Umbaros
| Jméno | Jakub | |
| Věk | 33 let — narozeniny slaví za 10 měsíců (Beran) | |
| Bydliště | Olomouc | |
| — | ||
| — | ||
| — | ||
| Poznámka | — |
To není Ordinace?
Slovenská verze české Ordinace v růžové zahradě. Jo, akorát žijí v Paneláku! Jaká šťavnatá story!
0 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
Opravdu to není live
Další z řady těch opravdu zajímavějších reality show, respektive z těch, které mají dobrý nápad a dobré provedení.
Nejsem žádná pijavice živící se na cizím neštěstí, ale na tohle se opravdu rád podívám a je to prakticky asi jediný pořad ze slovenské produkce, co já občas sleduji.
Ze začátku jsem si opravdu myslel, že to běží prostě někde "live" ze soudní síně. No až potom co se mi kamarád tak strašně vysmál, jaký jsem hňup, protože to je jisto jistě natočeno s herci, sic podle pravdivých příběhů. O pravdivosti příběhů se můžeme jen dohadovat. Nepochybuji, že leckde si můžou tvůrci příběh trošku přikrášlit, leckde zas něco ubrat. To už je na vás, jak moc v tom chcete šťourat.
A taky ne vždy tyhle příběhy jsou zrovna originální. Téma rozvodu párů je tam opravdová většina, ale dají se tam najít i perličky. Taky stopáž je docela na pováženou. Hodina je zbytečně moc, i když tohle natahování dělají prostě komerční reklamy, které jsou na Jojce příšerně dlouhé.
Nuže, lidi mě prostě baví. Příběhy dvojnásob. A Soudní síň je taková sonda do života, ale z opačné strany. Dobré.
43 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 7 lidí
A žili šťastně až do smrti. A nebo ne?
Pohádky. Všechny končí tou pomyslnou frází " A žili všichni šťastně až do smrti." No ale jak by to bylo dál? Tady máme možnou odpověď.
Jestli jsem se něčeho opravdu bál tak to byla možnost, že dostanu něco na způsob Grimma, kde už pohádky sice jsou zakomponované i když tam mají jiný smysl, ale pohádky jsou prostě pohádky. A já nechtěl další pohádky.
Ale OUaT (chápete tu zkratku ne? Pěkně pitomá zkratka :D) je od Grimma na míle vzdálen. Protože pohádkové postavy jaksi uvízli v našem Světě a nemůžou se hnout tam ani zpátky a navíc si nepamatují ani kdo jsou. A tady přichází naše spasitelka Emma alias bezkonkurenční Jennifer Morrison.
Celé pohádkové universum se krásně prolíná s naším světem, fhlashbacky jsou plynulé a svěží. Problém seriálu s fhlasbacky nastává, pokud jedna nebo druhá část nejsou stejně záživné. Pak se těšíte více či méně na jednu či druhou část a to je zlé. Naneštěstí to není případ OUaT.
Celé je to nesmírně kvalitativně vyvážené. Vše pěkně graduje, jsou tu záhady, překvapivé závěry. Nenudil jsem se.
Nejlepší díl? Ten věnovaný Karkulce, doporučuji.
Aktualizováno 13/12/2014
Když si představím bolest, a tím myslím jako opravdovou neskutečnou bolest, tak mě napadají dvě věci. Nepřetržitý šestnáctihodinový porod, kdy ta chudinka proklíná své vlastní dítě a celý okamžik, kdy se rozhodla být tak blbá a otěhotněla. To je případ první. Mezi případ dvě řadím tu bolest, kdy sedím čtrnáct dní na záchodě s katastrofálním průjmem, co hodinu, neboť mám problémy se střevy.
Se stejnými pocity jsem se prodíral celou druhou sérií.
Jestliže jste se namlsali v první sérii, tak vás musím zklamat. V druhé sérii se vám nedostane ničehožnic zajímavého. Jen samá nuda.
Kouzelné bytosti už prosím pěkně ví, co jsou zač. Tím opět zamrzli v čase. Rampelník si snaží hrát na dobráka, což je nuda. Regina se neustále zmítá v menopauze kdy neví, jestli uzmout Henryho násilím a povraždit celou jeho rodinu nebo nepoužívat magii. Sem tam se nám tu zjeví nějaká nová pohádková postava. Zní vám to všechno tak nějak nudně? Je to pekelně nudné. Osobně se touhle sérií prodírám už několikátý měsíc.
Po předchozí relativně dobré sérii je tahle absolutní katastrofou. Se divím, že seriál vůbec obhájili pro prodloužení do třetí série. Skandál!
Hodnocení 2. série: 50% (to jsem se dobře vyspal)
Aktualizováno 11/1/2015
Ač bych rád začal nový rok nějakou pozitivní recenzí, žel bohu začnu pro změnu jednou negativní. S Ouat já končím po šestém díle, třetí série.
Teď sleduji hromadu dalších seriálu, což zákonitě muselo Ouat zlámat vaz. Mohlo by se zdát, že třetí série přináší spoustu nového obsahu, když si vyrazíme do Země Nezemě. Jenže ta mi zajímavá přišla tak dva díly. Peter Pan a jeho postava je horší než můj čtrnáctidenní průjem a Emma je věčně ve stresu a najednou je matkou roku, což já jí vůbec nežeru. Regina ztratila absolutně svoje kouzlo, stejně jako Rampelník. Neudrží mě ani nové pohádkové postavy, ani kdysi zajímavé fhlasbacky.
Pac a šáteček. S tímhle počinem už vyloženě ztrácím čas a zabírá mi jen prázdné políčko ve Watchlistu. Výsledná 70% tak bude hyzdit skvělou první sérii a označí Ouat jakožto průměrný průměr, kterýžto lehce ochutnal hranici nadprůměrnosti, nýbrž nedokázal se nad ní udržet.
71 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 7 lidí
Doporučuji nesrovnávat s Gilmorkami
Už dlouho jsem si nepokazil statistiku nějakou negativní statistikou z názorů tak směle do toho. Protože tady u tohohle seriálu jsem opravdu velmi citlivě dostal pocítit přísloví, že sto lidí má sto chutí.
K seriálu mě vedla:
1. Jednoznačná touha po nějaké těžké romantice. Už jsem měl dost všemožných akcí, scifi, vyčerpávajících smrtí mých oblíbenců, které jsem obrečel.
2. Prý je to podobné Gilmorkám.
3. Dobré recenze.
Ale osobně po půlce první série mám pocit, že jsem si dost naběhl.
Seriál má docela slušný rozjezd. Vskutku to ze začátku působilo, že je to podobné Gilmorkám. A všeobecně jsem to bral jako takový oddechový seriál. Jenže postupem času u mě převážili zápory.
Třeba fakt, že s Gilmorkami to má společný asi jen ten fakt, že se to odehrává na maloměstě. Postupem času jsem si uvědomoval, že to ve skutečnosti není vůbec tak svěží a vtipné jako Gilmorky. Jak fádní a pitomé mi ty dialogy v seriálu potom přišli. Čímž jsem přešel k postavám. Tudíž postavy z Gilmorek mají v sobě tolik šťávy, že by ji mohli expedovat po celém Světě a vydělávat těžké prachy. Postavy z doktorky pro mě mají šarmu asi co by se tak za nehet vešlo.
A tady přišel další a hlavně zásadní kámen úrazu, jelikož jsem nakousl postavy. Hlavní postava alias Doktorka Zoe. Ze začátku mi přišla opravdu sympatická. Jenže s postupem času se její herecký výkon mění ve snahu popadnout dech po uběhnutí patnácti-stovky, poté následuje klinická smrt. Bohužel, pokud vám z nějakého důvodu hlavní postava přijde mizerná, může zapříčinit konec celého seriálu ve vašich očích. Stalo se. Ze sympatické doktorky Zoe Hartové se tak nakonec stala protivná megera, které já do teď nevěřím ani nos mezi očima. Nula pocitů, nula emocí, pro mě ledová královna.
Marně jsem se potom zkoušel zbavit srovnávání s Gilmorkami, ale hold jak mi jednou nasazen brouk do hlavy, ne a ne zmizet pryč potvora. Celý seriál mi pak zanechal v hlavě dutou díru. Měl jsem ho rozkoukaný asi měsíc a zasekl jsem se v půlce série. Ale za boha jsem nemohl přijít na důvod proč bych se měl dívat dál. Nic mě k němu netáhlo zpět. A tak tam čekal ve Watchlistu a sedal na něj prach. Zbytečně. Tohle prostě nedokoukám.
V jádru seriál není špatný. Svoje publikum si evidentně najde. Jenže u mě mu definitivně zlomilo vaz srovnávání s Gilmorkami, nesympatická hlavní hrdinka, nemastné a neslané. Na mě to bylo asi až moc jednoduché. Já si radši pustím Gilmorky.
19 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 16 lidí
Bobule to nejsou a nebudou, tudíž ztráta času
Ano ano, všichni čekali něco na způsob Bobulí, a ti všichni byli dozajista naprosto zklamáni. Já nečekal nic, protože vím jak to s těmi českými seriály dopadá a tak jsem nemohl být zklamaný. Naopak. Dostalo se mi přesně to co jsem čekal. Respektive co jsem čekal od Primy. Nuda a zase nuda. Co mě nenudilo, to mě neskutečně otravovalo.
Absolutně neuznávám hodnocení seriálu po tak krátkém čase, ale tenhle počin nemá absolutně žádnou šanci zlomit moje rozhodnutí, už se s ním nikdy nesetkat.
Tudíž moje celková skepse a pesimismus k českým seriálům, vyjma bezkonkurenční "Dokonalý Svět", i nadále přetrvává. Kdybych mohl s hodnocením jít do mínusu, udělám to.
Měl bych žalovat Primu za ukradnutých 110 minut mého života.
58 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 12 lidí
Koncept "rodinné kriminálky" - zní to hrozně, ale dobře se na to kouká
Nevím co je na tom pravdy, že je tohle podle skutečné události. Docela by mě to zajímalo. Neslyšící žena, co se dostane k FBI a pomáhá jí řešit případy prostřednictvím toho, že odezírá ze rtů.
Nápad pro kriminálku docela neotřelý. Přesto to není kriminálka v pravém slova smyslu. Případy sice jsou, ale způsob jejich podávání je upraven tomu, aby seriál mohl běžet i ve dvanáct hodin dopoledne. Navíc hodně tlačí i na citovou stránku. Občas plný sentimentu a klišé. Řeči o tom, jak prostě to tak Bůh chtěl mně osobně vytáčeli k nepříčetnosti. Ale v Americe to náboženství berou jinak, takže respektuji. A také u mě shazuje body absolutně pitomý konec. Mám prostě rád, když konec uzavře všechno. Nesnáším ty polouzavřené konce, kdy nad tím člověk musí přemýšlet a domýšlí si své teorie jak to bylo asi dál. Někoho to baví, mě jednoznačně ne. Kdyby to bylo na mně tak by prostě všechny konce končili happy-endem (tak zaplať pánbůh, že to na mně není).
Ale jo, proč ne. Ideální k vypnutí mozku, dobrému obědu a někdy dokáže pohladit po duši.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Nikdo nejsme bez viny
Pche! Nemá absolutně žádný smysl tu psát, že tohle pro mě bylo opravdu příjemné překvapení. Že nakonec jsem nad seriálem vrněl blahem, jako kdyby mě někdo permanentně drbal na bříšku. Takže tomuhle se prostě vyhnu.
Já jsem člověk (i když někdy si připadám jak mimozemšťan), ale na to jsem poukázat nechtěl. Já chtěl říct, že jsem člověk zvídavý! Díky bohu tedy za tu mou zvědavost. Protože jsou zkrátka seriály, které chci vidět. Pak jsou takové, které mě nelákají. No a seriál "The 100" je typ seriálu, který mě vysloveně odpuzoval už při pouhém pohledu na něj.
Do teď nechápu co mi na tom seriálu tak vadilo. Snad přeumělkované postavy z obrázků nebo ten děj, který mi připomíná knihu "Malevil" (doporučuji, výborná kniha). Prostě mi tu něco nesedělo. Můžeme si tu vykládat, že člověk nedá na první dojmy, ale opak je pravdou. Nakonec mě přesvědčily až vcelku pozitivní názory, tak jsem do toho teda šel.
V první řadě vám řeknu o čem stovka není. Není o přežití na Zemi v tom pravém slova smyslu, co jsem si představoval já. Podle traileru nebo jakých si úvodních ukázek u každého dílu jsem já osobně získal pocit, že budu sledovat příběh o přežití stovky lidí, které zkouší sama Matka Země. Není tomu tak! A ve výsledku je to jedna z věcí, která mě na seriálu mrzela nejvíc. Jasně. Tvůrci nám ukázali jednoho zmutovaného jelena, koně, nějakou tu bouřku a tornádo. Toť vše. Představoval bych si, že Země, která si prošla jadernou válkou, bude víc nehostinná. I když je to třeba pár stovek let zpátky.
Teď se můžu dostat o čem to celé bylo pro mě. O soužití, o vytváření nové společnosti. O snaze neopakovat předchozí chyby. O přežití v nové společnosti, kterou netvoří jenom naše stovka, ale i Zemšťané a další. Zarazilo mě, kolik morálních otázek seriál vytáhnul a jak dobře byly podány. Zarazilo mě, kolik dobré akce a nápaditosti v sobě nakonec stovka skrývala.
A překousnul jsem i postavy. Ač stále bojuji s tím, že podle mě jsou prostě divné, až takové načančané. Jak kdyby se nikdy nechtěli zašpinit. Nevěřím jim. Ať žijí Zemšťané! Milostné trojúhelníky v seriálu pak pro mě byli absolutně mimo mísu. Zbytečná vata, 0 emocí.
Ale neměli bychom zapínat, že vlastně sledujeme příběhy dva. Stovky a přeživších na Arše. Naštěstí Archa poskytuje dostatečné příběhové vyžití. Někdy mě možná bavila více jak události ze Země. Palec hore.
Navíc tvůrci chystají nějaké další záhady do druhé série. Měl jsem totiž strach, že bez okýnka z Archy mě seriál rychle začne nudit. Ale po finále už se nebojím. S napětím očekávám!
p.s. Postrádám víc kvalitní hudby v epizodách. Pro dokreslení emocí.
Aktualizováno 23/03/2015
Stovka měla před sebou těžkou úlohu, konec konců jako každý seriál, který měl úspěšnou první sezónu. A ta nastavila laťku docela vysoko. Stovka se však s druhou sérií porvala víc než důstojně.
Hlavní úlohu v sérii hraje Mount Weather (promiňte, nevím přesně jak se to píše, takže dál jen Hora). Kolem ní se bude točit příštích šestnáct epizod. Samozřejmě dojde na příběhy našich oblíbenců z řad zemšťanů či Archy.
Vše co jsem chtěl od druhé sezóny a bál se zeptat. To se splnilo. Víc interakcí s zemšťany. Archa, setkávající se s prvními seslanými na zem. Zajímavé odhalení ohledně Hory. Co se týče příběhu pro druhou sérii, ten je prostě perfektní. Nenapadá mě nic co bych mohl vytknout. Bavilo mě to opravdu šestnáct epizod pokaždé, co jsem stovku zapnul. Napětí, akce, emoce. Všechno servírováno doušky víc než vrchovatými.
To co chci, ale opravdu vyzvednout je progres, jaký dokázala stovka u hlavních postav vytvořit. Především Clarke. Jestli mi bylo opravdu potěším něco sledovat, tak to byla ona. Nelze to pak popsat víc kulantně bez spoilerů. Její morální rozhodnutí, všecko co dělá, jakým způsobem se jí to dotýká. To prostě bylo úžasné. Věřil jsem jí úplně všecičko, takže tleskám. Eliza Taylor prostě předvedla neskutečný herecký výkon. Ale postavy všeobecně víc než příjemně překvapily. Jmenovitě třeba Octavia, Lexa mě hodně bavila, Finn a další. Bohužel jak jsou některé postavy dobré, tak jsou některé stejně špatné. Třeba Thelonius Jaha je celou druhou sérii prostě neskutečnou osinou v zadnici.
Finále pak bylo velkolepé. Stejně jako minule ve mně zanechalo napjatá očekávání od třetí série. I když mám trošku představu, jakým směrem se asi budeme ubírat další sezónu. Což mě zároveň trošku trápí. Boj je zkrátka dobojován, nepřítel poražen. Dokáže trojka přijít s něčím novým a zajímavým? Toť otázka pro příští sezónu.
73 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 11 lidí
Poklidná, ale jistá plavba
A to jsem si říkal několik posledních epizod, že tady nějaké velkolepé finále či šok nemá moc cenu očekávat. No člověka to sejme když to nejméně čeká.
Ze začátku jsem měl problém jak se na seriál dívat a ve výsledku i ho hodnotit. Respektive nejde o to jak jsem si k němu měl v posteli lehnout když se o mě po šestihodinovém maratónu pokoušeli proleženiny, ale kam ho zařadit? Je to spíš taková ironická komedie na život ve vězení? Nebo drama spojené právě s životem za mřížemi? Protože na ironickou komedii je to málo vtipné a na drama to pro mě nebylo nijak zásadně dramatické. Ale po shlédnutí celé první série to konečně začalo dávat smysl. Začalo to dávat smysl jako celek.
1. část série je spíš ironickou komedií na celý život ve vězení. Piper přichází se svými ideály a očekáváním do místa jí absolutně cizího a patrně si nikdy nepředstavovala, že tady může někdy skončit. Proto půl série je takové oťukávácí. Poznávání co a jak. Objevování nových pravidel co ve skutečném Světě neplatí. Co si můžu a nemůžu dovolit. Komu může věřit a komu ne. Celé tohle oťukávání jde právě takovou ironickou formou. Urazíš šéfku kuchyně? Nejíš. Je ti stydno kakat před dalšíma 15 ženskýma v koupelně? No tak prostě nekakáš.
2. část série se už pak naprosto plynule a sotva znatelně přelíná od ironické komedie k dramatu. Protože z prvních dojmů byste si mohli představovat, že je tam vlastně všechno velká sranda. Že všechny postavy jsou tam absolutně nevinně. Jenže nejsou. A na Piper jak vidmo si to začne vybírat svou daň. Víc zvratů, víc bravurně napsaného dramatu. Všechno je reálné a já to baštil. A to finále? Nic mi neudělalo větší radost.
Jednoznačně pak chválím výkony všech herců se kterými jsem měl v seriálu tu čest. Každopádně bych ocenil víc Nicky. Tak snad se mi jí dostane víc příští sezónu.
Hm. Mám spoustu subjektivních dojmů a neuspořádáných myšlenek k OITNB.
Vzalo mě za srdce. Není to ten seriál co vás vezme, sežvejká a vyplivne vycucané na konci. Ani takový co vás celou dobu hladí po zádech a pak vám vpálí jednu do zad. Tohle pro mě bylo jak tichá voda. Zvolna jsme spolu plynuli třinácti epizodami, abychom se dopracovali ideálnímu konci. Klidná Zen plavba co dokáže připoutat.
Dávám 90%, protože věřím, že druhá sezóna tu první vyšperkuje mnohem více.
Aktualizováno 21/08/2014
Pod druhou sérií Oitnb si směle představujte odklon od hlavní hrdinky Piper směrem k ostatním vězeňkyním. A nemusíte se ničeho bát. O Piper jsme nepřišli naplno, stále je hlavní představitelkou příběhu a na druhou stranu ostatní vězeňkyně poskytují stejně bohatou a šťavnatou příběhovou potravu.
Seriál je stále stejnou kvalitní a klidnou jízdou k finále. Osobně mi ale přišlo, že přidal mnohem víc na dramatičnosti a překvapivých závěrech. Vězení se tak pro mě stalo mnohem víc realističtějším, zvláště potom co v první sérii jsem nabyl spíš dojmu, že jsem na takové dámské koleji. Tady už bylo opravdu cítit, že ne úplně všechny vězeňkyně tu jsou zavřené za prkotiny. Spoiler: Zvlášť když jedna do které byste to absolutně neřekli, najednou vytáhne nůž a jde tu druhou podříznout.
Tak jako tak nejlepším dílem pro mě zůstává finálový díl. Nálož hodiny a půl, která opravdu uzavřela všechno co měla. Mohl bych na něj stále pět ódy dokola a dokola, ale stačí když řeknu prostě to bylo hrozně kchůl.
Zvedám na stovku a jsem v napjatém očekávání, jakou hlavní seriálovou zápletkou mě tvůrci překvapí v třetí sezóně. Víc Alex a Piper možná. Stále toužebně očekávám víc prostoru pro Nicky a její hlášky. Uvidíme.
Hodnocení 2. série: 100%
67 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
Spousta řečí, skutky žádné
Patrně se začnu vyhýbat seriálům, které mají od přátel nálepku "nejlepší na Světě", či jiné přízvisko. Tohle nevěstí nic dobrého. Spíš to zavání zklamáním. A já jsem u Arrowa prožil tolik zklamání. Ještě teď mě bolí vzpomínání. Je to jak sypání soli do nezacelených ran.
Kdo já jsem? Milovník veškerých hrdinů a těch co zachraňují Svět. Protože je dobré být dobrý. Miluji všechny Supermany a Batmany, Thora, X-meny a podobný ptákoviny. A přesto všechno jak tohle žeru mě hold zkrátka totálně minul Green Arrow. Tuhle komiksovou chybu zkusím nějak napravit. Ale tady hodnotím seriál. Tak to zkusím nějak vzít komplexně.
Představa hrdiny, který nemá žádné nadpřirozené schopnosti, ale naopak se vlastně vypracoval vlastní silou do podoby ikonického ochránce práva, mi přijde děsně sexy. Zvláště pokud ho navíc představuje Stephen Amell, který je sexy už sám dost o sobě. Snad právě proto nám ho tvůrci ukazují neustále bez trička. Což je jeden z faktorů, který mě nakonec začal neskutečně otravovat. Normálně bych se na hezkého chlapa rád podíval. Jenže oni mučí Olivera a jen tak pro legraci mu sundají celý vrch toho latexového oblečku. A to jen hádám, že to je zelený latex. Protože kdo by chtěl nosit zelený latex. Totální úchylárna! A tak ho budem mučit bez oblečení. Protože to prostě absolutně nedává smysl. Tady mám trošku pocit, jak kdybych se tvůrci snažili vytvořit kult zbožňující Olivera. Něco jako má Damon z TVD, když kolem něj omdlévají patnáctky, protože si sundá košili. Ble. Fu Damon!
Nu což o to, koukat by se na to dalo. Jenže pak Oliver otevře pusu. A je vymalováno. Já snad v životě nepotkal seriál, který by používal tolik trapných klišé. Jasně, můžete namítnout. Kolem těch superhrdinů se ta klišé prostě točí. Musím zachránit město, mám jistý morální zásady apod. Jenže je rozdíl mezi filmem a seriálem. Pokud to zazní ve filmu jednou, je to v pořádku. Nikoho to neotravuje. Jenže v tomhle seriálu to není jen jednou. Je to každý díl pětkrát dokola. Do zblbnutí. Musím zachránit své město. A nejen tahle hláška. Jsou tu další, nejrůznější, pochybné, pitomé a tak ploše podávané primitivní morální zásady, které se řeší. Já myslím, že by seriálu neuškodil fakt, kdyby se tvůrci konečně rozhodli jaký typ seriálu chtějí dělat. Jestli akční nebo řešit tyhle ty věci. Aspoň by se to dalo nějak uhladit.
p.s. Ještě k těm akčním scénám. Fakt originál. Světla zablikají, juhú bojme se špatní lidé. Přichází noční strážce. Vystřelí pár šípů, někoho zabije, jinýmu pohrozí. Jak říkám, totální originál, vůbec jsem se nenudil.
Další poznámky k postavám. Oliver oká. Zkousnu. Ale dál? Záporáci první série? Totální 0. 0 emocí, 0 prostě. Nedokázali zaujmout. Což mi teda přijde jako kolosální fiasko, protože záporák by měl být alespoň stejně tak zajímavý jako superhrdina. Jediný dobrý kdo mi utkvěl v paměti byl pan Hrabě. A to není jen problém záporáků. Diggle absolutně o ničem, půl série jsem o něm nevěděl. Druhou půlku jsem si říkal, že bych ho klidně oželel. Laurel alias Oliverova vysněná láska. Taky 0 emocí, trošku naivní trubka. Tommy, alias naše věčná osina v zadku. Pche. Díky bohu za Felicity. Ta sází jednu hlášku za druhou, bezkonkurenčně šťavnatá postava.
Celý problém z bezemočních postav se přenáší do první série. Protože ta se opravdu táhne jak hnusný zelený sopel. Nemá to spád, žádný tah na branku. A přesto dokázali tvůrci vykřesat takový super dvojdíl alias finále celé sezóny. Takže ten potencionál by tam byl, jen zjevně nevěděli jak se k němu dostat. Nepomůže ani ozvláštnění v podobě událostí z ostrova, které se bijí jak den a noc. Respektive život strážce teď - nuda x život na ostrově - paráda. Dokázal bych si fhlasbacky klidně představit i jako samostatný seriál.
Buď jsem moc náročný nebo jsem se špatně vyspal minulých 23 dní, co jsem první řadu sledoval. Ale celé je to značně nedotažené, plné hrozných klišé a dramatu, které vám nepostaví ani chlup v nose. Osobně se obávám, že pokud Oliver příští sezónu nezařadí zpátečku o 180°C, může si mě odškrtnout ze seznamu diváků. Protože osobně mě velmi zklamal. U takového díla bych čekal víc nejednotvárné akce, větší propojení s universem nebo zkrátka víc emocí. Místo toho jsem skončil u seriálu, u kterého je mi vlastně úplně jedno jak to dopadne. A koukám jen protože, nemám zrovna nic jiného u oběda na práci. Krom žvýkání.
Hodnocení 1. série: 60%
Aktualizováno 26/07/2014
Po první řadě jsem si vyplakal oči zklamáním. Jasně jsem proto Arrowovi nastavil ultimátum. Buďto totální obrat o 180° nebo střelení šípu do hrudníku a výmaz ze seznamu sledovaných seriálů. Tudíž přišlo další napjaté očekávání. Následovalo další zklamání? Ano i ne.
Vidím vcelku znatelný posun v druhé sérii, ale nenazval bych to obratem o 180°. Spíš o takových 50 - 60°. Jelikož výsledná pozitiva u mě sráží další tuna nových a nesmyslných negativ.
Obecně mám pocit, že akční stránka seriálu zaznamenala citelné zlepšení. Patrně si tvůrci konečně uvědomili, že točí akční seriál. Ne seriál o spoustě morálních zásad a pitomých dogmat, která ve výsledku diváka jen otravují, protože jsou zkrátka řešena v každém díle. A ač se druhá série opět těmto klišé úplně nevyhýbá, tak buďto šla mimo mě, nebo jich bylo zatraceně málo. Čili méně klišé + více a lépe udělaná akční stránka = jednoznačný palec nahoru. O to víc pak zamrzí problém, který se s námi táhne od první série. Absolutně nezajímavý nepřátelé, kteří vyplňují prostor mezi hlavním záporákem celé série. Takže stále pro mě zůstává bezkonkurenční Triáda a její kchůl vražedkyně a Hrabě alias drogový král Vertiga. Zkrátka záporáci nic extra. Nevím jestli už jsem v první sérii zmiňoval Helenu, takže se k ní pro jistotu vrátím a napravím svou případnou chybu. Jistá Helena, která se objevila myslím ve dvou dílech první série slibovala pěkně peprný děj. Jenže tvůrci to viděli asi jinak, proto ji ze seriálu stáhli. A tady narážím na další problém.
O to větší překvapením pro mě bylo, že se v druhé sérii opět vrací. A nejen ona. Vrací se i spousta dalších nepřátel. Neříkám, že některé nevidím rád. Ano, vidím. Jenže v konečném výsledku to na mě nakonec zapůsobilo zcela opačným dojmem. Jakoby tvůrci nemohli vymyslet nic originálního a proto čerpají z již ověřených, ale za to vyšťavených témat. Proto díly v sérii zkrátka zaplácnou dílem, který nikam neposunuje a působí jako ohraná písnička.
Druhá série je pak především o Deathstrokovi a Sáře. Deathstroke = super. Výborný záporák, skvělá zápletka. Sára už mi tolik radosti nepřinesla. Její celá příběhová linka na mě zkrátka působila naprosto odfláknutým dojmem. Přitom liga zabijáků podle mě nabízí nepřeberné množství témat, jak ji zvýraznit. No a my zatím víme, jen že tam byla. To proto, aby to nebylo tak divné, kde vzala ty svoje schopnosti. A jako třešničku na dortu ji opět odvedeme pryč.
Co dál? Roy mě nebaví. Thea je teď hrozný mazánek, ale náznaky třetí série a její příběhové linky ukazují, že by se mohla pokusit překvapit. Diggle, alias ten co mele jedno klišé za druhým a člověk působící jako taková morální metla na Olivera, pro mě zůstává i nadále absolutně nezajímavou a zbytečnou postavou. Víc jsem si teď všímal Moiry. Proč asi, pokud nevíte přemýšlejte :) Hodně zajímavá a nedoceněná postava. Škoda.
Nadále tak zůstává mým absolutním miláčkem Felicity. Sic trošku úbytek hlášek, ale pořád táhne. Cítím tam snad i trošku jiskření mezi ní a Oliverem? Vůbec bych se nezlobil, kdyby propustili uzdu své fantazii. Protože Laurel je pro mě i nadále nezajímavá.
Takže ve výsledku zvedám hodnocení na 70%. Škoda, že v potencionálně dobrém obsahu najdu pokaždé nějaký nesmysl, který výsledný efekt sráží. A nejsem rejpal, jen mě to bije jako pěst na oko. Přitom mě tvůrci opět přesvědčili, že točit finále opravdu umí. Opět grandiózní závěr sezóny. Arrow si mě tedy získává i pro třetí řadu i když značně nepřesvědčivě. Začínám z něj být opravdu někdy frustrovaný.
p.s. Mihnutí Flashe - totálně super. Hodně se těším (omg půl roku jsem tam měl napsáno Fhlashe!! WTF, taková hrubka, proč mě nikdo neupozornil do zpráv, Nerds! :D)
Hodnocení 2. série: 70%
Aktualizováno 15/05/2015
Pánove nechť si ráčí přidržet kloboučky a dámy? Nožky k sobě a sukni též. Třetí řada Arrowa je totiž slušná jízda a kdo si nedá pozor, snadno by se mohl dopustit nějakých nepředložeností.
Třetí řada je totiž všechno po čem jsem volal dvě řady před ní.
V minulosti jsem se nikdy netajil kritikou k tolik opěvovanému Arrowovi a nadále si stojím za tím, že první dvě řady jsou spíš průměrné. Ale konečně s třetí řadou se Arrow pozvedl na novou úroveň.
Je mnohem akčnější. Dříve mě tahle rádoby akce nechávala naprosto chladným. Ale třetí řada už mě dokázala konečně rozpumpovat. Posadit a udržet v křesle jako diváka. Celá třetí série je totiž prošpikována ligou zabijáků, což byla organizace, která se mi líbila už minulou sezónu. Tady konečně dostává víc prostoru ve všech možných i nemožných rovinách. A všechna ta akce stříká kolem bum prásk, zleva zprava a vy chcete víc. Takže příběh? Podtržená jednička s hvězdičkou a tleskal bych ve stoje, kdybych neměl strach, že mi upadne ruka bolestí z tetanovky.
Celá příběhová linka se pak samozřejmě proplétá s tradičními dogmaty hrdiny. Tentokrát s názvem: "Kdo vlastně jsem. Víc Arrow nebo Oliver?" Což bylo něco na co tvůrci upozorňovali již před sérií. Těžko hodnotit. Někdy to bylo neskutečně otravné poslouchat. Někdy mi to nevadilo a někdy jsem to poslouchal rád. Půl na půl. Nemohu se rozhodnout. V souvislosti s oním dogmatem pak vyvstal problém vztahu Felicity a Olivera. Když mi tvůrci před sezónou řekli, že se máme těšit na víc vztahových peripetií Olivera a Felicity? Těšil jsem se. Ale jestli si tvůrci představují jejich vztah stylem, že v prvním díle je posadí na večeři, pak dlouho nic, a během posledních dílů, začnou zase něco řešit, no tak nevím. Na druhou stranu k tomu znovu mám rozporuplné reakce. Protože čím víc lásky, srdíček a poníků by tam k nim narvali, tím méně by bylo akce. A tahle je pro tenhle počin zásadní. Každý asi ať si raději udělá obrázek sám.
V třetí sérií se nám samozřejmě a STRAŠNĚ NEČEKANĚ vrací staří známí. Vertigo je opět na scéně, kdysi zajímavá věc už působí opravdu jako těžce vycucaná žvýkačka. Deadshoot a ta labilní Amorka s lukem, co se zamilovala do Olivera, taky zrovna nepřekvapí. Nevím proč to tam pořád cpou. John. Stojím si za tím, že ta postava je úplně o ničem, otravná, nezajímavá, a že kdyby tam nebyla tak by prokázala Světu neskonalé dobro. To co předváděl poslední díly bylo fakt k popukání, čím víc si snažil hrát na tvrďáka. Felicity bohužel chvílemi přecházela do stavu labilní trosky a definitivně ubrala na hláškách. Laurel jsem akceptoval. Nyssa oukej. Thea měla být tuhle sezónu hodně drsná. A ona byla. Jen asi jinak než jsem čekal. Ale budiž. Všechno tohle jsou pro mě omluvitelné nedostatky.
Všechno mi vynahradilo to neskutečné nepřeberné množství akce. Až se trochu bojím s čím přijde Arrow čtvrtou sezónu. Snad si dokážou tvůrci udržet tempo. Snad přijdou s něčím dostatečně zajímavým jako je liga zabijáků. Prozatím dobrou chuť všem co mají třetí řadu před sebou. Pošmáknete si.
Hodnocení 3. série: 90%
45 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 11 lidí
Není tajemství, jako tajemství
Já tak trošku cítím motýlky v břiše. Teda ne trošku, spíš hodně hodně moc. Trnitou cestou jsem šel s tímhle seriálem. Nejprve jsem ho dokoukal do třetí řady a pak nějak vypustil. Pak jsem ho zase začal sledovat od začátku a dokoukal ho do půlky čtvrté. A nyní jsem ho před pár měsíci zase začal sledovat pravidelně po večerech a konečně došel na konec. Nevím proč jsem si takovou dobu odpíral tak solidní zážitek.
Ztraceni jsou seriál o dvou hlavních tématech. Jsou to tajemství zvláštního ostrova, které na nás chrlí seriál neustále. A odpovědí na záhady je jak šafránu na louce. Druhým tématem jsou lidé a jejich vztahy. Obě témata jsou vzájemně propojená a jeden bez druhého by seriálu neumožnilo fungovat.
První série je takové oťukávaní. Přicházejí první záhady, charaktery se ukazují na čem zhruba budou stát. Druhá série přináší víc záhad. Zjišťujeme, že na ostrově nejsme tak moc sami jak si myslíme. S třetí a čtvrtou sérií jsem měl pocit, že seriál tíhne víc k akční stránce věci. Obě hlavní témata u mě pocitově přešla do útlumu. Vrcholí boj s těmi druhými a přicházejí další lidé z "venku", kteří sledují zase svoje cíle. Pátá a šestá série je pro mě zas naopak návrat k záhadám a lidem, kolem kterých se točí.
Pro mě byli všechny série výborné. Přesto hodnotím čtvrtou sérii jako nejslabší, pokud vzájemně série porovnávám. Pátá + šestá pak byly suverénně nejlepší pochoutkou, co seriál nabídl. I když přiznávám, že na začátku páté jsem byl opravdu hodně zmatený. Ale nepochybuji o tom, že to byl tvůrčí záměr, jelikož i postavy seriálu museli být značně zmatené a přenést to takto na diváka považuji za úspěšný tah. Šestá série navíc přinesla trošku nečekaně odpovědi na nějaké pálivé otázky, i když jich nebylo mnoho. Nejvíc mě potěšil příchod, sice krátký, ale zato intenzivní, Jacoba. Škoda, že nedostal více prostoru.
Dalším výborným lepidlem všech dílů byli pohledy do minulosti jednotlivých postav, v budoucnu pak zas pohledy do jejich budoucnosti, atd. Všechno to má hlavu a patu + super nápad stejně jako jednotlivé postavy.
Velkou kapitolou pak jsou jednotlivé postavy, které teda co osoba to unikát + skvělý příběh. Jednoznačně miluji Jacka, fandil jsem mu od první chvíle a víc mě to potěšit nemohlo, jak to s ním nakonec dopadlo. Ale postavy byli opravdu skvělé takřka všechny. Nejvíc jsem neměl rád Locka, už jen z principu, že bojoval s Jackem. A Sawyera, který s ním zase soupeřil o Kate. Ale Sawyer byl prostě záporák, a já vždycky fandím těm klaďasům. Taky z principu. Paradoxně jsem pak Locka začal mít hodně rád až v páté sérii, protože jsem mu myslím konečně porozuměl. A Sawyer mi v posledních dvou řadách vadil také ze všeho nejméně. Ale každá postava měla to něco svého.
Mnozí seriálu vyčítají to jak se k záhadám postavil. To jak je chrlil jednu za druhou, ale otázky prakticky nezodpověděl žádné. Nemohu s tím s klidným svědomím souhlasit. Ostrov prostě je tajemné místo a opravdu se tam stávají zázraky. Tak by to mělo zůstat. Nezodpovězené. Tajemné. Stejně jako jsme v nevědomí přišli, stejně nevědomí odcházíme. Možná přece jen o trošku moudřejší. Ale nepochybuji o tom, že ostrov s námi ještě neskončil.
Další nejvíc rozporuplnou věcí je závěr seriálu. No a hádejte co. S tím negativním názorem na něj také nemohu s klidným svědomím souhlasit. Teď budu trošku spoilerovat tak hup na další odstavec a nečíst dál! Celou šestou sérii mi bylo podáváno to co se s postavami stalo po závěru seriálu. Kdy naposledy jsem dostal tak do hloubky rozebraný závěr pro každou postavu? Já myslím, že nikdy. Pro mě bylo opravdu všechno uzavřeno na jedničku. Nejsem si naopak zcela jist, jestli jsem ten poslední díl pochopil, tak jak jej tvůrci mysleli. Ale to u mě byla vždy silná strana seriálu. Nechápeš? Domysli si sám. Poslední minuty alias zavření Jackova oka jsou víc než poetické i po šesti sériích. A skončilo to dojákem. Prostě jeden z konců se kterými jsem byl já opravdu nadmíru spokojen. Jack + Kate <3
Ztraceným můžete vyčítat co chcete. Pravdou ale zůstává, že jsou opravdu unikátním počinem, který už nikdo s podobnou tématikou netrumfne. A který seriál může dneska říci, že po šesti sériích drží stále výbornou kvalitu, vyvíjí se, má spád a byl ukončen s grácií. Moc jich není. Takže jak bylo řečeno. Žij s námi, zemři sám. Já jsem ztracen. Jasná stovka. A tu stovku dávám já! Já co nesnáším tajemství. Hold není tajemství jako tajemství.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé