Poslední názory

Toto bol taký relax. Milý relax.

Veľmi sympatické obsadenie a Wade,no čo vám budem hovoriť dobre sa na Wada pozeralo. Pri tomto seriály som mala pocit, že chcem s nimi aspoň na moment žiť v Bluebell.

vždy nás skouší kolik vydržimé jestli jse to stalo či né přitom jse jsmě je♥♥♥´johnatan frakess♥♥♥♥

Film boží najjjjjjjjjjj♥♥♥

Vcelku zdařilé skloubení legendy o sirénách se současným světem. Příběh tvůrci zasadili do drogového koutku světa, kde není o mrtvoly nikdy nouze. Na první pohled poklidný život místní komunity dostává trhliny s příchodem Cal. S ní se postupně objevují záhady, které mají tragické dopady na zúčastněné. Dobře vybalancované drama s mystikou sice nedokáže "uhranout", ale roli solidní podívané zvládá, byť s výhradami. Např. zbytečná postava gangstera Stolina a s ním spojené finále, těch mrtvol bylo moc, až maniakálně vraždící královna (i když velmi dobře zahraná), kdy se mysticismus odsunul na druhou kolej. Jsem tak zvědavý, kdo bude hrát v další sérii, pokud bude, když téměř všichni zemřeli.

Jeremy se po natáčení Grand Tour přesouvá na vlastní farmu. Netuší však, že ho čeká jeden z nejextrémnějších let v zemědělství za poslední dekády a to jak z důvodu Covidu, tak z důvodu extrémního počasí (v Anglii). Ze seriálu se člověk nic moc smysluplného nedozví (snad jen že je lepší jezdit VW, než sníst dvě avokáda :) ), ale to vůbec ničemu nevadí, naopak. Celý seriál má příjemnou, uklidňující a oddechovou atmosféru, obzvláště pak v době lockdownů je příjemné se ponořit do problémů běžného života. Člověk se příjemně dovzdělá nejen v oblasti zemědělství. Fajn je také několik referencí na Grand Tour.
Postavy vybrané velmi dobře a vtipně. Nemám co vytknout a rozhodně doporučuji nejen fanouškům Grand Tour.

tak pata serie Vis a Vis naprosto zbytecna...koukejte jen do ctvrte, mozna jeste lepe jen do druhe, ale ctyrmi nic nezkazite, jestli vas to bavi

Všichni o mně vědí, že já zkrátka miluji pečení. A i když nepeču zrovna pětipatrové dorty, o to víc mě baví se na ně koukat. Tady jsem ovšem narazil.

Patrně nemůžu čekat, že jiná země jako Austrálie napodobí finesu české verze. Zvlášť když Australany považuji za docela hloupý a sebestředný národ s nádhernou přírodou. Nicméně pokud upustíte od osobních předsudků a odpustíte si srovnávání, možná si můžete přidat i pár bodů k hodnocení dobru.

Já tuto soutěž považuji za docela průměrnou. Soutěžící neopomenou využít každou příležitost k tomu, aby nám sdělili svůj dojemný příběh či životní moudro. Vzápětí se složí v hysterickém emočním záchvatu jako domeček z karet. Vážně. Kde berete pořád tyhle labilní osobnosti? Moderátorská dvojce tomu zrovna dvakrát nepomáhá. Zumbo je příjemný asi jako osina v zadku. Druhá z dvojice se sice snaží, ale ani ona zrovna dvakrát nezáří.

Alfa omega, tj. pečení dezertů je pak docela o.k. Máte-li rádi pompéznost a kýč. Mně osobně přišli Zumbovy dezerty hnusné už od pohledu. Takže pak už dokoukáno jen z povinnosti. Výherce také nebyl žádným překvapením. Je na pováženou a často to probíráme i doma, že starší lidé tyto soutěže nevyhrávají.

Když si to po sobě teď čtu ještě jednou, možná bych i nějaké body ubral. Ale ať to spere ďas. Už se mi nechce.

Made for Love je taková blbůstka stvořená k maratonu, která se nedá brát úplně vážně a pro mě osobně to ani nebyla dobrá komedie, spíš taková výplň nudných večerů se zajímavým příběhem, ale ne úplně kvalitním... no vším. Popravdě nevím, do jakého žánru to zařadit, určitě tak trošku sci-fi i komedie, ale nijak zábavné mi to tedy často nepřišlo. Ale tak to už je nějaký můj subjektivní pocit.

Děj samotný je poměrně zajímavý. Byron je taková parodie na Google a Muska, která se vymkla. Hazel je zase tak trošku zlatokopka, která se konečně začala zajímat o svou důstojnost. Nevím, jestli to je smutná nebo vtipná parodie dnešní společnosti, ale v mnoha ohledech je to přehnané, stejně jako celý seriál, který překombinovává neuvěřitelné množství nesourodých prvků. Supermoderní krychle, vidlákov a nafukovací panna, drony a jeptiška.Stačilo by o trošku méně vážnosti a více vtipu a vše by to do sebe zapadlo lépe. Přesto jeden motiv vyčnívá a je velká škoda, že ho neprozkoumali víc, a to je čip v Hazel a propojení s Byronem. To, co mě na začátku tak zaujalo najednou po pár dílech vypustili a v závěru už to nehrálo žádnou roli. Co se týče závěru, ten se ostatně celý nepovedl, ale to si musí každý posoudit sám. Já ovšem po finální scéně ani nechci pokračování (ale to víte, že se kousnu a mrknu, pokud bude další série).

Pokud se z toho skutečně stane komedie s trošku lepším a propracovanějším dějem (a možná pár sympatičtějšími postavami), tak to má stále ještě s čím pracovat, ale nějak moc kladů tomu nedávám. Snad se seriál osvobodí od nálepky "Pane bože, lidi, koukejte se v jakém světě žijete!", protože na to někoho poučit či vychovávat to nemá.

1. série - 100% - Pro člověka, který je v komiksech jako doma, provázanost jednotlivých marvelovek zkoumá obden před spaním a Whedonovce uctívá jako guru, byl pilotní díl jízdenkou do ráje. V kůži nováčka Skye jsem pohlédl za avengerovskou oponu do zákulisí samotného Shieldu a neviděl tam nic menšího než výtečnou směs napětí, dobrodružství, skvělých charakterů, překvapivých hostů a pocitu, že jsem vážně součástí všeho dění. Z Agentů se už na startu vyklubala nedoceněná událost, která s příchodem zvratů v souvislosti s druhým Captainem Americou jen získává na nezapomenutelnosti.

2. série - 90% - Úvodní várka překvapení a twistů, která se na nás valila v peripetiích a intrikách uvnitř Shieldu a hrozící Hydry, se podobným přístupem dala překonat jen velmi těžko. Proto byl směr, kterým se Jed Whedon a spol. hned v úvodu dali, tedy zvláštní schopnosti, nová rasa, původ Skye a vše kolem toho, spásným nápadem. Takhle se totiž Agenti mohou bez problémů zabydlet na seriálové scéně napevno a oba světy propojovat a variovat. I za pomoci nových postav, ke kterým směřuje jediná moje výtka. Ne snad že by Mack, Hunter nebo Bobbi nesplnili potenciál do nich vložený, ale na scénu vtrhli snad až příliš dravě. Do té doby totiž dění v Autobusu působilo sevřeně až rodinně a na širší pojetí (byť vzhledem ke Coulsonově nové funkci zcela pochopitelné) jsem si musel chvíli zvykat. Jako u málokteré show jsem tak vděčný za každého diváka. Tady totiž vidím potenciál na dlouhé sezóny dopředu a dokud vedlejší postavy budou hrát takoví tvrďáci jako Kyle MacLachlan, jehož Calvin si krade celou sérii pro sebe, nemám o studnici inspirace sebemenší obavy.

3. série - 90% - Zemětřesení. Ať už komiksové, kdy na sebe hru měnící události nenechávají čekat ani chvíli, tak charakterové, protože právě Quake/Daisy/Skye nebo jakkoli jí chceme říkat, je lídrem chybujícím, váhajícím, ale zároveň zatraceně obdivuhodným. Letos se toho Jed Whedon s Tancharoenovic rodinkou rozhodli očividně napsat rekordně moc a dávají nám tak čistokrevná dobrodružství (všechno související s neznámou planetou), špiónské drama (epizoda Parting Shot) nebo nečekaně temnou anabázi s nepřítelem, který osvětluje původ snažení samotné Hydry. A protože se nezapomíná ani na vývoj vedlejších charakterů, je rozhodnuto. AoS jsou stálicí, kterou na tuto pozici posunuly opakovaně nečekaná prodloužení. Zoufale si přeju, aby stanice ABC nebyla letos takto štědrá naposledy.

4. série - 90% - Pekelné knihy, nehmotné bytosti, Ghost Rider, androidi, snové světy a ve výsledku tak velká spousta zábavy, že nestíhám valit oči. Agenti nasazují tak vražedné tempo, že u jednotlivých epizod nestíhám pořádně popadnout dech a jen žasnu nad tím, jak si pro další linku důkladně připravují půdu dlouho před jejím opravdovým začátkem. Víc než kdy předtím platí, že většina zúčastněných jsou skutečně úžasní herci a třeba podceňovaný Iain De Caestecker se s každou další vrstvou svého charakteru vypořádává s bravurou, která by si u nějakého kritiky oceňovanějšího seriálu dávno vysloužila nominaci klidně i na Emmy. O co víc jsou Agenti přehlíženi kritiky a nepochopitelně i diváky úměrně s kvalitou, o to větší místo v srdci pro ně mám.

5. série - 90% - Vesmírná cestovka doplněná o vytrvalou nepřátelskou rasu, časohrátky i o očividně skromný rozpočet, který z nutného zla v podobě neustálých koridorů udělal příběhovou devízu. I pátý rok totiž dokáže bodovat v jednotlivostech (dokonalý stý díl, Enoch, Ruby, gradované hrátky a otazníky ohledně gravitonia) i v celku a třeba poslední díl, jakkoli jsem moc rád, že není úplně posledním, patří mezi klenoty televizní historie.

6. série - 85% - Návrat pro někoho nevítaný, pro někoho zázračný. Za ten delší časový odstup, který jsem si od finále předchozí sezóny dal, se mi totiž celý seriál usadil v diváckém srdci ještě o něco hlouběji než předtím a nových příhod, logicky mělnících odkaz odchozích postav, se opatrně bál. Naštěstí nebylo třeba. Dle hodnocení se sice jedná o sezónu nejslabší, ale pořád nadupanou akcí, plnou emocí přicházejících z nečekaných směrů a vůbec všech ingrediencí, které jsem si tolik přál zase vidět. Snad jen ta nepřátelská strana tentokrát působila poněkud zaměnitelně, o to víc ale funguje finále jako vnadidlo na rozlučku definitivní.

7. série - 100% - Ještě větší porce meta humoru, než kdykoli předtím, překvapivé i očekávané návraty, vymodlené pointy a nejbláznivější způsob cestování, jaký Zephyr kdy zažil. První sezónu mám hodně obalenou v neprůstřelné nostalgii a nedám na ni dopustit, přesto je to právě sezóna poslední, která se jí jako jediná může v ucelenosti rovnat. Chápu, že na někoho už těch změn nálad a speciálních epizod už mohlo být moc, já ale nemám slov z noiru, ze smyčky, z osmdesátkových songů a už vůbec ne z finále. Nechápu, že se podařilo fungovat sedm sezón, vážně ne, protože divácká základna utekla už kdysi dávno u posledních explicitních provázání s filmovým světem. Pro vytrvalce ale zůstala odměna nejsladší.

1. série - 100% - Ve své jedinečnosti téměř nepopsatelné - a dost možná neopakovatelné. Pose funguje jako nejprimárnější rodinné drama, jako obraz doby, jako specifická sociální studie, jako kompilace skvělých songů a v neposlední řadě jako pravý seriálový milník. Rozesměje, rozpláče, šokuje množstvím hereckých objevů (Pray v podání Billyho Portera je už teď ikona) a diváka zkrátka nepustí. Proto nechápu, že právě takhle extravagantní událost proplula televizí nemožně potichu. Obvyklý kabelovkový hype by právě sem seděl jako nikdy předtím.

2. série - 90% - I když je první kouzlo dosud neviděného pryč, pořád bych jen těžko hledal, co se letos na seriálovém poli urodilo lepšího. Na nejvyšší hodnocení to sice tentokrát nestačí, protože "speciálů" bylo na střídmou porci desítky epizod přece jen moc, ale stále nemám dost a nejspíš jen těžko kdy mít budu. Pose je totiž tak jedinečně dojemná a upřímná najednou, že mi z toho nepřestává jít hlava kolem, ať už jsou to slzy radosti nebo nefalšovaného smutku. Billy Porter samozřejmě i nadále za krále, Indya Moore za princeznu a zvláštní trofej by měla přistát u Angela Bismarka Curiela. Jak mi byl Papi víceméně jedno, krade si ve druhé sezóně všechny chvíle a stává se jedním z nejživotnějších a nejsympatičtějších charakterů.

3. série - 90% - Chápu, že vyrábět v téhle době davové scény muselo být peklo a celá produkce tak bobtnala ve své náročnosti, ale stejně mi zpráva o tom, že třetí sezóna bude sezónou poslední, vyrazila dech. Takže i když se jedná o obrovskou ztrátu, protože Pose je seriál jako žádný jiný, alespoň odchází z větší části podle svých podmínek a co dějově dokončit jde, to se také dokončení dočká. Každá z milovaných postav má neuvěřitelně emocionální konec své pouti, někdy smutný, někdy melancholický, někdy nefalšovaný happyend, ale všechny varianty se odehrávají v duchu tvořených postav a nikdy, ani ve chvílích, kdy si kýč s limonádou podávají ruce, nepřekročí hranu, za kterou bych tvůrcům všechno nezobal z ruky. Právě třeba hudební scéna "I swear", která se při troše smůly mohla zvrhnout v přepálený slaďák, ve mně rezonuje z celé sezóny nejhlasitěji. Angel Bismark Curiel a Indya Moore prosím do všech nových Murphyovek.