Anyk
| Jméno | — | |
| Věk | — | |
| Bydliště | Praha | |
| @nemám a nepotřebuju | ||
| @mám, ale nedám ;-) | ||
| nemám, jsem antifacebookářka | ||
| Poznámka | — |
Captivating in a british way
The Fall jsem měla už nějakou dobu v merku, viděla jsem trailer a seriál okamžitě putoval do "Chci vidět", jen si tam chvíli musel počkat, než budu mít čas, přednost měly novinky, které jsem si potřebovala pustit přednostně kvůli anketám. Každopádně v úterý 2.2. přišel čas i správná chuť na tento seriál a před chvílí jsem dokoukala poslední díl - po celou dobu jsem nechtěla vidět jiný seriál, chtěla jsem žít ve světě Fallu.
Nechápejte mně špatně - ne, že bych zvažovala stěhování do Belfastu či jsem byla nadšená z představy škrtiče žen, to samozřejmě ne. V seriálu je popsáno zajímavé prostředí (zmiňovaný Belfast, "tvrdé" město, které není popisováno jen z hezké stránky - to pro mě byl závan originality v seriálech), které je dotvořeno rozmanitými postavami, které jsou lidské a tím uvěřitelné. Dělají chyby, policisté nejsou superpoldové s nadlidskými schopnostmi jak tomu bývá v amerických seriálech, herecké obsazení je špičkové - herci mají určité zvláštnosti, jsou i maličko oškliví někdy, ale velmi různorodí (jen když vezmu policejní tým kupříkladu) a to jsem velmi ocenila. Navíc jako divák s úchylkou na hlasy jsem si zde díky přízvukům přišla opravdu na své.
Někteří komentující uvádějí, že jim vadí promiskuita postavy Stelly Gibsonové (Gillian Anderson). Chápu, já s těmito jejími rozhodnutími také nesouhlasím, nicméně jak její postava sama řekla (teď parafrázuji, ona to řekla trochu jinak, ale smysl byl tento): "Když má one-night-stand muž, je všechno v pořádku, když ho má žena, tak se s tím nedokážete srovnat." Jiným "geniálním" postavám se takové jednání také trpí (třeba Dr. House, ten si dokonce objednával prostitutky). Pro mě to jen dokreslovalo její postavu, čím jsou její "dary" vykoupeny (samota, nepochopení, často cestuje, vlastně nikdy není doma, kolik má asi opravdových přátel, tak jak může mít nějakou skutečnou známost). Další fakt je, že to bylo vetkané do děje. Bez této vady by byla Gibsonová moc dokonalá a dokonalí lidé nejsou, neměly by být tedy psané ani dokonalé postavy.
S Jamiem Dornanem (hraje postavu Paula Spectora) jsem se setkala vůbec poprvé, ale celkem jsem se bavila, když jsem zjistila, že hrál ve 50 Shades of Grey, o čemž mám sice velmi malé povědomí, ale z úlomků informací asi tuším, o čem to je. Myslím, že svou roli hraje dobře. Těžko soudit, protože vlastně jeho postavu nikdy řádně nepochopím. Někdy jsem měla pocit, jako bych sledovala The Talented Mr. Ripley - Paul Spector pro mě také jednal nepochopitelně (teď nemyslím jeho fetiše a vraždy), svými lžemi nebo jednáním si znatelně přihoršil (např. vymyslí si aféru). Někdy bylo těžké sledovat jeho změny emocí nebo možná spíš nepřítomnost emocí, znuděný výraz (kulení očí na jeho šéfa) a to i vůči jeho rodině. A do toho pak začne recitovat nějaké básně. Pro mě nebylo dostatečně vysvětleno, proč jednal, jak jednal (zvrhlé a kriminální jednání). NICMÉNĚ - to je něco, s čím dokážu žít. Protože žádné vysvětlení přeci není dost dobré aby otci vysvětlilo, proč je jeho dcera mrtvá (příklad). Možná to se tvůrci snažili říct - on nějaké vysvětlení (nebo dokonce ospravedlnění) ve své hlavě měl, ale nám normálně uvažujícím stejně nikdy nebude dávat smysl. Vlastně ho chápat nechci. Ale co mi fakt vadilo, bylo to jeho kačenkovitý chození!
Když si pustíte britský seriál, musíte počítat s tím, že Britové "napětí" vnímají jinak než Američané. Napětí pro Američany (a bohužel pro většinu světa) znamená honičky, střílečky, rvačky, či násilí v jiném provedení, nahotu, sex, to vše patřičně podkresleno "nervydrásající" (nebo "nanervylezoucí", záleží na kvalitě snímku a skladatele) hudbou. Britové jsou umírněnější. The Fall JE strhující, ale prostě po britsku. Divák nevidí tolik ze samotných vražd, málokdy v seriálu někdo pobíhá a s nadšením kolegům říká, že právě vyřešil případ, žádné hádky či slovní přestřelky, vše se ubírá po centimetrech a převážně poklidném tempu. Nicméně neřekla bych, že je to nudné, jinak bych seriál nezkoukla za 4 večery - napětí pro mě přináší právě prostředí, psychologická stránka, zda vraha dopadnou, jak a za jakou cenu. Za zmínku také myslím stojí to, že ve Fallu se tolik nepřikrášluje (což mají Amíci ve zvyku většinou). Příklad: Při zpracování míst činu všichni nosí bílé kombinézy, mají zakryté i vlasy a mají ústenky, aby žádný důkaz neznehodnotili. Docela rozdíl od CSI, který je celý o sbírání důkazu z míst činů, že? Tvůrci by si mohli říct: "Potřebujeme, aby divák byl schopný od sebe postavy rozeznat, aby jim aspoň viděl do tváře, ústenky vynecháme." Ale osobně vyšší přesnost oceňuju.
Nicméně seriálu nemohu dát 100 %, na které to původně vypadalo. Seriál MÁ vady na kráse. Například jsem moc nechápala celou tu dějovou linku s Aaronem a tatíkem Monroem - čekala jsem, že bude nějak využitá v seriálu a ono nic. Taky mi trošku vadí, že jsme se nikdy pořádně neseznámili s prvními dvěma obětmi. Největší je pro mě NEVYUŽITÝ POTENCIÁL. Napětí se DALO zvýšit. Když šmejdil v domech svých obětí, mělo mi bušit srdce, že někdo přijde domů a načapá ho tam. Víc tajností před ženou a dětmi (to celkem bylo v první sérii, ale pak zcela odpadlo). Více napětí při výslechu Paula. Třetí série je hrozně rozvleklá, taková...komatózní. Mám z toho pocit, jako by tvůrci nevěděli, zda je zruší či prodlouží a tak se báli děj rozlousknout na tu či onu stranu. Měla jsem trochu pocit, jako bych byla loďka na téměř klidném jezeře a nic se nikam nehýbalo. Skoro jsem si říkala, zda se tvůrci spíš nesnaží o spin-off ze zdravotnického prostředí Belfastu než o správné zakončení seriálu. Tvůrce byl po všechny sezóny stejný, ale jinak bych si myslela, že původní tvůrce utrpěl mrtvici a nikomu neřekl, jak to má skončit a všichni jsou bezradní. Pořád jsem si říkala: "Ano, chápu, že v reálném životě se takové věci při vyšetřování reálných případů stát můžou, ale proč by to TAKHLE někdo napsal na dramatického seriálu?" Cca v díle 03x04 mi svítala naděje, že přeci jen vědí, co dělají. Jako divák jsem závěrem okolo Paula zklamaná a mrzí mě, že neznáme "osud" ostatních postav kromě Paula a tak trochu Stelly a Jima Burnse. Přirostli mi k srdci.
+ znělka je superkrátká, jména účinkujících se objevují až při samotné epizodě, takže žádné zdlouhavé přetáčení (ocenila jsem při maratonu)
+ zvláštní hudební theme, které se k The Fall hodilo (i k jeho tempu)
- vadil mi zvláštní postup dr. Larsona (před psychologickým posouzením si nepřečte nezaujatou složku či lékařské zprávy, ale vyzpovídá hlavní vyšetřovatelku, která je pochopitelně zaujatá - jak objektivní pak může jeho posouzení být?) a absence bezpečnostních opatřeních na Klinice Foyle a v nemocnici + určitě jedna sestra pracuje nonstop 4 dny, že?
Poznámka: Pokud vám některé věci nebudou dávat smysl, zkuste počkat, je možné, že budou vysvětleny.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
"I gonna be staying in the worst hotels, so you won't have to..."
Poznámka: Tento názor jsem psala po shlédnutí 4. dílu první řady. Kdyby se jednalo o klasický seriál, s psaním názoru bych počkala minimálně ještě pár dílů, ale protože se jedná o show, která nemá žádný postupně se rozvíjející děj, na epizody se můžete dívat nezávisle, aniž byste viděli předešlou a protože je velmi nepravděpodobné, že by se její obsah (a tím i kvalita) nějak výrazněji změnila, hodnotím teď, chci se totiž podělit o nadšení...
Když krátce před prvním vysíláním show Hotel Hell zmiňovala ragelly v jedné ze svých bleskovek (a tak mě na tuto show navedla), byla jsem docela zvědavá, po krátkém váhání show označila jako "Chci vidět". Poté jsem ale zaváhala znovu a říkala si: "Bude mi to za ten čas stát?" To bude asi něco jako to Pohlreichova česká show kde napravoval restaurace (kterou jsem nikdy neviděla, ale náhodou jsem kus jednoho dílu slyšela, když se díval někdo jiný z mé domácnosti a já neměla výhled na televizní obrazovku - a přestože dával docela rozumné rady, řekla jsem si, že mi to stačilo). Nakonec jsem si řekla: "Tak co, zkusím to a uvidím, vždycky to můžu vypnout. Na rozdíl od "Ano, šéfe!" si alespoň procvičím ájinu..." Hotel Hell tak v mém seznamu setrvalo a jsem za to ráda.
Musím říct, že první dva díly, které byly o tom samém hotelu, mě naprosto dostaly. Myslím, že show ani lepší pilot mít nemohla. "Zábavnosti" prvních dvou epizod a především té první (která se věnovala pouze problémům, které v hotelu Gordon objevil) se asi jen tak žádná jiná nevyrovná. Protože pokud by v nějakém hotelu byl byť jen jeden problém navíc, nebude fungovat. Tak zlé to bylo a já se pobavila jak už dlouho ne. Nechápejte mě zle, nikomu nic zlého nepřeju, ale oni si za to mohli majitelé hotelu sami a sami věděli, že mají problémy, proto se do show přihlásili... Ale samozřejmě jsem i byla zděšená a soucítila se zaměstnanci daného hotelu.
Co se mi líbí:
+ NÁMĚT, OBSAH SHOW - já osobně mám ráda změny, především tedy ty, co se nějak týkají bydlení, mám ráda celou tu ideu "zlepšování kvality něčeho", takže show, kde se pomáhá hotelům v troskách, to je něco pro mě...
+ nevěřila bych, že to řeknu (kdysi jsem totiž viděla kus dílu pořadu Hell's Kitchen, který jsem po chvíli vypla, protože jsem moc nepobrala pravidla, podle kterých se "soutěžilo", ale Gordon ve mě nezanechal moc dobré pocity - tehdy totiž jenom řval a když bylo něco dobře, tak jen řekl, že je to OK, ale nic a nikoho nepochválil), ale GORDON RAMSAY - buď se Gordon změnil anebo jsem ho tehdy špatně odhadla (což je asi pravděpodobnější, vždyť jsem na to koukala jen asi 10 minut, z čehož se Gordon objevil v maximálně 5), ale v Hotel Hell vidím i jeho kladné stránky - se zaměstnanci normálně mluví, i je utěšuje, stará se o jejich názor a o to, jak se cítí, dokonce i jednomu ze zaměstnanců sám zaplatil vysokou, aby mohl pokračovat ve svém snu. Ano, taky řve, ale opravdu jen oprávněně. A taky má dobrej přízvuk, který sledování ještě víc zlepšuje.
+ takové DETAILY, jako že například v první epizodě se ve městě poptal, co si o hotelu myslí místní ještě předtím, než do hotelu zavítal, zpovídal i bývalého šéfkuchaře apod. Zavolá si i současné hosty a narovinu se jich ptá. Ne vždy tedy Gordon trčí na jednom místě; neobchází, nekritizuje a neusuzuje, ale opravdu zkoumá ze všech úhlů a zdrojů. Zkoumá i třeba bezpečnost (viz díl 01x03). Líbí se mi i porovnání upravených místností před a po.
+ pro mě asi největší plus - na show SE vždy TĚŠÍM - popravdě se často ani nemůžu dočkat, až už bude úterý a kam s Gordonem asi zavítáme a co tam bude za problémy a jak si s nimi poradí...
+ fakt, že SPROSTÁ SLOVA JSOU ZAPÍPÁNA (oproti "Ano, šéfe!")
Co se mi nelíbí:
- bývala bych byla ráda, kdyby se ubralo na NADÁVKÁCH a hrubé mluvě - jsou sice zapípaná, ale v některých momentech neslyšíte nic jiného než dlouhé pípy, místo toho, abyste dostali nějaký logický comment. Ale chápu, že to patří ke Gordonově povaze a že je někdy tak rozčarovaný z toho, co vidí, že se prostě neovládá. Proto oceňuji to zapípání.
- to, že se zatím v každé epizodě GORDON SVLÉKL a my viděli jeho pozadí, i když tedy "zamlžené kostičkami", přičemž v prvních dvou hotelech byly tyto scény zbytečné, protože s vanou/sprchou nebylo nic v nepořádku, ve 4. to bylo docela podstatné, protože se jednalo o vířivku v ceně 20 000 dolarů, která byla ke všemu v obývací zóně, ale přesto by mohli vypustit tu část, ve které Gordon spouští osušku/župan na zem.
- docela bych ocenila nějakou ZPĚTNOU VAZBU - např. jak to s daným hotelem vypadalo čtvrt roku potom, co ho Gordon navštívil (myslím, že Pohlreich to tak dělá). Chápu, že v show Gordon objíždí celé Státy a k tomu má ještě více projektů, ale třeba nějaké fotečky či e-mail zprostředkovaný divákům přepsáním na obrazovku by neškodil. Zatím jsme jedinou zpětnou vazbu viděli ve třetím díle, kde nám oznámili, že hotel již nefunguje, ale mě by zajímalo, jak se vede i těm ostatním...
Toho, co se mi nelíbí, je opravdu málo, a to, co se mi líbí, to lehce převýší. Těším se na další díly a doufám, že jich bude ještě hodně. Pro mě osobně je toto skvělá odpočinková show, u které nemusím přemýšlet a jen se bavím. Poznám tak i kouty a místa (poznámka: čti "hotely") USA, která bych jinak nikdy neviděla ;-)
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Mysteriózno a tajemno není můj šálek čaje, ale čeho je moc, toho je příliš...
Tak tohle pro mě bylo hrozné, předlouhé utrpení - a to má seriál jen šest dílů. Normálně shlédnu klasicky dlouhou řadu seriálu třeba i jen za dva, tři dny, ale na tenhle seriál jsem koukala jak dlouho? Týden? Měsíc? Už si ani nepamatuju, ale vím, že jsem sledování i přerušila, protože tohle prostě můj mozek nedokázal vstřebat najednou. Seriál jsem dokoukala jen z donucení s nadějí, že možná další díl přinese nějaké odpovědi nebo trochu smyslu, ale nestalo se tak. Samotný konec seriálu mi také moc smysl nedával, nepřinesl žádné rozuzlení. Pointu byste ze seriálu nedostali ani krumpáčem, protože žádná asi ani neexistuje. Asi nejvíc frustrující věc na tomhle seriálu je to, že někde hluboko pod těmi nesmysly mohla kdysi dávno být i docela dobrá myšlenka... Pravdou je, že krátký popis ve mně vzbudil vysoká očekávání a jistou představu, která ani náhodou nebyla vyplněna.
Co mě opravdu štve je to, že seriál v divákovi vyvolává milión otázek, na které se ani neobtěžuje odpovědět. Jen občas něco naznačí, ale nemáme vůbec jistotu, jak to tvůrci mysleli, takže je nám to nanic. Trochu jako u Ztracených, ale tady je to mnohem horší, protože ani nevíme, kdo Šestka byl předtím, něž ho potkáme. A vlastně se to ani nikdy nedovíme. S jeho minulostí se setkáváme v podstatě jen v jeho snech a jakýchsi vzpomínkách, které náhle přicházejí a stejně tak náhle odcházejí, že vám spíš příjde, jako kdyby byl Šestka na drogách, takže nevíte, zda těmto snům a vzpomínkám věřit. Všechno může být jen iluze - to jsem tak trochu čekala, že se v poslední epizodě Šestka probere a zjistí, že to všechno byl jen sen. Nevíme, u kteréžeto společnosti byl zaměstnán a čím se vlastně zabývala, nedozvídáme se nic z historie Vesnice - kdo ji založil, proč, jak může takto samostatně fungovat uprostřed pouště apod. Nemáme žádná fakta, na kterých bychom mohli stavět.
Navíc se seriál snaží na situaci koukat jakoby z obou stran (objevují se scény, kde Šestka vůbec nefiguruje - když třeba Dvojka mluví se svými podřízenými, se synem, se svým psychologem či terapeutem nebo kdo to vlastně byl apod.) - jakoby nahlížíme do karet i druhé straně, ale vůbec nic nám to neříká - já osobně bych tyto scény úplně vypustila a soustředila se jen na příběh z pohledu Šestky...
Já osobně bych také příběh pojala spíš jako nějaké politické drama či thriller, mohly by tam figurovat i lidská práva a jejich porušování, vymývání mozků, totalita (Dvojka mi připomínal Hitlera - všichni se ho báli, mohl kohokoli nechat zmizet nebo ho nechat naládovat prášky či na něm experimentovat, jistou osobu i nepřímo zabil, jinou zase zabít nechal...) apod. Prostě bych to pojala vážně. Takhle mi to přijde jako cirkus. A to z několika důvodů:
1) Vesnice je poměrně obyčejná, nemají tam příliš moderní vybavení, dokonce vidíme i staromódní vzory apod. No a s tím příliš kontrastují některé moderní vymoženosti, jako třeba ty dvě skleněné věže (které se navíc nevysvětlitelně mohou pohybovat) nebo pokud si dobře pamatuji, tak se v "ordinaci" toho terapeuta objevily vyspělé počítače a obrovské obrazovky, i design místnosti byl velmi moderní. Nebo fakt, že se z vesnice nedalo odejít, vždy se tam člověk nějak záhadně vrátil, jako kdyby chodil v kruhu, přesto se krajina měnila... Navíc mi pořád v hlavě leželo, jak mohli Vesnici utajit, při všech satelitech, co dneska mapují každý kousek země. A jak mohla být energeticky samostatná, žádných větrných nebo slunečních elektráren jsem si nevšimla. No a jaktože žádný z obyvatel Vesnice neměl žádné otázky, nic jim v hlavě nevrtalo? Nic jim nepřišlo podivné?
2) Obsazení Iana McKellena měl být asi marketingový tah, jak k seriálu přilákat diváky, mně ale v některých chvílích přijde až takový úchylný (hlavně když se usmívá), možná taky jako kdyby byl na drogách... Neříkám, že byla chyba ho do role Dvojky obsadit, to ne, k roli se hodí, jen bych jeho postavu napsala jinak, toť vše. Ohledně Jima Caviezela si nejsem jistá, tomuhle herci pořád nemůžu přijít na chuť, a to jsem ho už viděla ve dvou seriálech a jednom filmu. Tak nějak mi nevadí, do obsazených rolí i pasuje (kromě filmu Deja Vu - můj osobní názor), ale možná je to tím, že jeho postavy jsou chladnějšího charakteru, proto ho asi úplně ráda nemám (že bych z něho byla na větvi, fandila mu, slintala při každé scéně s ním apod.). Jeho postava v první půlce seriálu zmateně běhá po celé Vesnici i jejím okolí, ve druhé půlce to najednou vzdá a stane se apatická.
3) Kromě výše zmíněných záhadností ohledně Vesnice jsou tu i další nevysvětlená fakta - třeba takové ty bílé bubliny, které když se někoho dotknou, člověk kamsi zmizí - ty už fakt na mě byly moc, protože všechno ostatní by se jakžtakž dalo vysvětlit, třaba jako optické klamy nebo by se daly přisoudit třeba dehydrataci, při ktéré lidé viděli věci, které tam ve skutečnosti nebyly, ale tyhle bubliny prostě byly přes čáru. K mému zděšení se objevily i v traileru na původní seriál, jehož je tento remakem - tyto bubliny se tak staly důvodem, proč ani nebudu sbírat síly k tomu, abych tento původní seriál shlédla. Nebo třeba nikdy jsme se nedozvěděli jak je to s manželkou Dvojky, co je to za prášky, co jí dávají, jaktože může být občas při vědomí, v čem přesně spočívá její funkce apod.
Jak jsem již výše uvedla, od seriálu jsem měla jistá očekávání - že se bude jednat o seriál ve vážném duchu, nejlépe drama/thriller, který bude o zaměstnanci nějaké tajné, špiónsky nebezpečné organizace s nekalými úmysly (takže příznivci konspiračních teorií by si přišli na své), což odhalí náš hrdina a vzepře se jim, z firmy odejde. Jenže protože si firma nemůže dovolit jakékoliv svědky jejich činnosti, zneutralizuje ho tím, že ho buď unese a pošle do jakéhosi zařízení, kde ho nadrogují a v důsledku toho se mu zdá, že se ocitl uprostřed ničeho v jakési Vesnici a on musí najít způsob, jak se z této halucinace probrat. Nebo by ho skutečně do této supertajné vesnice poslali, jako to už udělali s mnoha jinými "nepohodlnými" - a náš hrdina musí vymyslet, jak ostatní obyvatele Vesnice přinutit vzpomenout si a zachránit se. Normálně netrvám na tom, aby mi seriál dal to, co od něj očekávám. Vždyť to by nebylo žádné překvapení a nemusela bych se na něj dívat. Ale musí mě příjemně překvapit - musí mít smysluplný děj s logickými fakty a uvěřitelnými postavami. A tohle jsem od seriálu The Prisoner nedostala. Na tomhle seriálu jsem ani po dlouhé a silné úvaze nenašla nic, co bych mohla ocenit, co by se mi líbilo, jsem jen opravdu HROZNĚ zklamaná a seriál mi přišel jako ztráta času. Možná jsem ho nepochopila, ale přijde mi to divné, vždyť jsem pochopila i seriál Awake nebo třeba film Inception (na první shlédnutí, heč!), tak nevím... Mě to prostě nedává smysl, ani nevím, co tvůrci chtěli divákovi sdělit, co mělo být tou převratnou myšlenkou nebo hlubokým poselstvím? Protože zábavný nebo vtipný seriál nebyl, úžasně promyšlený se strhujícím a překvapivým dějem a finálem taky ne... Nebo nás prostě tvůrci provokovali a jejich jediným cílem bylo, aby nám seriál věčně vrtal hlavou? Jsem prostě zmatená a to nemám ráda, ráda si věci v hlavě utřídím a uzavřu "kapitolu", jak se říká, ale tento seriál mi to neumožňuje...
0 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 0 lidí
Chuck je kamarád. Chuck je rodina. Chuck je jako vy :)
Jednou jsem narazila na tento seriál a označila ho jako "Chci vidět". Když jsem pak jednou neměla na co koukat a znovu podrobněji projížděla seriály, které takto mám označené,... no, asi předpokládáte, že jsem vybrala Chucka a začala dívat právě na něj... Omyl. Viděla jsem nějaké video (nevím které), které naznačovalo, že Chuck je supercenný pro americkou vládu a chrání ho nějací agenti a že má nějaké krytí v obchodu z elektronikou - a v hlavě mi naskočilo: "Co je to za blbost? Jak se chtějí v případě útoku bránit v obchodě s elektronikou?" Navíc hlavní hrdina a jeho nejlepší kamarád vypadali jako takoví ti typičtí looseři, co se se svým životem nesnaží nic dělat, jejich zábavu tvoří jen podřadné aktivity jako hraní videoher a kecání o holkách a sexu a do toho házení sprostejch slov. Prostě přesně takoví "hrdinové", které z hloubi duše nesnáším (viz třeba film "30 Minutes or Less" = volovina na entou). Tehdy jsem ovšem netušila, že se kardinálně mýlím a seriál sice nechala v "Chci vidět", ale zase na nějakou dobu ho odložila. No a protože mám velkou "spotřebu" seriálů a ani ty 3 nové díly běžících seriálů denně (a to jsou jen ty méně nabité dny) mi nestačí, brzy nadešel Chuckův čas. Znovu jsem se podívala na nějaké video, ale tentokrát to bylo jen nějaké promíčko nebo teaser s Chuckem a Sarah, kdy třeba Sarah ze sebe vykládala zbraně na stůl a Chuck jen valil oči - a tehdy jsem si řekla, že tomu dám šanci, kdyby nic, tak se alespoň třeba pobavím...
Po první scéně první epizody jsem byla beznadějně zaháčkovaná... Miluju to, jak si tvůrci udělali srandu ze špiónství (koneckonců si dělají srandu ze všeho, ale když je to třeba, umí být i vážní). Ne že bych neměla žádné výhrady, to ne, v některých částech byl seriál na samotné hranici dobrého vtipu a trapnosti (Jeff a Lester + některá jejich vystoupení nebo třeba úplně v prvním díle boj Chucka a Morgana s maskovaným ninjou, co se snaží ukrást Chuckův počítač; daly by se asi najít i další scény), ale tak dobře jsem se dlouho u ničeho nezasmála. Navíc jsem pochopila, že Chuck a Morgan by možná na první pohled mohli vypadat jako ti looseři, co jsem je popsala výše, ale takoví nejsou... Ano, možná že mají "podřadnější", nudnější povolání, nemají holku, ale jsou více méně šťastní a hlavně jsou to v srdci skvělí lidé. Především tedy Chuck je hrozné zlatíčko, je tak laskavý, obětavý a má dobré morální zásady, je to skvělý přítel, až mě to pohladilo po duši, že takového hrdinu někdo v 21. století napsal. A k tomu navrch jsem se hrozně pobavila - ne nějakým pitomým, na sex narážejícím humorem, ale kvalitním humorem a skvělými hláškami. A když k tomu přidám úsměv Zachary Leviho...
Další důvod, proč mi byl Chuck tak sympatický, byl ten, že je z masa a kostí, je reálný, jako kdyby někde opravdu existoval, navíc myslím, že se v něm každý našel. Já tedy ano a to jsem holka. Navíc je skvělým protikladem k Sarah a Caseymu - zatímco oni jsou perfektní, ve všem co dělají, především tedy Sarah (mladá, krásná, hubená, zdravá, ohebná, nadaná...) - on je takový ňoumík, co mu ne všechno jde nebo vyjde podle plánu, i když to třeba dobře myslel. Chuck (a ano, i Morgan) prostě hezky tlumí superhrdiny Sarah a Caseyho (a Úžasňáka). Já totiž nemám ráda, když v seriálu či filmu musím sledovat dokonalé, nechybující, skvěle vypadající lidi, co jim vše jde - já chci vidět lidi jako jsem já, co mají stejné nebo podobné chyby, problémy... A tohle mi Chuck dal a za to jsem hrozně ráda. Oceňuji, že je proti násilí, to se už tak často nevidí... Navíc tvůrci měli neobyčejně šťastnou ruku při výběru jak Chucka, tak celého obsazení, takže tady není co řešit... Jediný, s kým jsem měla trochu problémy, byl Úžasňák (hrozně mi připomínal očima nebo nějakým obličejovým rysem Nathana z One Tree Hillu) a pak Chuckova sestra Ellie, ale to asi proto, že na mě zpočátku působila jako taková ta dohazovačná sestra, co do bratra pořád ryje... Jinak po chvíli jsem si ji zamilovala stejně jako ostatní... Myslím, že i vedlejší (hostující) postavy tvůrci vybrali docela dobře, já měla ráda třeba Kristin Kreuk...
Další velké plus je VÝVOJ - Chuck i ostatní postavy se v ději vyvíjí, postupně, ale nezadržitelně spolu s životem - na konci páté série před vámi stojí trochu jiný, pozměněný, dospělý Chuck - v jádru je to pořád ten laskavý, přátelský, ochotný, milý Chuck, jen je trochu dospělejší, statečnější, ví co chce... A to se mi moc líbí, protože to mi v mnoha seriálech schází - lidi se téměř nemění, jejich "vývojem" je spíš vyjmenování věcí a zkušeností, které je potkaly - a i když si z těch zkušeností něco odnesou, moc to na nich nevidíte... Navíc mi líbí i update Intersectu. Nevím, kdy přesně se to stalo, na konci třetí série? (Díl končí památnou větou Chucka: "Guys, I know kung-fu!") Je jedno KDY se to stalo, ale když ten díl skončil, v duchu jsem si řekla: "Klucí (tvůrci), to jste pokazili. Teď už to nikdy nebude takové, jaké to bylo. Na co bude Chuck potřebovat Sarah a Caseyho? Tak tohle je malér... Jak se z tohohle vymotají?" Ale pravdou je, že jsem se asi bála toho, že Chuck "dospěje, vyroste" a nechtěla to vidět... Jenže jak už jsem řekla, bylo to jen součástí jeho vývoje a tvůrci to udělali prostě geniálně, takže jesm pak byla spokojená...
Ráda bych se malinko zmínila o mé oblíbené postavě, kterou je (samozřejmě vedle Chucka a Morgana potom, co si mezi první a druhou sezónou ostříhal vlasy a nevypadal tak ztřeštěně) Casey. Za vytvoření této postavy tvůrcům tleskám a děkuji, protože sledovat ty jeho úšklebky a hlášky, to prostě byla LA-HO-DA!
Dalším plusem, které bych vyzvihla, je fakt, že se tvůrci vyhli jednomu velkému klišé, co mi u seriálů pomalu leze krkem - Chuck a Sarah už od první série věděli, že se mají navzájem rádi. Nemám totiž ráda, když obě strany naznačují a chovají se až tak očividně, že by to poznal i slepej, ale jediný dva lidi, co to jakoby naivně a hloupoučce neví, jsou ti dva, o které se jedná. Tvůrci se tomu vyhli a přitom dokázali příběh vymyslet tak, aby jejich vztah byl zajímavý, aby měli své překážky a aby měli kam směřovat... Takže za to palec nahoru!
No a teď přejděme k tomu, co se mi nelíbí - a to je děj (příběh) a klišé, kterým se tvůrci nevyhli. U těch klišé je to jasné - návrat maminky, tatínka, smrtící zbraň využívající DNA po jejímž použití všechny "nedůležité" postavy na místě zemřely, ale bohyně Sarah ne, nebo když se Shaw Sarah ptá, jestli Chuck ví o "tom dítěti" - to se očividně tvůrci snažili o nějaký "What the hell?" moment, pravděpodobně před vánoční pauzou, ale co se z toho pak vyvinulo? No nic světobornýho, nic, o čem by Chuck nemohl vědět, tak co to dělali za vyrvál?!? A podobné... K tomu bych se i rychle zmínila o novém Buy Moru - všechny ty upgrady mi přišly zbytečné, pokud si dobře pamatuju, tak ani jeden upgrade v praxi nepoužili (myslím tím, že třeba vystavené počítače měli přístup k vládním databázím a satelitům, některé ty věci šly přeměnit na zbraně, něco jim tam výjíždělo z podlahy, pokud si dobře pamatuji apod. - ono to teoreticky ani nešlo spustit tam dejme tomu záchrannou akci, když by tam byli zákazníci, to by je jedině museli vyhnat, ale to by bylo dost okaté a hlavní myšlenkou bylo, aby si Chuck udržel krytí a tajemství neprasklo...) Našla bych jich víc, ale radši vzpomínám na klady tohoto seriálu. K tomu příběhu - v podstatě všechny dějové linky všech sérií nemám ráda. Nechci je nějak hlouběji rozebírat, ale přišlo mi, že některé ty zločinecké organizace porazili moc brzy a jednoduše nebo třeba nemám ráda celou tu dějovou linku s Volkoffovými. A navrch toho, že nemám ráda tu dějovou linku, nebylo mi sympatické to, jak se Volkoff měnil (jednou dobrej, jednou zlej, pak hodněkrát šílenej a nakonec chudáček) - myslím, že záporáci by ve svém záporáctví měli být soustavní a neměli by se chovat se jako klauni, měl by z nich jít strach, ne aby vyvolávali smích, v tomhle případě spíš úšklebky a u mě pohyb očí v sloup. Víc se k tomu asi vyjadřovat nebudu kvůli důvodu uvedenému níže.
Ještě před úplným závěrem a shrnutím bych se ráda zmínila o finálovém díle, respektive finálových cca 10 minutách. Abych pravdu přiznala, byla jsem z něj trochu zklamaná. Nemám ráda přecukrované happy-endy, uzavřené/otevřené konce jak kdy, většinou záleží na seriálu. Příběh Chucka a Sarah, který zůstal poměrně otevřený a tudíž mohl být i negativní (ale je celkem jasné, co by tvůrci zvolili, kdyby museli udělat uzavřený konec), se mi i docela líbil, lépe řečeno jsem z něj rozpačitá, ale nevím, jak bych ho osobně vylepšila. Nevím, co přesně mi na něm vadí... Asi jsem spíš čekala něco jiného, tipovala jsem stoprocentní happy-end a jsem ráda, že jsem ho nedostala. Příběhy ostatních postav mi ale přišly moc sladké, až moc uzavřené. Přišlo mi, jakoby jim tvůrci museli všechno splnit, za každou cenu jim museli dát šťastný, uzavřený konec. Jakoby pro postavy nebylo dost dobré mít otevřený konec nebo uzavřený konec s tím, že budou žít podobně jako žili, když seriál začal (nemyslím úplně stejně, to by ani nemohli, ale třeba na stejném místě, se stejným povoláním...) Zmíním se třeba o Caseym, trochu mi přišlo, že se z něj snažili udělat někoko, kým nikdy nebyl a z podstaty své osobnosti být nechtěl a který byl spokojený tak, jak žil. Udělali z něj téměř spořádaného taťku a přítele, ale říkala jsem si: "Možná tohle není šťastný konec pro Caseyho... Možná chce žít tak, jak žil, s tím že se bude vídat s dcerou a občas se sejde s přítelkyní, ale proč ho museli tak měnit?" Ale tak to je asi na každém, jak mu to přišlo. Vím jen, že když jsem dokoukala poslední díl, byla jsem mírně zklamaná, ale časem jsem se s tímhle koncem smířila...
Znělku mám ráda, je skvělá, i hudba je k ní dobře vybraná, i když teda ta písnička, ze který pochází? Hrůza...
Pravdou je, že Chuck má svá nesporná plus (silné stránky), ale taky mínus. Trochu jako život :) U mě je asi výhodou (i když mi to často přijde jako nevýhoda), že já si nepamatuju hl. dějové linky jednotlivých sezón. Asi na ně nemám paměť a to ani těsně potom, co třeba seriál o pěti sezónách jako je Chuck zhlédnu cca za 14 dní až měsíc. Dokoukám finále a už si jednotlivé děj. linky nepamatuju. Někdy jsou bohužel docela důležité, ale domnívám se, že u Chucka tomu tak není. Chuck byl o celkem obyčejném klukovi, co zažil něco neobyčejného a o jeho vývoji a jak ho to změnilo. Dějové linky, přestože byly důležité pro jeho příběh a vývoj, byly vedlejší. A proto mám Chucka tak ráda. Není až tak důležité, co zažil, ale jak a s jakými zkušenostmi, ponaučeními, přáteli a vlastnostmi z toho celého vyšel...
Za některé ty nelogičnosti, klišé a dle mého názoru hrozné dějové linky dávám jen 70%, ale když se řekne Chuck, tak mi vždy vykouzlí úsměv na tváři a první na co si vzpomenu jsou skvělé postavy a nekonečná švanda, kterou jsem při sledování zažila, takže vzpomínka je pro mě jednoznačně kladná...
73 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 15 lidí
Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde...
Na tuhle reality show jsem narazila myslím na Primě, když jsem ještě byla holka. Tehdy dávali pouze první 3 řady vždy v sobotu, já jsem viděla jen několik dílů ze druhé a pak ze třetí série... Jenže tím, jak jsem neviděla všechny, hodně informací mi chybělo k tomu, abych měla úplný obrázek, tak jsem začala stahovat od první série, pak druhou a pak třetí a pak aniž by jsem si to uvědomila, stahovala jsem postupně všechny :) Jenže od třetí série už díly nebyly v češtině, jen v angličtině, a přestože jsem tehdy s angličtinou byla na štíru, řekla jsem si a co, vždyť děj se stejně dá uhádnout podle toho, co vidíte - a tak jsem se i nevědomky učila anglicky a hlavně vyposlouchat angličtinu, přestože ne všechno je srozumitelně slyšet. Dnes koukám vždy v den vypuštění do světa vždycky při obědě a s porozuměním nemám nejmenší problémy...
Ráda bych se krátce zmínila o Tyře Banks. Když jsem ANTM začala sledovat, neměla jsem ani páru, kdo to je, u nás prostě není tak známá jako drogově-zapletená-Kate Moss nebo čokoládová nohatá Naomi Campbell, krom těch jsou u nás spíš známé Češky, co prorazily... Musím říct, že mi ale hned byla sympatická a co jsem jí tak poznala, můžu říct, že je to skvělá ženská, docela ráda bych s ní i pokecala... Věnuje se i fotografování, zpěvu, má svoji talkshow, vydala knihu, nedávno si udělala titul na Harvardu, věnuje se charitě - takže je to moc šikovná a všestranná žena, ale není vůbec namyšlená, právě naopak - k účastnicím je až mateřská, dává konstruktivní kritiku, nebojí se oblékat do šílených outfitů nebo dělat zvláštní pózy, zvuky či ksichty, když chce modelky něco naučit... Má smysl pro humor. Osobně ji docela obdivuju...
Líbí se mi, že prostřednictvím ANTM se snaží dát šanci všem, různým typům holek - mladým i starším, různých ras, vyznání i orientací, těm, co pochází z fakt drsného a chudého prostředí i holkám z Princetonu. Jedna série byla věnovaná i malým dívkám, které jinak v modelingu odmítají...
V mnoha názorech tu zaznělo, že modelky jsou slepice, co v mozku nic nemají a jsou prosťoučké, navíc že jsou to anorektičky - přijde mi, že tito lidé viděli asi jen deset minut jednoho dílu a z toho to usuzují... Mnoho z nich má ale za sebou velmi drsné osudy a zajímavé životní příběhy. Samozřejmě, že některé jsou namyšlené a pak všechny pomlouvají... Jenže to tvůrci ani Tyra při výběru nemůže tušit, prostě se tak situace vyvrbí... Rozhodně to tak ale není vždycky, někdy jde jen o to, že se stane nějaká situace (třeba i konflikt) a každá z dívek to pak popisuje ze svého úhlu - a ano, jsou velmi často neobjektivní, ale co od nich chcete, když je jim 18 a tohle je poprvé, co vylezli ze svého rodného městečka v zapadákově, jsou poprvé bez maminky a tatínka - tahle zkušenost je právě má mimo jiné i naučit dávat konstruktivní kritiku a hodnotit objektivně - a jak jinak se to naučit, než pár chybami v národním vysílání? Samozřejmě některé jdou fakt přes čáru a pro ně není žádné omluvy... Kdo ale taky říká, že je máte mít rádi a máte jim fandit? Vsadím se, že mnoho z vás sleduje/sledovalo jinou reality show - Survivor, The Amazing Race, Vyvolení, Big Brother - ty jsou snad v něčem lepší, co se týká pomlouvání? Vždyť tam si navzájem někdy až drsně pomlouvají, navíc i lžou, kradou a podobné věci, nehledě na to, že ve Vyvolených či Big Brotheru jen sedí na zadku ve vile a jediné co dělají, jsou skandály - čím větší, tím lepší. A že jsou v ANTM anorektičky... No, kdybyste znali názor Tyry (která je sama "reálná žena" - to je další věc, co na ní mám ráda) na anorexii, tak byste tohle neříkali. Ona anorexii tvrdě kritizuje a bojuje proti ní, navíc často se v show objevují i boubelky, jedna to dokonce i vyhrála...
V ANTM plní někdy velmi náročné úkoly a musí pózovat za často velmi ztížených podmínek, přesto z toho někdy vyjdou dechberoucí fotky, dodnes mám ve hlavě obrázky z focení na žebříčku visícího z horkovzdušného balónu...
Jediné, co mi teď přichází na mysl jako výrazné mínus, je úvodní znělka 17. a 18. řady, to moje uši (i oči) teda opravdu trpí...
Myslím, že reality show člověk nemůže brát moc vážně a musí je brát trochu s odstupem... Alespoň u mě to tak je a na středeční obědy s ANTM se i docela těším, často mě potěší a pohladí na duši, někdy skoro i rozbrečí, někdy rozesměje...
100 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 7 lidí
Na seriálové "poprvé" se nezapomíná...
Ano, Prison Break byla moje první seriálová láska, jeden z úplně prvních seriálů, který jsem začala sledovat (hltavým způsobem) a byl to úplně první seriál (a od té doby se to už stalo bohužel jen výjimečně), kdy se mi stalo, že po prvním díle jsem chvíli seděla s otevřenou pusou, nebyla schopná slova a když jsem se vzpamatovala, řekla jsem: "Kde je další díl? Musím vidět další díl!" Od chvíle, co jsem na PB narazila, se téma útěků z vězení stalo mým oblíbeným. Tenhle seriál jsem viděla celý nejméně dvakrát až třikrát (takže vidíte - opravdu velká láska), takže jsem ochotná mu hodně odpustit, ale některé věci také nepřehlížím, nemyslete si (i když co jsem tak četla názory ostatních, vadí mi docela jiné věci)...
Co na seriálu asi nejvíc oceňuju je to, že "tohle by mě nenapadlo". Ani ve snu by mě nenapadlo dostat svého sourozence z vězení tak, že se tam nechám zavřít taky a pak spolu utečeme. Představa zajištěného úspěšného inženýra, co se nechá potetovat a zavřít je prostě tak šílená a originální, že ji musíte milovat :)
Líbí se mi, že seriál spojuje romantiku, jakési "hrdinství" a obětování se pro rodinu, akci, napětí, i násilí (které je ale pořád v jistých mezích - což mi je HODNĚ sympatické), nějaké to vyšetřování a hádanky, trochu právničiny, snahu věci napravit apod. Je to takový mix různých prvků, takže každý si tam může najít něco, co ho baví. Na své si přijdou i příznivci konspiračních teorií...
Další velké plus je obsazení. Kromě jedné výjimky uvedené níže je každá postava vybraná perfektně, prostě to funguje. Zvláště bych vyzdvihla Mahoneho, Sucreho a T-Baga (přestože je negativní postavou, je perfektně zahraný). Mojí oblíbenou postavou je (jak jinak) Michael Scofield hraný Wenthworthem Millerem (BTW úděsný křestní jméno, vyslovit ho je jak jazykolam). Líbí se mi, že Michael nemá rád násilí a bezpráví, hledá cesty, jak věci řešit mírumilovně. Pro lidi, které má rád, je ochoten velkých obětí. No a to, že je génius a vypadá pěkně také není k zahození :) Na rozdíl od velké kupy puberťaček ale Millera nemám ráda proto, že je pěknej, ale protože si myslím, že je dobrý herec a mám ho ráda jako člověka. Sice jsem ho nikdy nepotkala, ale když jsem koukala na nějaká videa a rozhovory, byl velice v pohodě, byl takový lidský, má velký smysl pro humor, není to nějaký namyšlený model, ale příjemný a pokorný člověk. Co se týče toho hraní - Miller ani tak "nehraje" - mám tím na mysli, nepotřebuje roli nějak dlouze studovat a nemusí se přetvařovat, on se do ní vžije, že když jeho postava trpí, jakoby trpěl i on, když je jeho postava zamilovaná, láska mu přímo čiší z očí.
To mě přivádí k další postavě, Sáře... Mnoho lidí ji vidí jako nevýraznou, měli problém k ní nějak citově přilnout. Já osobně jsem ocenila, že do této hlavní ženské role vybrali herečku, která není nějaká sexbomba, modelka (tím neříkám, že je ošklivá!), ale spíš citověji a jemněji založená žena... Ona by se koneckonců sexbomba do vězení ani nehodila. Pravdou ale je, že ve 4. sérii mě Sarah začala hrozně iritovat, asi to nebylo herečkou, spíš se mi nelíbilo, co tvůrci s postavou udělali - udělali z ní rozpolcenou postavu - navenek silnou, ale vevnitř vyděšenou a nahněvanou, což by bylo vzhledem k okolnostem pochopitelné, ale nějak to nesedlo, vyznělo to do prázdna... Asi to úplně nedomysleli a nedopracovali...
Co se mi u páru Michael/Sarah líbí je fakt, že tvůrci z toho neudělali vztah fyzický. Často se páry v televizi hodně líbají, aby diváci vůbec poznali, že jde o pár, ale u M.a S. to nebylo potřeba, častěji víc řeklo objetí nebo jen pohled...
Asi všeobecně nejvíce nenáviděná 4. série - ano, seriál skončil úplně někde jinde, než začal. Já ale docela mám ráda tématiku krádeží, vloupávání se někam, takže já jsem spokojená i docela byla... Jen mě vadilo, že na začátku 4. série tvůrci hrozně prozdradili, co se později stane... (mluvím o agentu Selfovi, bohužel jsem to čekala, takže mě připravili o překvápko)
A úplný konec seriálu? Byla jsem ráda, že úplně všechno neskončilo dobře, hodně seriálů k tomu má v poslední době sklon...
Teď něco málo k tomu, co se mi nelíbí:
*Druhá polovina čtvrté série.
* Obsazení Robin Tunney do role Veronicy. Já totiž Robin nemůžu vystát (není mi sympatická, vždycky když trošku zvýší pro důraz hlas, piští) a k Lincolnovi se jako jeho bývalá přítelkyně nehodí. Díky ní mě scény mimo vězení v první sérii nebaví, zvlášť tedy když jsem se na seriál dívala znovu.
* Fakt, že se tvůrci nevyvarovali hrozným klišé jako je zmrtvýchvstání. To se jim prostě nepovedlo a nikdy jim to neodpustím, protože mi to zkazilo celý dojem, jsou to jediné závažnější chyby, které bych seriálu mohla vytknout.
* Nedořešení některých otázek - jako třeba jak to doopravdy bylo s Jamesem Whistlerem (kdo ve skutečnosti byl, jak se se Společností zapletl, zda bylo něco pravdy na tom, že byl rybářem...); nebo třeba Michael nedodržel slib Westmorlandovi, že dá část peněz jeho dceři a řekne jí, že ji táta má rád; také jsme se nikdy na beton nedopátrali toho, zda jsou Michael a Lincoln pokrevní bratři, co je ve skutečnosti Společnost zač (v poslední sérii generál říká, že on není zloduch a že ho a jeho společníky Michael a spol. neznají, že Společnost udělala i hodně jiného, třeba na Madagaskaru proměnili neúrodnou půdu na úrodnou - tak by mě zajímalo, zda to tak třeba opravdu bylo), možná bych našla i další věci...
* Obecně moc nemusím tématiku "konspiračních teorií", radši se jí vyhýbám, protože často to tvůrci nemají domyšlené - když už se do toho tvůrci pustili, měli to víc dotáhnout a dovysvětlit...
* Nesrovnalosti a jakési "blbosti" (nevím, jak to přesně tvůrci mysleli) ohledně smrti viceprezidentčina bratra, za kterou je Lincoln odsouzen. Osobně mně obočí zvedl i trest, který byl Lincolnovi přidělen - trest smrti za to, že někoho údajně zastřelil? Takový trest v Americe dávají masovým nebo sériovým vrahům nebo pokud se jedná o opravdu zvrácený čin (plný násilí, mučení, mrzačení, nebo pokud se jedná o děti). Ale pak jsem to nějak přijala, odůvodnila jsem si to tím, že viceprezidentka a celá konspirace, která za ní stála, soudce a porotu nějak zmanipulovala. Co mě ale dostalo, bylo to, že v těch téměř bílo-černých scénách, které měly být Lincolnovy vzpomínky na to, jak stál v těch garážích u auta, se mi oběť jevila jako černoch. Možná se mi to jen zdálo, no... Ale jak to, že by se při pitvě nezjistilo, že ten houmlesák, před svou smrtí (nebo po ní, ale spíše před ní, protože pak by zase neodpovídal čas smrti) podstoupil spoustu plastických operací? Vždyť by mu i zbyly nějaké jizvy, ne? Toho, kdo prováděl pitvu, mohli podplatit, ale pak tělo prohlížel někdo další, když se Veronica snažila Lincolnovi sjednat odklad popravy... Najít nějakého houmlesáka, který by byl stejné tělesné stavby jako bratr viceprezidentky a najít ho tak, aby nikomu nepřišlo divné, že se banda agentů v oblecích ochomýtá po tábořištích bezdomovců musela být pěkná makačka... Teoreticky si ho mohli najít v nějaké databázi, ale stejně - jak ho pak našli? Pro bezdomovce je přeci typické, že nemají zrovna permanentní adresu trvalého bydliště... A přeci při pitvě by se prokázalo, že tělo bylo ve zbídačeném stavu... Jako teoreticky ho mohli přemluvit, podplatit ho (neměl pro co žít, tak mu slíbili, že po zbytek svého krátkého života bude žít v luxusu) nebo mu nalhat, že jde o úkol pro vládu a že vláda mu bude hrozně vděčná, ale stejně - je to podivné... Všechno se to dá nějak vysvětlit, ale je to dost otázek, dost spekulací, které neměly být nutné. Navíc jsem nikdy moc nepochopila, proč ho tak nutně museli zabít. Vždyť přeci viceprezidentka mohla bratříčka přesunout do zahraničí (nebo někoho podplatit, přemluvit, vydírat a já nevím, co ještě - ona vždy nějaký způsob našla, navíc měla nelimitovanou podporu Společnosti) a bylo by. A že se bála, že by vyšetřování financí jejího bratra zdiskreditovalo i ji a už by nebyla zvolená? No, když měla takovou moc, aby mohla manipulovat koronerem, porotou apod., myslím, že mohla i to vyšetřování nechat zmizet...
Nakonec bych chtěla reagovat na výtky jiných:
* Četla jsem zde výtku, že soudce by nikdy nepovolil Michaelovi být ve stejném vězení, kde už byl uvězněný jeho bratr. Zaprvé - soudce to nemohl tušit, měli jiné příjmení (Scofield a Burrows) a zadruhé - i kdyby to soudkyně věděla, nikdy přeci nemohla předpokládat, že by mohlo dojít k útěku - Lincoln byl v úplně jiném bloku na samotce, navíc i když se to díky Americké TV zdá, k útěkům nedochází denně a když už k nějakému dojde, jen hrstka z nich je úspěšných... Navíc v amerických vězeních je naprosto běžné, že spolu v jednom vězení sedí příbuzní či kolegové ze stejného gangu apod.
* Někteří si stěžovali, že 2. a 4. série do seriálu, který se jmenuje Útěk z vězení, nezapadají, protože tam vězení vůbec nefiguruje. No ano, jenže jak znělo jedno heslo: "Utéct z vězení byl jen začátek." To je pravda, protože když po vás pátrá celá Amerika, není lehké zůstat na svobodě, takže útěk před autoritami k útěku z vězení patří. A co se týče 4. řady, tak ta sloužila jako uzavření celé té konspirační dějové linky, bez toho by byl seriál hrozně utnutý... Navíc vězení se tam taky dočkáte ;)
* Někdo poukazoval na "přílišnou podobnost" či "odkazy" na film Shawshank Redemtion. Já teda osobně si nějak nemůžu vybavit, co tyhle dvě "věci" mají společného, tedy kromě očividného tématu falešného obvinění a útěku z vězení. Každý je o nečem jiným, má za cíl úplně něco jiného a jinak vyznívá, toť můj názor. Možná kdyby dotyčný uvedl konkrétně nějaký příklad, co tím myslí, mohli bychom se o nečem bavit...
Závěr - i přes jisté chybky, které mi vadí a nemůžu je přihlížet, pro mě vždy tento seriál bude srdeční záležitostí...
82 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 11 lidí
Pro mě poměrně zklamání...
Poznámka: Hodnotím po shlédnutí 6. dílu 1. série.
Seriál mě zaujal svojí tématikou (od dob Prison Breaku, mé první velké seriálové lásky, jsem si oblíbila seriály/filmy o vězeňském životě, lépe řečeno o útěcích z vězení) a trailer mě velice nadchnul, měl takový... moderní háv, zdálo se, že i nějakou myšlenku a potencionální příběh, těšila jsem se na tlusťouška z Lostu, blondýnka vypadala sympaticky (promiňte, že používám "přezdívky", nevím, jak se tito herci jmenují a nechce se mi hledat jejich jména, je půl jedné v noci, rozhodně se ale nejedná o osobní útok na herce nebo postavy, je to jen způsob, jak je popsat, aby každý věděl, o kom mluvím) a Sam Neill má nádherný hlas, je velice sympatický, oblek mu pekelně sluší a přitom umí být i záhadný ;)
Jenže pilotní díl... měl zklamal. Díl po tom taky. A tak to pokračuje dál a dál. Mám pocit, že to nejdůležitější a nejzajímavější jsem viděla právě v traileru a ten mi celý seriál pěkně shrnul. Protože to, jak vězni zmizeli a objevili se o tolik let později nám očividně v dohledné době sdělit nehodlají, jestli nám někdy dají nějaké přijatelné vysvětlení se neví. Spíš jen mám víc a víc otázek. Naposledy jsem se takhle cítila u Lostu a když si u něj přečtete můj názor, budete vědět, že jsem typ diváka, u kterého tohle nebude fungovat věčně, prostě někdy už tvůrci musí začít otázky zodpovídat, jinak v tom pak bude binec.
Blondýnka a dr. Soto mě dosti zklamali, ona je taková nevýrazná, navíc ji divně oblékají, mám pocit, že je asi na roli dost mladá a Soto je pořád tak v pozadí a slouží jen jako zdroj informací o vězních a má vyvažovat "supermanské" dovednosti perfektní Madsenové. Co mě ale zklamalo nejvíc, že Sam Neill polovinu času vůbec není na obrazovce. Ten je totiž z postav nejvýraznější a když tam není, tak se nudím. A nudit se většinu času není optimální... Docela mě překvapilo, že je hodně tajnůstkářský, nepříjemný, někdy až zlý, arogantní, surový a chladný... Tajemného bych ho brala, ale herec je mi osobně sympatický, takže k němu tak chladnost dle mého nepasuje... Jeho postava si myslí, že mu Madsenová může pomoct, i když má jen velmi málo informací. Ale každý policajt i FBI agent ví, že sdílení informací je někdy pro vyřešení případu zásadní a někdy někdo jiný vidí souvislosti nebo ho napadnou odpovědi, které by jeho samotného nenapadly. Navíc lépe se pracuje v přátelském koletivu. Tak proč jim práci ztěžuje?
Navíc dějově je to na jedno brdo, na začátku se objeví nový starý vězeň, spáchá zločin a oni ho na konci chytí. V průběhu jsou flashbacky do minulosti, když byl ve vězení. Mě to přijde jako obyčejná kriminálka, jenže tady vědí, kdo za zločiny stojí, takže odpadá zajímavé vyšetřování jak, proč apod. Jo a další rozdíl je, že chytají lidi, co žili před 60 lety vůbec nezestárli, takže s nikým nemůžou sdílet informace, koho vlastně hledají...
Zklamala mě i Hauserova skupinka šprtíků a vědátorů, myslela jsem, že to budou nějací zajímaví individualisté se zvláštními vrtochy a postupy, ale zatím jsme je viděli jen jednou a neznáme jejich jména a viděli jsme tváře jen několika z nich a nic moc, teda.
Pravda je, že některé nové informace byly zajímavé (POZOR SPOILERY třeba že dr. Singupta také nezestárla, nový Alcatraz jsem taky nečekala; jinak některé "nové" informace pro mě nebyly žádným překvapením, naopak jsem je čekala - třeba že Ray je Madsenové opravdový strýc, že Hauser měl s Alcatrazem něco společného apod. KONEC SPOILERŮ), ale to je hroziliko málo, na tom se dobrý seriál nedá vystavět. Zajímavější je stoprocentně flashbacková část, ta má i zajímavější obsazení.
V tuto chvíli jen doufám, že to tvůrci ještě víc nepohnojí tím, že vysvětlením zmizení bude nějaká magie, nadpřirozeno nebo tak. Jako je jasný, že vysvětletní nebude úplně racionální, fyzicky ani není možný, aby někdo jen tak zmizel a o šedesát let později se objevil v nezměněném stavu a přitom jediné co si dotyčný pamatuje, že ze dne na den uběhlo šedesát let... Ale prostě doufám, že to nepřeženou no... Optimálně něco ve stylu Fringe - ten je sice úplně celý založený na paranormálních jevech, pararelních vesmírech apod., ale tvůrci divákovi nic netlačí a navíc mají silný příběh a obsazení...
25 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 8 lidí
Tento seriál má vše, co podle mě má každý dobrý seriál mít...
Poznámka: Seriál hodnotím po shlédnutí 8. dílu první série, kdy už nejsem schopná udržet své nadšení na uzdě.
Seriál jsem začala sledovat spíše ze zvědavosti, co bude mít společného s filmem natočeným podle knihy Johna Grishama. Film se mi moc nelíbil, myslím, že zápletka mohla být lépe podaná, navíc mi moc neseděl Tom Cruise v hlavní roli. Závěrečná honička mě spíš uspávala, takže jsem přestala dávat pozor a asi mi unikly nějaké důležité informace. Film jsem navíc viděla jen v češtině, takže i to mi zhoršilo požitek z filmu. Pravda je, že film jsem viděla už před nějakou dobou, takže vám přesně nedokážu popsat, co mi na něm přišlo špatně, prostě jde o takový pocit, který ve mě zůstal - zklamání. Ale i tak si myslím, že se jedná o jedno z lepších děl J. Grishama - téma je skvělé, navíc mám ráda právnické prostředí - i to byl předpoklad pro zamilování se do seriálu The Firm.
Ale abych se vrátila k hodnocení seriálu jako takového. S knihou nemá naštěstí moc společného (i když možná bych spíš měla napsat naneštěstí - já osobně jsem to uvítala, jelikož jak jsem již uvedla, film ve mně zanechal pocit zklamání, ale možná to seriálu ublížilo ve sledovanosti - řekla bych, že dospělí Američané po zjištění, že sledují "jen" volné pokračování ztratili zájem, protože film byl - alespoň co já vím - v USA docela hitem, a tak radši dali přednost třeba zaběhlému Mentalistovi, navíc televizi asi v době vysílání okupují jejich ratolesti sledováním Upířích deníků - osobně myslím, že NBC vybrala špatný den vysílání), jen z ní čerpá historii McDeerovy rodiny a zaměření.
Obsazení je naprosto úžasné, herci k postavám přesně sedí, jak pěst na oko. Mě osobně tvůrci získali už obsazením Joshe Lucase, kterého vždy ráda vidím. Miluju jeho hlas (já mám na hlasy trochu úchylku, když má někdo hlas, který mi z nějakého důvodu nesedí, tak mi celý není sympatický, prostě toho člověka nerada poslouchám...) a přijde mi víc sympatičtější než třeba Tom Cruise. Myslím, že Lucasovi televizní role svědčí, dostal i více prostoru, než v mnoha filmech, ve kterých hrál... Jenže tím to nekončí - skvěle obsazená je i role Raye a Tammy, dobře vystihli i Andrewa. Chvíli jsem pochybovala, jestli se k sobě hodí Lucas a herečka, co hraje jeho manželku Abby. Jenže seriál mě natolik zaujal dějem, že jsem se tím po chvíli přestala zaobírat a pak na to zapomněla úplně a po osmi shlédnutých dílech už nad nimi nepochybuji.
Jak jsem řekla, právnické prostředí, to je moje. Navíc se mi líbí, že Mitch i jeho manželka a bratr se snaží dělat to, co je správné. Mitch se snaží osvobodit ty, kteří jsou nevinní a nechce nechat na svobodě ty, co jsou vinní. Zastává se těch, co se nemůžou zastat sami sebe. Svým klientům chce doopravdy pomoc, úplně na něm vidíte, jak s nimi soucítí, když se na nich páchá bezpráví nebo když jsou v ouzkých. Když něco z nevědomosti udělá špatně, snaží se to napravit, nevzdá to a neřekne, že to nejde. Není to zkorupmovaný komerční právník, kterému jde jen o pověst, peníze, pěknou kancelář a drahé obleky. Stejně tak i jeho žena - například když chce nějakým způsobem potrestat žákyni, co u testu podváděla, ale zároveň nechce zkompromitovat svou dceru, která dívku viděla podvádět. McDeerovi se snaží najít nějaký kompromis, který nikomu nezničí život, a proto jsou mi ohromně sympatičtí, klidně říkejte, že jsem idealistka a romantička a naivka. A Tammy je prostě správňácká, ta nemá chybu...
Když bych měla hodnotit příběh, ten mě taky nadchl. Hlavní dějová linka, která se táhne všemi epizodami a její zvraty sledujeme především na začátku a na konci každé epizody (původně jsem se bála, že v tom budu mít binec, jak to šlo všechno popořadě, ale tvůrci to udělali chytře a vždy prozdradili jen kousek, prostě tak akorát...) je sice typu "konspirační teorie" (a ty já moc nemám ráda), ale tady to prostě funguje. A epizodní McDeerovy soudní případy jsou někdy velmi zajímavé, mnohdy jsem se dozvěděla věci o americké soudní ústavě, které jsem netušila (třeba že obhajoba může odvolat porotu apod.). Nejedná se o obyčejné soudní případy, neodflákli je, taky je pěkně zamotali a přidali do nich prvek překvapení. Osobně se mi asi nejvíc líbí případ, kdy obhajuje "pomalého" Natea (S01E07). Mitchův proslov, který měl Natovi zajistit dohodu se státním zástupcem mě až dohnal k slzám, jak byl pravdivý. Za nejslabší případ asi považuji ten z S01E08. Skončil poměrně překvapivě, ale tady dali tvůrci spíš více prostoru hl. dějové lince, takže případ ustoupil do pozadí. Většinou se mi i líbila volba herců pro tyto jednotlivé případy, takže to taky oceňuji, že si dali práci najít správné herce, i když třeba jen na jednu epizodu.
Líbí se mi i znělka (i když se mi jindy třeba u jinak dobrého seriálu znělka nelíbí, tak mi to tak nevadí, přece jenom tak tolik nevypovídá o kvalitě seriálu - právě někdy naopak znělka má opačnou kvalitu než seriál samotný, ale člověk ocení, že i ta znělka má nápad a není odflinknutá). Na tomhle seriálu bych opravdu musela hledat malé mouchy, abych našla nějakou vadu. Jak jsem řekla, seriál má pro mě všechny kvality a aspekty, jaké by dobrý seriál měl mít - napětí, občas trochu akce, dobré postavy, dobré obsazení, poutavý příběh...
Seriál se prostě ihned po skončení pilotního dílu stal mým zamilovaným, se kterým se nerada budu loučit, až skončí (doufám, že dovysílají všech 22 dílů, byla bych nerada, aby příběh jen tak utli v půlce nebo narychlo spatlali nějaký ten konec, který by seriálu neodpovídal kvalitativně). Na druhou stranu si ale myslím, že seriál není typem projektu na více sezón (max. 2). Protože McDeerovu rodinu nemůžou týrat věčně, jednou jim už musí dát vytoužený fádní život, který si potom, čím si prošli, tolik přejí a aby seriál byl "jen" o soudních případech (byť zajímavých) sympatického Mitche, to by za chvíli ztratilo šmrnc a mě by to asi pak bylo líto, kdyby šel seriál kvalitativně dolů. Protože prozatím si svou vysokou úrověň drží, ne-li zlepšuje od dílu k dílu. Já osobně se vždy nemůžu dočkat pátku :)
75 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 4 lidé
seriál s čistým svědomím zavrhuju, nemá mi co nabídnout
Poznámka: Hodnotím po shlédnutí pilotního dvojdílu. Normálně bych počkala nejméně do konce 1. série, ale protože seriál sledovat z níže uvedených důvodů dále nebudu, hodnotím teď.
Tento seriál mi hrozně připomíná seriál Lost (Ztraceni). Stejně jako u Lostu měli tvůrci poměrně dobrou zápletku, sice ohranou (existují filmy jako Anakonda apod. - exotické prostředí, často Amazonky, nějaká záhada - mizení někoho atd.), ale kdyby ji dobře zpracovali, tak by to stravitelné bylo. Také obsazení je dobré (povedl se jim především Emmet Cole a jeho syn Lincoln - ten mi BTW trochu připomíná Jakuba z toho českého pořadu Jakub na rybách). "Dobrým" myslím to, že mi herci k postavám sedí.
Velký mínusem ale je, že postavy jsou hrozně typické a předvídatelné. Máme tady vášnivého průzkumníka, který má rád svou rodinu, ale lákadla exotiky jsou příliš silná, nedokáže žít všední život bez dobrodružství; máme tady syna, pro kterého byl otec do jisté doby hrdina, ale když dospěl, začal otce nesnášet; máme tady milující manželku, která "cítí", že je její manžel stále naživu a půjde pro něj až na konec světa; dále nám tu vystupuje "supermanka" Lana, která zvládne všechny nástrahy, na které může v Amazonii narazit, nic s ní jen tak neotřese, má samé užitečné dovednosti a je jasné, že skončí s Lincolnem (jak to Emmet Cole řekl na archivní nahrávce - "Ty děcka se snad vezmou."); pak tu máme drsňáka se zbraněmi, kapitalistického oportunistu a jednu postavu, která se ve filmech a seriálech tohoto typu vždy vyskytuje - mladou dívku, pokud možno nemluvící anglicky, která vážně a zamračeně chodí okolo a trousí strašidelné věty typu "Všichni zemřeme." Prostě jsem měla pocit, že sleduju okoukané postavy, které nejsou nijak zvláštní a nemůžou mi nabídnout žádné překvapení, tudíž mě nezajímají...
Největším mínusem pro mě ale je (stejně jako u Ztracených) podtext démonů, kouzel, zla čekajícího ve tmě apod. Když se na scéně objevil černý obláček (kterého si tvůrci očividně vypůjčili z dílny Lostu, akorát ho ještě více zdebilnili), chtělo se mi tlouct hlavou o stěnu.
Čekala jsem ohrané "ztraceni v cizí exotické zemi, někdo z nás je vrah, ponorková nemoc - obviňování se navzájem, strach" apod. a dostala jsem v podstatě Lost mínus jakýkoli děj, zajímavé postavy a záběry krásné přírody plus mnohem více duchovna, které je na racionálního člověka jako jsem já prostě moc.
Říkala jsem si, že možná alespoň uvidím nějaké pěkné záběry divočiny (vždyť to přeci má být seriál o přírodovědné show) a místní fauny a flóry, ale nedočkala jsem se. Dokonce mi místy přišlo, jako by ani nebyli na Amazonce, ale na nějaké divoké zčeřené vodě (klíďopíďo si jen tak skáčou do neprůstvitné vody, přestože vody Amazonky jsou proslulé tím, že jsou plné krokodýlů - achjo, kam se poděla autenticita!!!).
Ráda bych reagovala na názor Petra Vinklárka, který napsal "strašná kamera". Ehm, seriál má být jakože show pořízená z autentických záběrů, takže je jasné, že se kamera třese, obraz není kvalitní, záběry jsou ze zvláštních úhlů apod. - o tom to přeci je... Autenticita kamery je asi to jediné, co bych kromě uvěřitelného a odpovídajícího obsazení vyzdvihla jako potencionální klad.
Jak jsem již na začátku uvedla, na seriál se dále nebudu dívat. Na rozdíl od Lostu totiž nejsem ani v nejmenším zvědavá, jak to všechno skončí. Na jednu stranu mi je to jedno, protože postavy nejsou ničím zvláštní, na druhou stranu tuším, jak seriál skončí - Emmeta Cola po dlouhé cestě plné nástrah, nebezpečí, magie a tajemna najdou pravděpodobně na pokraji smrti celého otřeseného tím, co v Amazonii viděl a zažil (tipuju, že žádný z jeho společníků nepřežije) a samozřejmě z naší původně 9 členné pátrací skupiny přežije jen hrstka a i ti uniknou smrti o vlásek, případně obětují nějaký ten prstík...
Kdyžtak mi někdo pak dejte vědět, zda jsem měla pravdu :) Každopádně si myslím, že do další sezóny to seriál asi nepřežije. Myslím, že by to ani vůči lepším seriálům, které musely skončit kvůli různým důvodům, ale měly své kouzlo (např. Chuck a další), nebylo fér...
53 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 19 lidí
Fanouškem tedy rozhodně nejsem...
Poznámka: Tento názor jsem napsala, když byl odvysílaný 6. díl 7. série. Cca prvních šest sérií jsem viděla stylem "maratón".
Tenhle seriál jsem začala sledovat když jsem byla v módu kriminálek. Myslím, že těsně před tím jsem viděla stylem "maratón" 10 sérií CSI (BTW je to pěknej záhul), takže Bones se tak nějak zdálo očividnou volbou.
Dr. Brenannová (nevím přesně, jak se to píše) mi malilinko připomíná Dr. House, myslím tedy po charakterové stránce. Oba jsou poměrně chladní, neřídí se city, ale instinktem. Jenže tak nějak se mi zdá, že to je vše, co k Dr. B. můžu říct. Znám ji celých šest sérií a kus sedmé a o moc líp ji popsat nedovedu. O Housovi byste mohli napsat esej a pořád byste ho zcela nepopsali, protože je docela nepředvídatelný. Z hlavy vyjmenujete spoustu jeho vlastností a vrtochů. Ale jakmile dojde řeč na Bones, mám docela prázdno. V hlavě mi zní otázky typu: "Jaká že ona vlastně je? Jak bych ji měla popsat někomu, kdo ji vůbec nezná?". Upřímně teď si ani nemůžu vybavit její křestní jméno. A taková by teda hl. hrdinka rozhodně být neměla. Měli byste k ní chovat jakési "city", ať už kladné nebo záporné (House buď milujete nebo nenávidíte a nebo patříte do skupiny těch, kdo ho chvíli nenávidí, chvíli nemůžou vystát, chvíli jim přijde jako neuvěřitelně chytrej člověk, chvíli jako neohrabanec, ale stejně bez něj nevydrží), jenže já necítím vůbec nic. Kůstka je mi celkem volná. Jedno na ní ale docela nemám ráda a přijde mi, že to k ní nejde - to, jak pořád vytahuje fakt, jaké má vzdělání a jak je finančně zajištěná. Třeba k Sherlockovi nebo již zmíněnému Housovi to pasuje a zvyknete si, Kůstka tohle ale neumí a pak z toho vyjde jako mrcha. A kdo má rád mrchy? Nicméně Emily Deschanel je asi dobrá herečka, proti tomu nic nemám. Ale asi mám radši její sestru Zoe, i když asi nedokážu říct proč. Možná je to tím, že Emily znám jen jako Dr. B., kdežto Zoe jsem viděla ve více rolích a asi mi její hrdinky přišly sympatičtější a zajímavější...
Momentálně mají Sběratelé kostí (BTW, to je hroznej českej název, vždyť oni kosti nesbírají, zní to jako nějací zvrhlouni) ve vysílání pauzu (tato sezóna je obecně kratší a má spoustu pauz, protože představitelka Kůstky nedávno porodila) a víte vy, co jsem si uvědomila? Vůbec mi nechybí!!!
Docela mě překvapila a v něčem i potěšila postava Bootha. Líbí se mi, že to není typický agent FBI. Tvůrci se ho snažili odlišit, takže nosí pestré ponožky, divnou sponu na opasku, má úchylku na retro věci a občas se chová jako dítě. Jo a je věřící. Já osobně Davida Boreanaze nevnímám jako přitažlivého (to bude tím, že na mě má hrozně nezorganizovaný život, občas se chová dost dětsky a má zvláštní pohyby a téměř nikdy nemění výraz, jen hlas a to vše mi vůbec neimponuje). Je zajímavou změnou, ale na mě je nějaký nemastný neslaný, nevím, u něj přesně nedokážu určit proč se na něj netěším, proč mi není sympatický... Možná proto, že mám pocit, že tvůrci se ho snažili odlišit až tak, že to zahnali do extrému a postava Bootha je tak hodně těžko uvěřitelná. Protože jsem nikdy neviděla (a ještě ke všemu v pubertě) Buffy ani Angela, Davida narozdíl od kupy lidí neprotěžuju. Naopak mi spíš vadí, že v takovém seriálu hrál...
U dalších postav ani tak nedokážu říct, spíš jsou pro mě těžce uvěřitelní a v důsledku také nesympatičtí. Hodgins byl prvních pár sérií i docela rozkošný se svým účesem a nefalšovaným nadšením pro brouky a další havěť, docela jsem mu i fandila, když nadbíhal Angele (i když teď zpětně nevím proč, protože ji po hlavní dvojici nesnáším asi nejvíc), ale v sedmý sérii se přeci pořád nemůže rozplývat nad milióntým broukem, to už je nuda! Pravda je, že se asi tak zaobírám tím, kdo mi je sympatický a kdo ne proto, že děj je pro mě šíííííleně nudný a někde ho zcela postrádám. Myslím, že seriál šel zcela do kytek už s odchodem Zacha, ne až na konci šesté série, kdy se B. a B. dali dohromady. Ne že by on byl klíčem úspěchu, to ne, ale jak se tam začali střídat všichni ti internisté, myslím, že to bylo proto, že tvůrci prostě nevěděli, jak seriál udělat zajímavým. Tak nechali kolovat různorodé internisty, přičemž každý z nich má velkou "vadu", aby nám podívanou zpestřili. Na jednu stranu to byl dobrý krok, protože by bylo těžké najít někoho, kdo by Zacha nahradil, asi by si na něj diváci nezvykli a navíc tím, že tam koluje víc lidí, teoreticky přinášejí větší zpestření, mohou vytvořit mnoho nových dějových linek a osobních příběhů, jenže na druhou stranu si tvůrci moc nepomohli - po čase všechny internisty poznáte a taky vás začnou nudit, navíc všichni mají svou zvláštní úchylku a jsou ještě šílenější než permanentní postavy... Takže tohle pro mě nějak vyznělo do prázdna, tihle internisté už mi docela lezou na nervy... Navíc se všichni snaží zalíbit Dr. B., ta se k nim chová jak k hadru - "její úrovně prostě nikdy nedosáhnou" a takové povyšování se mi nelíbí, jak už jsem psala výše...
Asi jedinou postavou, o které můžu říct, že k ní chovám kladné pocity, je právnička Caroline Julianová. Ta je prostě správňácká. Mám ráda, jak s ostatními mluví, mám ráda i její tón a kupodivu asi i k ní odpovídající šatník. A někde v dálce za ní je asi Dr. Saroyanová, ale u té často nechápu její chování, nesouhlasím s jejími rozhodnutími, takže ta mi spíš nevadí tolik, jako ostatní postavy... Taky nechápu, proč se herečka nechala ostříhat, dle mého ji to změnilo k horšímu a i trochu přidalo roky (nebo spíš vypadá na tolik, kolik jí je, místo toho, aby vypadala mladší a šik - BTW vidíte, jak mě seriál asi nudí, když řešim takový blbosti jako je účes?!?). Jo a občas je zajímavé, když se na scéně objeví Kůstčin táta Max, ale i ten pomalu ztrácí šarm, protože seká dobrotu a snaží se být s Kůstkou zadobře, což z rodičovského hlediska chápu, ale přeci jenom jeho největším kouzlem je to, že není hodnej kluk, že nevíme, co zase vyvede, takže to mi trochu chybí, když si teď hraje na spořádaného dědečka.
Dalším zpestřením asi měly být posuny ve vztazích, ale když vám postavy přijdou nesympatické tak jako mě, jejich milostný život vás jednoduše nezajímá a nefandíte jim.
Avizované debatní "přestřelky" B. a B. jsou někdy zajímavé (jak to vidí věřící sniper, agent FBI a svobodnej taťka a jak racionální studená antropoložka), ale nemůžu si vzpomenout na jedinou z nich, která by byla vtipná. Nepamatuju si na jedinou vtipnou hlášku. Celkově co se týče tohoto seriálu pociťuju jednu velkou amnézii, a to dobře není... Dokonce ani znělka se mi nelíbí... A když už tvůrci něco dobře začali, tak to skončili (dle mého názoru) zcela nepřirozeně, nezajímavě (tím mám na mysli třeba dějovou linku sériového vraha Hrobaře), možná jediné, co se jim podle mě povedlo, byl Kanibal. Nebylo to sice na 100%, něco bych ještě vylepšila, ale konec tohoto příběhu se mi zdál výrazně lepší než jeho začátek a prostředek.
Právě protože jsou Bones a Booth tak rozdílní, doufala jsem, že tohle bude pár, který se k sobě nikdy nedá. V jistém okamžiku jsem prozřela a poznala, že to tvůrci v úmyslu rozhodně nemají, ale dle mého nemohli vybrat nevhodnější situaci, při které je dali dohromady. Představte si, že sledujete někoho, koho znáte, i když třeba ne zrovna milujete nebo nepovažujete ho za svého BFF, vykrvácet k smrti, vidíte, jak mu doslova mizí život z těla, vidíte mu strach na očích a co uděláte? Skočíte do postele někomu, ke komu už delší dobu něco cítíte? Ne, necháte se od něj utěšit, možná se necháte doprovodit domů, pozvete ho dál a v slzách mu usnete v náručí, ale nevyspíte se s ním, protože na to nemáte myšlenky. Možná je to mnou, ale mě to prostě nepřišlo jako správný... A hned na to to "vynucený" těhotenství? (vynucený proto, protože otěhotněla sice Emily D., to ještě neznamená, že musí i Kůstka nebo to neznamená, že to nutně musí znamenat vztah s Boothem - vždyť Bones přeci plánovala mateřství sama za použití Boothova spermatu, tahle dějová linka se kamsi "vypařila", ale teď ji mohli použít) A upřímně to, jak nyní B. a B. řeší věci jako plínky a slintaj po sobě mi přijde taky dost nudný a někdy až nechutný... A tak nějak mi k sobě nepasují...
Seriál možná dokoukám, protože chci vědět, co tvůrci spáchají a v jaký bídě seriál skončí, navíc nyní jim tam běhá jeden sériový vrah, tak asi počkám, až ho chytí... Při něčem relaxovat musím, ale tenhle seriál nikdy k mým oblíbeným patřit nebude...
Pokud chcete sledovat kriminální případy a jak se tým dopátrává pravdy a zřizuje obětem spravedlnost, radši doporučuju CSI. Dle mého názoru je tam více zajímavých případů včetně sériových vrahů (i když nějaké jsou taky dost nudné), překvapivých konců a postavy jsou více sympatičtější a více propracovanější. Toť můj názor...
EDIT: Našla jsem další dvě věci, co mi na seriálu vadí:
1) Všechno vždycky vyřeší Angelátor - tenhle jejich superpočítač mi prostě přijde nereálnej... Angela vždycky něco naťuká na svym kouzelnym ovladači, přičemž se na něj ani nedívá a humps, důkaz či klíčová informace je na světě... Myslím, že v tomhle se prokázala jistá lenost tvůrců, prostě se jim nechtělo vymýšlet, jak by k té informaci postavy měly přijít, tak to prostě za ně zvládne Angelátor... V počátečních sériích alespoň jeho "moc" byla omezena pouze na sestovování docela pěkných 3D obrázků, jenže v pozdějších sériích umí snad vše, na co si vzpomenete, navíc se tento počítač proměnil z jakési krychle na zemi, která obraz zobrazuje nad sebou, do jakési obrovské průhledné obrazovky, přičemž základní deska a je skrytá neznámo kde...
2) Tenhle seriál je teda dosti morbidní... Mrtvoly a všechen ten sliz a brouci a vše okolo je až moooc reálný, navíc v prvních 15 minutách nevidíte prakticky nic jiného... V CSI třeba taky často vidíte nechutnosti, ale né takové a ne tak dlouho... V Bones všichni zadumaně zasvěceně stojí nad tělem a hážou jeden pojem za druhým a já z toho vždycky mám chuť seriál vypnout... Jo a ještě jedna věc - snad vždycky, když nějaký člověk/skupina lidí najde oběť, vřeštěj jak pelikáni a koulej vočima... Chápu, že je to dost traumatický, najít mrtvolu a ještě v takovym stavu, ale to to tělo jednou nemůže najít někdo, kdo zachová ledový klid a z koho nedostanu migrénu? Ani v hororech se snad nevřeští tak, jako v Bones...
Jo a ještě jedna poznámka - je pro mě docela zvláštní (ale tím nevyvracím, že to tak může být, přeci jenom se v americké legislativě nevyznám), že stát/FBI těla poskytuje Jeffersonskému ústavu... Chápu, že když potřebují nějakého zvláštního poradce, když je na těle něco zvláštního, tak si ho přizvou a on/a tělo prozkoumá V JEJICH márnici, ale rozhodně ho nebudou převážet do jeho/její laboratoře (z důvodů následného soudního řízení, aby se neponičily důkazy nebo je někdo nemohl zmanipulovat apod.). Prostě mi celá ta situace přijde divná, že by takovýhle institut měl pitevnu, kde se budou pitvat skutečné oběti zločinů, že by FBI pouštělo na místo činu s důkazním materiálem nezkušené studentíky (na místě činu vždy vidíte další nedůležité lidi v "kombinézách" s logem Jeffersonu) apod. Nemůžu si pomoct, ale pořád mě to zaráží...
24 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 25 lidí