Yellow
| Jméno | — | |
| Věk | 27 let — narozeniny slaví za 165 dní (Štír) | |
| Bydliště | Praha | |
| — | ||
| — | ||
| — | ||
| Poznámka | — |
Po Dallasu a před One Tree Hill.
Beverly Hills byl taky jeden ze seriálu, který provázel mé dětství, především moje máma ho ráda sledovala a já to pak od ní chytla.
BH90210 je bez pochyb jednou z největších devadesátkových klasik, která utkvěla ve srdci mladých.
První série ze střední školy se mi asi líbí nejvíce, protože je tam celá parta pěkně pohromadě. Herci jsou přitažlivý, drama okolo nich pěkně nárůstá. Prostě takový oddechový seriál s atraktivním prostředím, skvělými dialogy, krásně napsanými vztahy, roztomilé scény. Celkově se velmi povedla ta atmosféra. Ačkoliv se může zdát, že je to seriál a zbohatlých spratcích žíjící v nejluxusnější čtvrti Los Angeles, není tomu vždy tak. Jakmile přešli jejich pubertální problémy a začali se vypořádávat s nástrahami dospělosti, tak zároven začali dostávat i pořádné kapky a to pořádně drsné(zbití, znásilnění, intriky, vězení, pokusy o vraždu)
Nicméně seriál ztrácel každou sérii na kvalitě. Cpaní Tori Spelling do popředí začalo být čím dál okatější, plno postav odešlo, seriál končil s takřka polovičním počtem postav, co byly na začátku, nemluvě o tom, že odešli moji největší favorité, či se střídavě vraceli(Brenda, Dylan) a taky z mojí velké favoritky Kelly(zpočátku krásné, milé, roztomilé holky) udělali neskutečnou tupou kozu a vždycky tam byli ti, co mi lezli maximálně na nervy(Valerie). To je hodně velký kámen úrazu.
Dokonce i milostné vztahy přestaly být zajímavé. Brenda a Dylan byli opravdu roztomilý párek, hrozně se mi spolu líbíli, nicméně jsem si vždycky přála, aby Dylan byl jednou s Kelly, jejíž zamilovaným očím se opravdu těžko říkalo ne. I tak jsem ale měla o něco radši pár Brenda & Dylan. David a Donna byli taky skvělá dvojice, ale později se to vyvrbilo v nekonečný kolotoč.. No a Kelly a Brandon byli taky rozkošný, středoškolský páreček. Nicméně poté mě nějaké milostné vztahy už vůbec nezajímali, docela jsem se i ztrácela v tom, kdo s kým momentálně chodí a prostě se to hrozně točilo.
Seriál se vyvíjí z celkem lehkého, pubertálního dramatu v docela temnější soap operu.
Na střední k sobě všichni přátelé byli upřímní, později si neskutečně lhali a kuli pykle druhému za zády, což se mi nelíbilo a měla jsem co dělat, abych to dojela a to jsem byla o hodně mladší a kvalitu jsem moc neřešila, nicméně to už pak bylo velice nudné, z vody vařící, k tomu bez větších lákadel.
Co mě osobně zaujalo později nebyl seriál, ale to, co se dělo v zákulisí, kde podle všeho bylo mnohem větší drama, než v seriálu. Kočičí boje Shannen Doherty s Jannie Garth, tatínkova holčička Tori Spelling, která by o roli jinak nezavadila a vzhledem k tomu, že její tatka Aaron Spelling byl producent, tak nechala vyrazit i Shannen Doherty, nemluvě o tom, že tam randili mezi sebou všichni herci, byly tam jak drogy, tak pohlavní nemoce (Že jo, Tori?). Zkrátka to musela být celkem sranda.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Máma má mámu.
Je fajn vidět zase Annu Faris v plné síle, ale největší hvězda je zde Allison Janey, které v roli "babičky" Bonnie přímo září, místy vám může připomenout Charlieho Harpera z Dva a půl chlapa.
Nicméně Mámu považuji za jeden z Lorrových slabších sitcomů, které nemají zas tolik, co nabídnout, i když se snaží, tak celý seriál táhle právě Allison Janey a Anna Faris vedle ní spíše zaniká.
Seriál je pro mě hodně zamotaný, že se ani vlastně skoro nevyznám, zda sleduji sitcom nebo sociální drama.
Seriál má místy jistou dávku nadhledu a odlehčenosti, nicméně někdy je přehnaně dramaticky a spíše smutný, nějakou vtipnou hlášku vždycky prohodí Bonnie, což situaci a atmosféru uvolní, ale jinak je to na sitcom až moc velká depkařina.
Nicméně spratkovitká dcera/vnučka, ta je spíše na ránu a někdy spíše k politování.
Dramatické situace jsou tu až moc dramatické a depresivní, rozhodně to není jako v BBT nebo Dva a půl chlapa, kde jsou závislosti podány s nadsázkou a správnou dávkou humoru, tady spíše vyzní jako hodně špatné, skoro až naučně.
Problém celé show je v tom přehnaném dramatu okolo života Christy, který jak jsem již napsala, někdy je její výklad podán vtipně a jindy zase melancholicky, depresivně, hodně krušně.
Též se mi moc nelíbí přehnaný divácký smích za každou větou, která má být vtipná.
Ale přijde mi to celkem zajímavé, příběh mě celkem baví, výjmečně se popadám za břicho a myslím, že to celkem dobré, ale od Lorra bych čekala větší kvalitu. Nicméně Máma dokáže pobavit, není to špatná oddechovka.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Vítejte v městečku South Park.
O South Parku jsem vždycky slyšela, ale nikdy jsem neviděla ani jeden díl, vzhledem k tomu, že kdysi jsem se spoléhala jen na to, který seriál mi dá televize a SP se bohužel u nás nevysílal nějak často.
Ale jsem již v době internetu, tak se do toho můžu pustit.
SP svojí surovostí, nekorektností, šíleností a kontroverzí opravdu není seriál pro každého. Není zde žádná vybraná mluva, sprostá slova se zde užívají za každou větou, nabourává se tu všechno, co se nabourat dá, nechybí sexismus, rasismus, antisemitismus, nechutnosti. Jedna malá, nepartná věc se zde dokáže vygradovat do globálních rozměrů, postavy se tu chovají tak, jak by se normální člověk nejspíše nikdy nechoval, teda až na pár vyjímek.
Výhoda SouthParku je ale i to, že epizody jsou krátké, svižné a energické, hrozně rychle to utíká.
Ústřední pětice Stan, Kyle, Kenny, Butters a Cartman mě nikdy nenudí, ale především Cartman je asi největší bavič/šílenec/kretén z celého seriálu.
Pokud jste si stěžovali na Family guy, tak South Park pro vás bude mnohem horší. Nicméně nechápu celé to pozdvižení, že se tam mluví sprostě. Pointa celého seriálu je jiná, ale ta cenzura. Střelený Family Guy, který nemá do SP daleko je normálně vysílaný(u nás) odpoledne, protože se tam nemluví sprostě, ale že tam provozují úplně stejné šílenosti, nad tím se asi nikdy nepozastaví.
South Park je podle mě povedená satira, která reaguje na události ve světě svým způsobem a nic mu není svaté, všechno odhaluje až na kost.
Strefování se do citlivých témat je tu denním pořádku.
U tohoto seriálu preferuji český dabing, protože ten se povedl. V anglickém změní ty postavy mají pištivé, chraptivé hlasy, navíc je poznat, že je některé postavy dabuje jeden dabér. V čestině jsou pěkně a srozumitelně rozdělení. Navíc v angličtině věčně slyším jen různé verze slova "fuck", kdežto v češtině jsou mnohem peprnější a štavnějtější výrazy.
Po sledování několika sérií se stále zamýšlím nad tím, kde tvůrci berou tolik kreativity, ale tak, kdo umí, ten umí.
Nicméně nelze popřít, že některé série jsou silnější a některé slabší.
Animace se drží kréda ' V jednoduchosti je krása'.
Suma Sumarum - 70 %
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
Džejár opět na scéně.
Znám starý Dallas, bavil mě a tento svěží kousek se mi zamlouval už od pilotu.
Dallas má v seriálovém světě již své jméno a specifické atributy a pokud někdo čekal pokračováním něco jiného, tak opravdu jen marnil čas a zbytečně kazil hodnocení.
Co mě po technické ztrátce potěšilo bylo to, že znělka zůstala stejná, jen si přidalo více barev.
Příběh se nám posunul o řádky let dopředu, ale v podstatě stále navazoval na to, jak předtím skončil. Na scénu přišla nová krev, nové sváry, nové ambice. Nicméně starší tváře tam stále jsou a uvádějí nás do nostalgie. Bobby je stále hodný, vlídný a nenáročný člověk, který si svého zaslouženého klidu dlouho neužije. Jsem ráda, že dostal za partnerku silnou, ženskou osobnost, která je v podstatě mix Pamely a Miss Ellie, rázná ženská, co na něj nedá dopustit.
Na J.Rovi se krušná léta vyřádila snad ještě více, ale nenechte se zmást jeho roztomilým, stařečkovským vzhledem, je to pořád stejný kus prospěchářského hajzla a ještě to na stará kolena pěkně roztočí.
Nová generace mě taky potěšila. Zprvu jsem si myslela, že to budou jen líbivé tvářičky, nicméně nakonec mi tam krásně zapadly. John Ross si pěkně potatil, je to slizký hajzl, který se ničeho neštítí, má sex-appeal a nedokáže být věrný. Upřímně, někdy mi přijde až zbytečně velký hajzl, u J.R jsem občas pochopila, proč dělá, co dělá, ale jeho synek se občas chová hrozně frackovitě. J.R to dělal s elegancí.
Podobný svár jako měli J.R a Bobby se rozpoutá mezi ním a Chrisem(syn Bobbyho) a v podstatě jede to, co už se odehrálo. Tahle rodinka prostě nemůže mít klidné vztahy, obzvlášt né dvě osobnosti, co jsou dokonalé protipoly a přesné kopie jejich otců, hlavně především po stránce morálky.
Je to prostě Dallas, všichni tam vypadají báječně, kujou na sebe pykle, skrývají tajemství, někteří jsou schopní zajít hodně daleko, aby dosáhli toho, čeho chtějí.
Prostředí je prostě nádherné, kameraman si nádherně hraje se světlem, je tu jak uklidnující krajina, kde je plno zvířat, krásná příroda a harmonie, tak i skvěle navržené budovy, pro ambiozní prominenty, ruch velkoměsta.
Texas se prostě pozná, všichni tu mají kovbojské kloubouky, košile, či boty. Večírky jsou vždy ve velkém stylu.
Postavy se mi prostě líbily, ale nejvíce jsem si oblíbila Rebeccu(její celé jméno je spoiler), která se mi líbí už jen proto, že milá, laskává, milující, ale taky dokáže být pěkná potvora, rozhodně si od nikoho nenechá kálet na hlavu a je to prostě bojovnice a s Johnem Rossem jsou krásný pár.
Mám ráda momenty, kdy jde do tuhého a musí se držet při sobě a opravdu jsem si pobrečela u jistého momentu, který změnil můj dosavadní postoj k jedné z postav.
Seriál mě bavil a celkem mě naštvalo, že to skončilo tak otevřeně, protože jak říkam. Bavilo mě to, osudy staronových hlavních hrdinů mě zajímaly, plot-twisty mě kolikrát šokovaly a zkrátka je to podle mě škoda.
Tenhle seriál vdechl Dallasu nový život, dokázal zaujmout stejným způsobem jako před lety a zrušení mě bude dlouho mrzet.
0 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
John Connor's mother, teacher, and protector
Zrušení seriálového Terminátora mě dodnes bolí, protože jsem si ho oblíbila už od pilotu.
Od první vteřiny mě zaujala Lena Headey jako Sarah Connor a už tehdy jsem věděla, že tuto Sarah Connor budu mít ráda. A tak se i stalo. Předvedla krásný kompromis mezi filmem a seriálem, její výkon zahořklé, posedlé drsnačky, která žije jen pro svého syna a jde přes mrtvoly, aby zabránila jak zkázné budoucnosti, tak tomu, aby se z Johna stal mesiáš, po kterém pujde každá vražedná mašina. Psychologie té postavy se mi velice dobře pozorovala a Lena mi jí prostě ukazála takovou, jako jsem jí chtěla a Linda Hamilton může být náležitě hrdá a klidná, protože její postava nebyla výměnou herečky nijak poznamenána.
Další, kdo mě zaujal je asi všemi milovaná Cameron, kterou jsem si i já zamilovala v první minutě. Přesně jako u Sarah, skvělý herecký výkon Summer Glau, která umí psychicky labilní postavy dokonale zahrát, tak její terminátorka Cameron, která emoce zprvu nemá(později mírné náznaky nějakých emocí lze zpozorovat), nám více odhaluje, jak terminátoři vlastně fungují po stráce psychické, nejen fyzické. A taky je to pěkná kost, co umí jiné terminátory složit jako preclíky. :D
John Connor byl podle mě obstojný, nijak tu postavu nezkazil, protože Thomas Dekker hrál pubertáka, co se chce vyhnout svému osudu a zmítá ho přitažlivost k velice atraktivní terminátorka(muži pochopí), která má hodně vliv na jeho vývoj.
Krom terminátorů se nám z budoucnosti vrací i členové Hnutí odporu, tedy rebelové z budoucnosti, co bojují proti strojům pod velením Connora, takže i ti nám zamíchají kartami, především Derek Reese, který je platným členem týmu na ochranu Johna a boji proti tomu, aby vznikl Skynet.
Líbí se mi, že ač je to seriál, tak filmům špatnou reklamu opravdu nedělá. V každém díle je nějaká ta střílečka a když né střílečka, tak prchání před jiným terminátorem. Stručně lze říct, že se pořád něco děje, dává se jak prostor pro příběh, tak pro pořádkou akci. Pořád se vynořují nová fakta, nové otázky, odpovědi, které mě vždy držely v napětí. Nechybí zbraně, trefné hlášky, lítající omítka z rozstřílených domů, prchání, lámaní vazů, terminátoři, kteří jsou jak součástí plánu na zabití Connora, tak i na vyšších místech, kde kujou nějaké ty pykle. Není to čistě o tom, že přijde terminátor a hned jde zabít Johna, ne ne ne, tady se vrtá trošku hloub.
Prostředí je atraktivní, krásně to ladí s tou psychologií postav, kteří předstárají před ostatními, že vedou normální život, ale není tomu tak, ač by si to sebevíc přáli. Zbraně vždy nabité, kostými vždy připravené, falešné doklady důkladně nachystané. Noční vloupání, zbavování se důkazů, práce je jak s v boji proti terminátorů, tak i proti tomu setřást policii, která jim je v patách.
Další takový bonus pro mě byla chemie mezi Johnem a Cameron. Strašně jsem žrala, jak se John na Cameron díval a lze dobře pochopit, proč se do ní zamiloval. I když mu pak nacpali Riley, tak jsem ráda, že i tak nemohl Cameron dostat z hlavy. Vzhledem k tomu, že v polovině druhé série začala něco jako emoce projevovat, tak kdyby byla další série, třeba bych se dočkala, protože je to dodnes snad můj nejoblíbenější pár.
A samozřejmě to finále druhé série, to mě pěkně zabolelo u srdce. Odpovědělo se sice na staré otázky, ale neuzavřeli se linky, poslední minuty přímo nažhavují na další sérii, nemluvě o tom, že ještě plno otázek nebylo zodpovězeno a osud všech postav upadl v naprosto nejistotu a nevědomost, co s nima bude. Takže tak.
The Sarah Connor Chronicles ze své seriálové paměti jentak nevytluču a dostává 100%, protože to byl zkrátka jedna z mých srdcovek, jehož ukončení mi zlomilo srdce.
Plusy navíc.
+ Soudtracky
+ Intro
+ Promo fotky
+ Flashforwardy
Mínusy
- snad jen to, že to nepokračovalo dál. Mohl se aspon zakončit příběh.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Všude dobře, v Tree Hillu nejlíp.
One Tree Hill je taková vylepšená verze namixovaného O.C a Dawsonova světa. Nikdy bych nečekala, že mě nějaký seriál bude bavit tak dlouho.
Seriál se drží určitou kvalitu a ani po odchodu dvou hlavních postav podle mě neztratil dech. Neustále se vyvíjí a dospívá. Zpočátku připomíná teenagerovský seriál a postupem času ten opar mizí. Soustředuje se převším na partičku povedených lidí, kteří jsou prostě sympatičtí, někteří víc, někteří mín, to už je podle gusta.
Celé to drama pozdvihuje fakt, že jsou tak skvělé dialogy, zápletky, padnoucí hudba, skvělé(tehdy) neokoukané tváře, hraví tvůrci, svůdné lovestory a příběhy, kde se smějete, brečíte, zlobíte nebo máte zlomené srdce, ale to je zase podle gusta. V nějakých situacích se sami najdete, v jiných by jste si sami sebe nedovedli představit, ale hlavních hrdinům jsem já osobně prostě sežrala všechno.
Postava, kterou jsem si zamilovala je Brooke. Zpočátku protivná rozleskávačka, ovšem později se ukázalo, jaká je to přes své štiplavé řeči, skvělá holka se zlatým srdcem, která by mouše neublížila, ani nemá na růžích ustláno, jak by si o ní každý druhý myslel. Za ní bych dala Haley, protože to je prostě zlatíčko. Nathan se mi líbil už zpočátku, ovšem do nějaké čtvrté série u mě převládaly sympatie k Lucasovi, později mě spíše neustále zklamával a to jak on, tak herec, který ho hrál. Peyton je zpočátku úžasná, chytrá holka, ale později (podle mě) kamarádka na baterky a řekněme, že celkem sobecká nána, která už nemá tolik k nabídnutí, jako jiní.
První série jsou podle mě nejlepší, protože já zkrátka lpím na těch svěžích startech, kde ještě vše tolik nehoří(ale není to pravidlem). Pozdější série, kde jsou naši hrdinové dospělí se mi ovšem taky hodně líbí, i když je opravdu těžké si zvyknout, že už to nejsou ty pubertální paka, kteří si už nemůžou dovolit dělat lehkomyslná rozhodnutí a více se zocelují. Časové skoky jsou pro diváka taková studená sprcha, protože už na své hrdiny natrefíme v jiné životní etapě. Někteří jsou na tom dobře, jiní už hůře.
A aby naše hrdiny celou dobu nesrážel sám život, tak se sem tam do seriálu připlete nějaký padouch, který jim přihřeje polívčičku.
Krom postav jsem si zamilovala i některé milostné dvojice, ale moji největší favoriti byli prostě Lucas s Brooke a Nathan s Haley. Nejde mi se rozhodnout pro jeden, nicméně, co mě fakt mrzelo je to, jak se naložilo se vztahem Brooke a Lucase(asi pro ty Chadovi nevěry, které Sophii dohnali k rozvodu). Nějak moc nevěřím, že by si tohle všechno prožili jen pro nic za nic, ale co se dá dělat.
Celkem chápu jedince, kteří "hejtují" pár Peyton a Lucas, protože ač mě se osobně celkem líbí, většina jejich vztahu je založená na flashbackách a scénách, které jsme vlastně ani neviděli. Krom toho kolem sebe nadělali opravdu velkou paseku a hodně u mě klesli, ačkoliv chemie mezi nimi je opravdu kouzelná(ale né tolik kouzelná jako mezi Lucem a Brooke). Určitě jim to spolu taky slušelo a ty romantické gesta mě obměkčily dostatečně na to, abych jim fandila, ale Brooke je Brooke.
A Nathana s Haley ani nemusím komentovat, to je pro mě jedna z nejvydařenějších televizních lovestory za celou historii. Jejich scény byly hravé, pokaždé létaly ohnostroje. Takhle si představím dvojici, co pro sebe byla stvořena.
Plus musím dát i za krásné přátelství, co mezi sebou všichni měli, ale nejvíce za Lucase a Haley. Dovedla bych si je představit i jinak(ačkoliv to jde proti mým OTPs), nicméně jejich vztah byl skvělý, nádherný, vždycky tam jeden pro druhého byli a vždycky se navzájem dokázali postavit na nohy. Jejich vztah mi přijde výjmečný, protože byl vždy čistý, láskyplný, kolikrát mnohem důležitější, než romantické vztahy. Viděli jsme je spolu se smát, spolu plakat a za to taky vzdávám hold šikovným ručičkám scénáristů, které takto pěkný vztah napsaly. Určitě jedno z nejúžasnějších přátelství, co jsem viděla. Ačkoliv jejich vztah byl vždy platonický, nelze popřít, že byli spřízněné duše.
Za zmínku stojí i znělka a úžasná písnička od Haley, kterou dodnes žeru "Halo".
Nicméně OTH je jedna velká jízda životem, nechybí tu krásné příběhy, různorodé postavy a skvělé finále, které udělalo krásnou, sladkou a uslzenou tečku za celou tou cestou, co všichni ze seriálu ušli. Každý dostal, co si zasloužil.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřil se 1 člověk
I don't wanna wait..
Jé, jak já si vzpomínám na časy, kdy jsem si pobrukovala tu nežnou, optimistickou znělku a vždycky přišla domů včas, když vysílali další epizodu.
Dawson je jeden z prvních seriálu ohledně životů mladých, čistě pro teenagery, který jsem začala sledovat. Když se zpětně ohlédnu za kvalitou dojde mi, že tehdy jsem vůbec nějakou kvalitu neřešila a nějaké oko kritika mi vůbec nebránilo v tom se jen bavit příběhem a fandit oblíbencům. Neřešila jsem nějaké otřepané zvraty, klišé a tak podobně. Nicméně poslední série je takové méně zajímavé dokodrcání k uslzenému konci, který mě dodnes dojímá a musím uznat, že jinak tento seriál skončit nemohl.
Určitě to není nejlepší seriál na světě, je to takový průměrný televizní seriál, nicméně je příjemný, nostalgický, krásně ukazující strmnou cestu dospívání. Není to nějaká bomba na trhu, ale svojí atmosférou a pěknýmu, nenáročnýmu příběhu si svoje místečko ve seriálovém světě našel.
Tehdy jsem ještě byla malý cvrček, takže jsem zas tolik dobře nechápala, čím některé postavy procházejí, dokud jsem sama nevyrostla a v nějakých situacích se nenašla. Jako, né že by Dawsonův svět byl bůhvíjak ze života, ale v nějakých situacích(sebevíc zkreslených) se může najít opravdu každý, protože je tu více postav s různými osudy a příběhy. Ač ten hlavní je a byl vždycky Dawson, tak si nešlo zamilovat Paceyho, který na sebe uměl jako správný tv stealer, vždy strhnout pozornost at už to byla nějaká sarkastická poznámka, či nějaké to moudro. Ja osobně si zamilovala hlavní hrdiny, kteří pro mě vždy byli tři. Jenny jsem brala jako postavu do počtu, ty spřízněné duše byly vždy Pacey, Dawson a Joey.
Dawson je pro mě jeden z hlavních hrdinů, kteří mi prostě na nervy nešli, zkrátka ne. Byl mimořádně obětavý ke svým přátelům a je to prostě jedna z věcí, co dělala Dawsona Dawsonem.
Joey hodně lidí nemá rádo pro její nerozhodnost, ale já jí brala s rezervou. Byla mi sympatická, vždy ke všem milá a laskavá. Možná nějaké větší nedostatky měla, ale já si jí zkrátka pamatuji takhle. Od začátku bylo jasné, že i když se jí Dawson líbí a sluší jim to, ten pan pravý je prostě Pacey, který s ní byl vždycky a já jen čekala, kdy mu konečná dá šanci. Klasický nejlepší přátelé od dětství, pak milostné vzplanutí a nakonec láska na celý život(proto se nikdy nesmířím s tím, že v seriálu BtvS spolu neskončili Xander a Willow).
Ač seriál je průměrný, tak hodnotím lehce nadprůměrně, protože si to podle mě zkrátka zaslouží.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Slovensko hledá svého House.
Nějaké hlášky se podle mě povedly, přišlo se na to, za kterou nitku sarkasmu a cynismu tahat, nicméně z toho stejnak vyjde jen jako kopie. Krom toho, kdyby Dr.Ludsky neměl dabing Martina Stránského, skrz jehož hlas ke mě vždy promlouval právě onen Dr.House, tak má ještě pár bodou níže.
Upřímně, na pár hlášek, které se fakt povedly...nebavilo mě skoro nic. Nezajímavý příběh(y), nezajímavé vedlejší postavy, levné provedení(nebo to tak aspon vypadá).
Hlavní postava není tolik špatná, ale nemá patřičné charisma, mimiku, styl.
Za Martina Stránského a pár povedených hlášek dávám 40%, ale víc po mně opravdu nechtějte.
67 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 3 lidé
#Selfie
Od seriálu jsem neměla vysoké nároky a ani jsem nějakou velkou kvalitu nedostala, ale mohu říci, že jsem Selfie ráda sledovala.
Karen Gillian znám už z Doctora Who a John Cho, to je snad klasika mé generace, ten, díky jehož ksichtu a hlasu se do étaru dostalo a usadilo slovo MILF.
Eliza je sice jako postava lehce otravná, ale líbila se mi. Celkově ta její problematika okolo toho, jak se učí žít v normální světě, které se od sociálních sítí hodně liší.
Upřímně, na seriálu mě nejvíce zaujala jedna věc a to chemie mezi Elizou a Henrym. Jiskřilo to mezi nima, dostávali roztomilé scény a i za krátkou chvíli se stali jedním z mých nejoblíbenějších TV párů, protože jejich pro jejich scény jsem si s chutí pustila další díl. Ještě se mi nestalo, abych seriál sledovala pomalu jen proto, že mi líbí nějaký pár.
Dvě naprosto odlišné osobnosti s rozdílným chováním, názory, životním stylem. Bylo fajn sledovat jak si k sobě přesto hledají cestu.
Když to vezmu jako celek, tak mi na to sitcom připadá málo vtipné a neviděla jsem to jak běh na dlouhou trat. Ovšem další sérii bych klidně ještě brala, protože mi to přišlo celkem zajímavé.
50 % s názorem souhlasí
vyjádřili se 2 lidé
Already dead, yeah.
Tak by se seriál dal shrnout, nicméně nejsem to já, abych se trošku více nerozprasila s textem.
Znáte ten pocit, když od ostatních slyšíte, jak je nějaká novinka strašně cool a strašně super, ale jakmile se podíváte na obsah, máte cukání v ruce, zda se na to podívat? Přesně tento pocit jsem měla, než jsem se podívala na pilot a byla sakra ráda za to, že jsem to udělala.
Podle všeho se smíchaly staré věci a vzniklo něco nového. Zombie tématika je tu s námi již dlouho, ale ještě jsem jí nikdy neviděla jako kriminálku, s jemným nádech staré dobré Veronici Mars. Řeší se tam případy, jako v běžných kriminálkách, ale IZombie tomu vdechl život skrze tu bizardnost s pojídáním mozků, chladnokrevným zabíjením a ten lehký sci-fi prvek ohledně zombie modu a všeobecně to promíchání se zombie tématikou:D
Co mě zaujalo jako první, to byla samotná hlavní hrdinka Liv. Od doby Dextera se mi nestalo, aby to první, co mě k seriálu přitáhlo, byl onen hlavní hrdina. Rose McIver znám již delší dobu a jako mozkochtivou zombici jsem jí nedovedla představit. Nicméně Liv mi neskutečně sedla už v prvních minutách. Líbí se mi její zombie vzhled, ale především její myšlenkové pochody. Je vtipná, je roztomilá, je příjemná a k tomu chytrá. K tomu se občas přidávají vedlejší účinky toho, když se na ní projevují vlastnosti a dovednosti té dané osoby, kterou měla zrovna ke svačině, což mě baví ještě více. Tahle postava se povedla na jedničku.
V seriálu jsem si až na Peyton a Major(paradoxně je Aly Michalka má velká oblíbenkyně) zamilovala všechny hlavní postavy, protože každému s Liv funguje ta správná chemie pro daný vztah. Ravi je prostě třída, jeho průpovídky nemají chybu, duo Liv a Ravi mě baví nejvíce, protože jsou sehraná dvojka. Pak je tu Blaine, neuvěřitelný hajzl, ale mě naprosto dostal. Herce znám též již delší dobu a hraní hajzlů mu od Heroes a jeho Adama Monroe neuvěřitelně sedí. Jeho linka je ve většině případů takové okénko, kterým nakouknete do životního stylu Liviny dokonalého protipolu, ale kdo ví, třeba se to změní, nicméně jeho linka mě baví. I z věci jako je zombie umí udělat výnosný byznis. A zdá se to jen mě, nebo je mezi ním a Liv celkem silná chemie? Já netvrdím, že se někdy dají dohromady, ale atmosféra mezi nimi by se dala krájet.
No a Major, ten mi nesedl hned v první vteřině, protože tak blbé jméno musel dostat za trest. K tomu mě fakt nebaví, typický správnák, co je jako postava k ničemu. K Liv by se hodil někdo mnohem výraznější, jako třeba Lowell, které ho hraje k sežrání sexy Bradley James.
Všechny postavy mají skvělé nadaní mě neustále překvapovat.
Případy mě hodně baví, protože Liviny netradiční metody k jejímu řešení jsou zkrátka špičkové.
A aby to nebylo jen krimi, tak se tu řeší i soukromý život a příběh se normálně vyvíjí.
Další věc, co mě fascinuje je to, jak Liv mozečky konzumuje. Upřímně, žádný zombie nevymyslel věci jako mozková pizza, mozkové taco, mozkové špagety. Z jejích receptů mám kolikrát kručení v žaludku.
Výtky a zbožná přání
Seriálu by neuškodila trochu více bizardnosti, víc se odlepit od země, protože i když tématika je správně výstřední, tak je tam pořád taková realita, něco jako Grimm, ovšem ten se od země odlepit dokázal a je z toho ted plnohodnotné fantasy, snad se i IZombie vydá podobnou cestou a více se rozjede. Hravost a kreativita je sice velice znát, ale pořád se vše drží na uzdě.
A marně doufám, že Liv nebude s Majorem, jejich vztah je naprosto bez chemie.
Druhá série.
Úplná pecka! Liv papkala samé zajímavé mozečky s osobnostmi, se kterýma se rozhodně člověk nenudí, at už je to superhrdinka, porno knihovnice, drsná striptérka, zkrátka každý díl kvalitní porce zábavy.
Sama sobě se divím, ale celkem jsem si oblíbila i Majora, protože jeho linka s Max Rager byla zajímavá, měl i pár hodně emotivních momentů, co prozatím v seriálu byly a jeho charakter se konečně stal nějak prospěšným, takže paráda. Jediné, za čím stále stojím je to, že prostě nechci, aby byl s Liv. Moc jim to sluší v přátelské rovině, kde jsou občas i zabávní a zajímaví, jako páru jim to fakt nejde, jejich chemie je na to prostě moc slabá a jejich dialogy za moc nestojí.
Oblíbila jsem si i padoušské duo Vaughn Du Clark a jeho dceru Ritu, která je prostě libová. Tady jsem se mezi nimi dočkala celkem smutné scény, která byla fakt silná(dle mého názoru). The Boss vlastně jen sekunduje, jako záporák má o dost mín prostoru, takže hádám, že se události okolo něj rozjedou v další sérii. A abych nezapomněla na Drake, to byl fakt hodně sympatický týpek a jsem zvědavá, jak to dál bude s Blainem.
Finále se fakt povedlo, nechyběla akce, hromada mrtvol, masakr na párty, smutné scény. Mnohem lepší, než finále první sérky.
100 % s názorem souhlasí
vyjádřilo se 6 lidí