu mi část "LOST", protože tak mi scéna s počítačem přišla (a vsadím se, že o něco podobného se tvůrce i snažil, navodit podobně tajemnou atmosféru jako v slavnějším seriálu, bohužel se mu to povedlo asi tak na dvě sekundy) do příběhu vůbec neseděla a upřímně, čekal bych ji až o několik epizod dále. Příběh se má primárně točit okolo tajemné flashky a ne zapojovat víc takovýchto linek, nebo z toho vznikne guláš. Jediné, co ze seriálu vystupuje jako správně umístěné, jsou flashbacky, které tu vyloženě vůbec nevadí (snad právě díky absenci jakékoli historie a mytologie) a kupodivu i fungují. A ještě za jednu věc si tvůrci zaslouží pochvalu. Záběr zhasínajících aut na dálnici je mimořádně povedený. Na celou epizodu je to ale málo.
edit: Po druhém díle obavy z kopírování velkých děl žánru zesílilo. Kopírování Pána prstenů jde vidět už i na první pohled (rozdělení společníků, a to strašně okatě), tak zasazením Odboje (a tohle je už opravdu výsměch) zkopírovali snad do poslední tečky Terminátora. Vážně už nemám chuť se dívat na další díly, protože mám pocit, že se dívám na spoustu slavných filmů, jen v jiném prostředí. Je to obrovský mišmaš a já mám z toho hodně špatný pocit. Ratingová čísla a sledovanost ale dávají vědět to, že spoustě Američanů to nevadí.
edit2: Po třetí epizodě s tím končím, ani jsem ji nedokoukal do konce, je to už nuda.
---
Ták, dámy a pánové, dal jsem si opáčko celého seriálu. Měřítkem kvality pro mě je to, že seriál po dokoukání nesmažu a nechám si ho. Jenže tady jsem měl chuť ho smazat už tak od třetího dílu. Říkal jsem ale, že mu dám šanci, protože přeci jen chci vědět jak to dopadne...
Teď k pozitivům seriálu, protože jich moc není. Prvním jsou herci - Billy Burke a Giancarlo Esposito. Oba dva válejí, bohužel ostatní spadají do B až C kategorie (že, Tracy Spiridakos?) a seriál díky tomu celkem trpí. Tracy Spiridakos za to ale až tak nemůže, snaží se, ale chybí jí zkušenosti. Když to zkombinujete s tím, že její postava je naprosto prázdná, je jasné, že tudy cesta nepovede. Druhé pozitivum je fakt, že se seriál nebojí odpravit některé své postavy, i když by je bylo možno zachránit. Třetí věc je pak trochu diskutabilní. Samotná myšlenka seriálu je vlastně poměrně dobrá, ale sráží seriál samotný - bez elektřiny toho opravdu moc nevymyslíte. Buď můžete celý svět překopat do fantasy stylu nebo ho můžete přetechnizovat. Obojí u tohoto seriálu bylo možné, ani jednoho jsme se nedočkali. Namísto toho, aby se osvětlovaly technické detaily výpadky (a vím, že to tam bylo uspokojivě vysvětleno), sledují se jednotlivé postavy jak chodí od města k městu, účastní se přestřelek a vůbec vlastně JEN putují.
No a tím se vlastně poměrně jednoduše dostáváme k negativům seriálu. Herce jsem už zmínil - opravdu to není na Oscara. Děj seriálu je pak v podstatě strašně schematický. Pořád tam chybí nějaký prvek, který by to posunul o level výš. Drtivou většinu děje zahrnuje chození (stovky kilometrů za pár dní?), střílení a mluvení o tom, jak se postavy nesnášejí/mají rády. Nic víc. Když už je nakousnuto téma výpadku proudu, rychle je odsunuto nějakým novým nebezpečím, které ale na děj nemá takřka zásadní vliv. Nejvíc se asi seriál podobá FPS hře, kdy plníte quest typu "Dojdi do věže, prostřílej se přes obranu a zabraň odpálení raket. Dojdi do tábora a osvoboď rukojmí. Přepadni velitele a vynuť si od něj lék na nemoc." Atakdále, atakdále. Ono se nejde ani čemu divit. Spousta dnešních dramatických seriálů funguje na podobném principu, jen na Revoluci je to víc vidět. Možná proto, že vlastně ve světě bez elektřiny nešlo ani vymyslet pořádnou zápletku. V druhé řadě navíc děj rezignuje na jakoukoliv snahu vrátit zpět elektřinu a v podstatě jen ukazuje boje mezi fragmenty bývalých Spojených států.
No a co děj samotný? Ten se zvrhne v nekončící přestřelky a kradení mezi několika málo hlavními postavami - a že tyto hlavní postavy neumřou, ani kdybyste chtěli (vážně, těch uniků ze smrtelného nebezpečí bylo tolik, že jsem se nestačil divit). Celé to je pak zaobalené jako něco, co vypadá jako Občanská válka, akorát s moderními zbraněmi. A aby toho nebylo málo, někteří tam nakonec opravdu umírají - postavy, které mají s dějem pramálo společného a jejichž smrt je v mnoha případech poměrně nesmyslná. Všechno tak vypadá, že směřuje k obrovskému happyendu, ale byl vůbec nějaký? Ne. Ne snad proto, že by seriál vyvrcholení neměl, má, ale ve skutečnosti se v něm zas až tak nestalo a závěr opravdu nic nového nepřináší.
A tak vlastně jediná chytrá věc na tomhle seriálu - nanotechnologie - skončila taky v propadlišti. Přitom mohla být nosným prvkem seriálu a mohlo se z ní hodně těžit. Celkově byl slibný námět zašlapán zápletkou, která nebyla ani dobře propracovaná, ani se v ní divák nedokázal pořádně vyznat. Zrušení bylo v podstatě zasloužené.
61 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 23 lidí
Project Downway
Budu hodnotit z toho mála, co jsem viděl a to negativně.
Soutěž jako taková je možná koncipována dobře, ale stojí a padá na soutěžících, kteří spíš než to, aby ukázali jaké mají schopnosti, ukazují sami sebe. O to sice v reality show jde taky, ale ne an prvním místě jako tady.
Rozhodně bych čekal víc. Soutěžící, až na jednu výjimku totiž netvoří design, ale hrají si s materiály. Designér je mezi nimi opravdu možná jen jeden, jeden jediný, který přemýšlí o formě a o zpracování, o materiálech a který s nimi dokáže i pracovat; ostatní jsou jen patlalové a výtvarkáři, kteří si přišli pohrát s lepidýlkem a užít si svých pět minut. Většina vypadá, že je tak emocionálně na dně a pro společnost absolutně neprospěšná, že by se jinde ani uživit nemohla. Stejně tak se vždycky najde několik vystajlovaných blbečků, kteří by si mezi kecáním přitepleným hláskem o jediném pravdivém světonázoru mohli najít čas na to se podívat do zrcadla a uvědomit si, že jsou spodina společnosti, i když si myslí, že jsou jejich výstavní kousky. Nejsou.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
another RSmovie in the house
Sklapni... sklapni... sklapni... sklapni... sklapni! sklapni!! sklapni!!!
Sociologické pokusy ze šedesátých let ještě očividně pro širokou veřejnost odkojenou bulvárem neztratily tolik kouzla, aby ze z toho nedala vyrejžovat škvára, a defektních typů, kteří mají svůj absolutní světonázor a kterým nezáleží na tom, že se jim bude smát celý národ, je u nás až až. K tomu vyhrabeme jednu díkybohu dávno zapomenutou moderátorku, která má štěstí, že vůbec chodí po tomhle světě, drogové aféry ututláme a v médiích ji téměř glorifikujeme, že tu s námi je a oblažuje nás zase moderováním. Do toho všeho pravidelně informujeme, skandalizujeme, předhazujeme, odsuzujeme nebo obhajujeme...
Netuším, co lidé vidí tak kolosálního na reality show. Drtivou většinu situací přeci znají z vlastní ložnice! Je snad člověk tvor voyeurský, že se mu líbí nakukovat do cizího soukromí a čekat až se stane něco ukrutně zajímavého? Tohle je přeci absolutně zabitý čas...
ps. hodnocení dávám vyšší jen kvůli tématu, které už mimochodem nevím sice jak úspěšně, ale aspoň decentně zpracované jelo na ČT1.
edit: Opravuju. Tohle je taky odpad. Scénky, kterými jsme se bavili v první třídě jsou prováděny dospělými, za asistence televizních kamer a bulvárních plátků jsou pak rozmazávány na titulních stranách... tak to je vážně kalibr.
29 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 7 lidí
Mašinky...
Jako malému se mi tyto pohádky moc líbily. Mašinky, to bylo moje. A jak tam inženýr Zababa kreslil tu svoji nejlepší mašinku, to teprv!
Ale jinak skvělý večerníček, jeden z mých nejoblíbenějších. Skvělý a roztomilý příběh poskládaný do deseti epizod, odvyprávěný hlasem p. Högera, který dodal celé pohádce na tajemnosti. Toto byla role přesně pro něj. Když pan železničář projíždí v noci na kole po kolejích, ta atmosféra na vás dolehne v každém případě.
Osobně je mi líto, že je tento večerníček tak trochu opomíjen, protože je jeden z nejlepších, jaké jsem kdy viděl. Přirostl mi k srdci. I když příběhy "O mašince, která..." už nejsou tak zábavné, pořád se na seriál rád podívám.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk