kareen
| Jméno | Ivana | |
| Věk | — | |
| Bydliště | — | |
| — | ||
| — | ||
| — | ||
| Poznámka | — |
Marchland
Další z výtečných britských minisérií, tentokrát balancující mezi psychologickým dramatem a tak trochu mysteriózní detektivkou. Ačkoliv se dějová linka neustále prolíná třemi časovými rovinami, pokaždé s jiným osazenstvem, neměla jsem nejmenší problém se mezi nimi orientovat a co je obdivuhodnější, každá z nich má natolik zajímavý příběh, že mě nikdy neotravovalo, když jsem se z šedesátých let přenesla do současnosti a hned nato do osmdesátek.
Z poměrně neznámého hereckého obsazení jsem identifikovala jen Alex Kingston, kterou mám ráda jako skvělou River Song v Doctorovi Who a pak také Jodie Whittacker, která tu sehrála stejnou roli trpící matky, jenž přišla o dítě, jako v Broadchurch, ale tentokrát byla o moc přesvědčivější a její postava mně zasáhla asi nejvíc. Marchland si mě získal svou mírně tajemnou atmosférou (v žádném případě však nejde o horor), neuspěchaným tempem, pečlivě propracovanými charaktery a dokonce mě nezklamalo ani závěrečné rozuzlení i když jsem z něj část vytušila asi tak po třetím dílu. Dokonce i prostou zápletku já osobně vidím jako plus, seriál tak netrpí zbytečnou překombinovaností, která by mu spíše uškodila. U mě velká spokojenost.
33 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
Konspirace a rozinky.
WHERE IS JESSICA HYDE?...Svou zvláštní ujetostí to trochu připomíná Davida Lynche, ale to je opravdu jen velmi vzdálené přirovnání, protože Utopia si jde svou vlastní originální, bizarní cestou. A je to cesta opravdu zajímavá, na které nechybí nápady, černý humor, překvapivé zvraty a také napětí, o čemž svědčí i to, že jsem těch šest dílů dala skoro na jeden zátah. Vizuálně je to celé až křiklavě vesele barevné, což je občas v rozporu s dějem, který se rozhodně nevyhýbá násilí, což by mohlo některé hodně citlivé povahy poněkud odradit. A ten hudební motiv, který tvoří podstatnou část atmosféry celého seriálu, fakt žeru. Souhlasím s tím, že ne každý tento koncept skousne, ale já říkám ano a těším se na další sérii.
33 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
Unforgiven
Sally Wainwright údajně napsala roli propuštěné trestankyně Suranně Jones přímo na míru a ta se jí odvděčila skutečně vynikajícím hereckým výkonem (Sally sama získala cenu RTS za nejlepší scénáristku a seriál pak za nejlepší drama v daném roce). Její Ruth je odtažitá mladá žena, nejistá po návratu z vězení, kam nastoupila ve věku sedmnácti let, zároveň však plná odhodlání najít svou ztracenou sestru. Třídílná minisérie je směsicí psychologického dramatu a thrilleru, rozjíždí se trochu matoucím způsobem, kdy je nastíněna mysteriózní linka, která je dle mého názoru docela zbytečná a nakonec stejně odezní do ztracena. To je ovšem jen dobře, přechod k realističtější části je pro mě zajímavější a v konečném důsledku i stejně napínavý, i když jsem pointu vytušila už o nějakých pár minut napřed. Že je to kvalitně natočené, je u britské tv tvorby nepřekvapivým standardem a v tomto případě je to ve finále i dost emotivní.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
the whispers
Ne, že bych se čas od času nepodívala ráda na seriál s emzákama, ale tenhle pilot mě nějak dvakrát nenadchnul. I přes netradiční námět to už teď zavání pořádným klišé, všechno je jako strašně tajemné, ale že bych byla nějak extra napnutá, tak to zas ne. Děti mají nebezpečného imaginárního kamaráda, armáda zkoumá tajemný objekt v nomádské poušti a v nemocnici se objevuje polomrtvý neznámý muž, neznající své jméno. Sympaťák Milo má zatím jen minimum prostoru, zato polovina ostatních postav je dost otravná, včetně těch děcek (zvláště ta přechytralá malá holka je na ránu) a hlavní vyšetřovatelka je děsně chápavá žena s rodinnou tragédií v pozadí, co na potkání rozdává utišující moudra. Konec to přeci jen trochu oživil, tak tomu dám ještě šanci, ale moc růžově to zatím nevidím.
40 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 15 lidí
Messengers
Přiznávám, že na rozdíl od mnohých jsem nikdy nezaujímala pohrdavý postoj k teenagerské stanici CW. Je to domov mé srdcovky Supernaturalu (i když ho podědila sloučením dvou jiných televizí) a na rozdíl od dalších komerčních stanic (kabelovky nepočítám, to je jiná liga), chrlících neustále jak přes kopírák další a další nudné kriminálky CSI, rodinné komedie, či provařená dramata z právnického nebo lékařského prostředí, nabízí poněkud originálnější alternativy v podobě různých scifi, fantasy a superhrdinských seriálů. Což já můžu. Jasně, nabízí je většinou v odlehčeném provedení pro náctileté, ale nepostrádají zábavnost a já si tam čas od času najdu nějaké to guilty pleasure (taková zlobivá upíří rodinka v The Originals mě baví i ve druhé sérii).
A na rozdíl od mnohých mě neodpuzují ani biblická témata, pokud jsou zpracovaná hravou a zajímavou formou. Přes to všechno musím souhlasit, že je Messenger vážně hrozný seriál. S nevýraznými herci, směšnou zápletkou i dialogy a co je vůbec nejhorší, začíná nudit už ve druhém dílu a přiznávám, že dál jsem se nedostala. Ani se nedivím, že s ním CW nepočítá do dalšího roku, myslím, že zrovna tohle zrušení nikomu chybět nebude.
70 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 10 lidí
Konečně temný komiks pro dospělé.
Nejsem nijak zběhlá v komiksech, takže nemohu porovnávat v čem je to lepší nebo horší než jiné superhrdinské adaptace, ale takto nějak jsem si představovala Gotham. Ten mě po počátečním nadšení zklamal, do Daredevila jsem naopak šla s mírnou nedůvěrou, vyvolanou především nepovedeným filmem s Benem Affleckem a nakonec jsem velmi příjemně překvapená.
Daredevil má svým laděním do temné atmosférické kriminálky, organizovaným zločinem a korupcí prolezlým velkoměstem i morálně ne zcela jednoznačným (anti)hrdinou bez nadpřirozených schopností, mnohem blíže k nolanovským filmovým Batmanům. Ale zatímco batmanovské universum je zaplaveno plejádou výstředních psychopatů, s teatrální potřebou předvádění se, daredevilští záporáci jsou vlastně více méně reálně působící lidé, kteří se vydali cestou zločinu a pro jejichž machinace je pozornost veřejnosti naopak více než nežádoucí.
Sám slepý advokát Matt Murdock má se svou nemesis Fiskem společného více než jen ztrátu otců v dětském věku. Oba se, každý svým způsobem, snaží zachránit milované město a zatím co jeden se obává, že stojí před pomyslnou čárou, kdy by se mohl stát ďáblem, ten druhý už ji dávno překročil a teď musí svou temnou stranu přijmout a naučit se s ní žít. Oba jsou charismatičtí, citliví a přitom badass, i když v případě Matta, ne zabiják. Přitom jakkoliv jsou oba výborní, tak se tam děje mnoho zajímavého i mimo ně, takže i když se tam třeba půl hodiny Matt neukázal, pořád tam bylo spousta situací i postav, které mě dokázali zaujmout.
Ne všechno bylo úplně stoprocentní, třeba v sedmém dílu mě ty klišoidní karate kid flashbacky se slepým mentorem docela otravovaly, stejně jako občas tak trochu naivní Karen, ale také se tam našlo dostatek přímo vymazlených scén, kdy jsem měla oči doslova přilepené na obrazovku a po skončení si musela pustit hned další díl. Tohle mi zkrátka hodně sedlo.
63 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 8 lidí
Torchwood
Doctora Who miluju, ale spin-off ve mně bohužel už takové nadšení nevyvolává. Přitom jsem se snažila si ho oblíbit a s každým dalším dílem jsem čekala, kdy už přijde ta pomyslná jiskra, která mě nakopne k tomu, abych se těšila na další díly a nakonec si seriál i zamilovala a ono pořád nic. Nevím, čím to je...možná tím, že v okamžiku, kdy doctorovo universum ztrácí všechnu tu povznášející fantasii, a ironickou nadsázku a přechází na striktně vážnou notu, ztrácí u mě velký kus přitažlivosti a dokonce i originality. Ano temnota je věc, kterou na seriálech velmi oceňuji a tady je jí požehnaně (co se týká rukavice a oživování, přechází to dokonce do morbidity) ale já mám zkrátka kapitána Harknesse raději jako bezstarostného, šarmantního vtipálka a ačkoliv mám docela ráda Eve Myles, tady mi její postava nebyla dvakrát sympatická, o jejím manžílkovi ani nemluvě. Příliš nepomáhá ani změna místa, tam kde se Doctor vesele prohání po celém vesmíru, v časech minulých i budoucích, tam se Torchwood musí spokojit s nevýznamnou dírou v Anglii. Za co má pro mě spi-off malé plus, je to, že se nebojí nechat své postavy umírat i nevýslovně trpět i za svoji sexuální otevřenost, což je při Jackových milostných preferencích více než příhodné. Netvrdím, že je Torchwood špatný seriál, ale mě příliš neoslnil.
20 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 5 lidí
Seriál, jako život sám.
Mám blízko k černému humoru. Není v tom žádná zlomyslnost, radování se z cizího neštěstí, jen neodbytná potřeba vynést všechny bolístky, všechno neštěstí, co život přináší, z tíživé temnoty na denní světlo a třeba si z toho i neuctivě vystřelit. To zlé sice nezmizí, ale náš strach z hrozivého se pak zmírní. Proto jsem ráda, že jsem se pustila do tohoto seriálu, který jsem tak dlouho z nepochopitelných důvodů přehlížela.
Six Feet Under se nebojí smrti a co je stejně tak důležité, nebojí se ani života. Na ploše pěti sérií a na osudech jedné pohřebácké rodiny a jejich přátel, se pouští snad do všech problematických či kontroverzních témat, od psychické nemoci, homosexuality, nevěry, kriminality, ztráty blízkých až třeba po incest a spousty ostatních, ať už velkých či malých trápení. Nemoralizuje, nesoudí, neomlouvá, jen nechává své postavy žít a dýchat a to je taky ten důvod proč jsem si je tolik zamilovala.
Rusovlasou Claire, která se postupem času mění z nejisté, do sebe zahleděné puberťačky v nádhernou (nejen ve fyzickém slova smyslu) mladou ženu, idealistického Natea, který i přes soucitnou povahu, dokáže někdy až necitelně zraňovat, trochu slabošsky působícího homosexuála Davida, jehož zvláštní zakódovaná slušnost a poctivost, spolu s občasnými úlety, z něj udělala moji asi nejoblíbenější postavu vůbec. A nesmím zapomenout ani na hledající se maminku Ruth s její sbírkou svérázných nápadníků, nekonvenční Brendu a její pošahanou rodinku nebo drsňáka Keitha. Všechny je mám moc ráda (i přes to, že mě často svým chováním štvali), snad až na Lisu, ta mi k srdci nikdy nepřirostla a to je hádám jeden z hlavních důvodů nejslabší třetí série.
Zvědavost, jaký způsob smrti se objeví vždy na začátku každého dílu, byl už jen pověstnou třešničkou. Obvykle, když mě nějaký seriál takhle chytne, sjedu ho v co nejkratším časovém úseku, to ale v tomto případě nebylo možné. Na to je příliš tíživý, příliš reálně působící a já potřebovala vždy nějakou dobu na jeho vstřebání. A posledních pár epizod ve mně svou emocionální smrští doznívá ještě teď.
67 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
Strašidelná minisérie.
Sice se sem Britům jako obvykle povedlo protlačit i nějaké to psychologické drama, které tu zastupuje především dysfunkční rodina mladičké Hannah a v malé míře i dobrosrdečný, nepříliš ambiciózní detektiv Fairholm (samotný ústřední příběh starého Toma nepočítám, ten už má až příliš romantizující zabarvení), ale jinak je primárním cílem této třídílné minisérie strašit. A nutno dodat, že se jí to daří celkem zdatně, k čemuž jí silně dopomáhá patřičně znepokojivá hudba, kamera, která jinak atraktivním přírodním scenériím dodává ten správný ponurý ráz a také všudypřítomná tísnivá atmosféra. Remember me je zkrátka a dobře regulérní horor, ve kterém se najde pár efektních lekaček, ale ještě lépe funguje ve scénách, kde se toho zdánlivě zas tolik neděje a kdy jemné šimrání v zádech může vyvolat třeba jen kapající kohoutek (vodní motiv je tu celkově velmi důležitý) nebo jednoduchý popěvek. A stejně jako v podobných hororových počinech platí, že nejlepší to je, dokud se neví kdo a proč, s postupným odhalováním už přeci jen ta intenzita strašidelnosti klesá, i když nevymizí úplně. Závěr je potom tak nepravděpodobný a nereálný, jak se dá u nadpřirozené, mysteriózní záležitosti očekávat, ale svůj účel plní vcelku dobře. Prostě taková normální, milá duchařina...víc od toho nečekejte.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Tahle fantasy mě dvakrát neoslnila.
No, já po pilotu zatím bohužel nejsem nijak nadšená, což je dáno hlavně tím, že seriál tohoto druhu by si zasloužil nějakou hutnou, tajemnou atmosféru, které se mi zde naprosto nedostává. Sice jsem neočekávala druhého Burtona, ale dokážu si živě představit, co by s takovou látkou svedli Britové a to včetně hereckých představitelů, kteří mně tedy také dvakrát neoslnili. Ona je další typická černošská "sympaťačka", on hezoun, co přišel z minulosti a zvyká si ve 21 století. Strašidelné to bylo jednou a to jen trochu, když na nás vykoukla ta kozí postava (démon?), zato samotný bezhlavý jezdec mi přišel spíš směšný, než abych se ho bála. Další věcí je, že se tvůrci toho snažili vtěsnat do prvního dílu tolik, že to asi navnadilo diváky na pokračování, ale cenou za to je přílišná uspěchanost, hrdinové vůbec nemají čas se nějak postupně sblížit, což jim vůbec nebrání v tom, aby si věřili a svěřovali si hned svá největší tajemství z minulosti. To všechno jsou samozřejmě jen první dojmy a je možné, že se bude postupně seriál vylepšovat, jak je to v poslední době u nových projektů celkem běžné. Jistý potenciál to má a spíš než na nadpřirozenou detektivku to má našlápnuto na fantasy, třeba čtyři jezdci apokalypsy znějí hodně dobře (i když pochybuji, že to bude taková bomba jako v Supernatural)...
Tak po pár dalších dílech to vzdávám, je to jedna velká nafouknutá bublina, seriál to hraje na samoúčelné efektní scény, zato děj je tak nudný, že si hodinu po dokoukání ani nevzpomínám na zápletku, která je beztak plná historických nesmyslů . Holky v telecích letech možná ocení záběry na ztepilého hlavního hrdinu (uznávám, sem tam vypustí i vtipnou hlášku a britský přízvuk je taky fajn), když mu vítr působivě čechrá jeho dlouhé háro, ale mě tohle nebere.
57 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 7 lidí