Novinka pod lupou: The Crown

Očekávání byla veliká. Jsem si jistá, že nejen u mě, ale i u mnohých z vás. Má v tom prsty Netflix, je to o britské královské rodině, takže příběhově to prostě šlápnout vedle nemůže, pyšní se to skvělým hereckým obsazením… A hodnocení? Jednička s hvězdičkou.

I přes vysoká očekávání jsem rozhodně neodcházela zklamaná. Pilot byl přesně takový, jaký jsem si ho vysnila. Délka padesát minut mi připadala jako půl hodiny, neustále se něco dělo a seriál si dokázal udržet vaši pozornost, aniž by musel být přehnaně akční nebo dramatický.

Trošku mě překvapilo (a to příjemně), že seriál nezačínal tak, jako Victoria, tedy prvními okamžiky, kdy se z obyčejné dívky stává královna. Rozhodně to nevadilo, naopak bych řekla, že zdejší začátek byl stejně poutavý, ne-li sympatičtější. Královská svatba je a byla celonárodní událost a stejně tak je pojata i v The Crown. Vidíme mladičkou zamilovanou Alžbětu, ctižádostivého manžela a krále, který se ze všech sil snaží být oporou pro svou rodinu, ale i pro celou zemi. Bylo moc sympatické, že jeho důležitost seriál neodbyl pouhým oznámením smrti, ale mohli jsme se s ním pořádně seznámit a vidět, jak se Alžběta na roli budoucí královny připravovala.

Samotný děj zdárně doplňuje technická stránka seriálu. Na první pohled vás zaujme mizanscéna – nádherné kulisy. Bezchybné jsou také kostýmy a líčení. Hudba je sympatická, ale nevyčnívá, pravděpodobně si brzy ani nevzpomenete, že zde nějaká byla. Naplno se totiž ponoříte do příběhu a necháte se unášet osudy této královské smetánky.

• poutavý příběh podle skutečnosti
• děj plyne velmi rychle
• herecké výkony všech představitelů
• kostýmy
• kulisy
• opravdu nevím, co by vás tady mohlo zklamat :-)

A je to tady, letos podruhé se pustíme do britské historie. Tentokrát se o to však nepokusí britská televize jako v případě Victorie, ale jeden z největších hráčů na trhu – Netflix. A pokud Netflix prohlásí, že jde o jeden z nejambicióz­nějších projektů, na kterém pracuje, tak snad ani nejde netěšit se nebo se alespoň nezajímat.

Samozřejmě mě to bude hodně svádět ke srovnání právě s Victorií, která se podařila na výbornou, ale právě tyto ambice by měly seriál přeci jen posouvat o krůček výš. Stačí se podívat na obsazení, podařilo se ulovit žádaného „Doctora“ Smithe, ostřílené a kvalitní herce jako Lithgow nebo Harris a tvář Alžběty si nyní budeme spojovat se zajímavou Claire Foy. Navíc jak se zdá, tak všem role sedí a dávají na své předchozí počiny snadno zapomenout, čehož jsem se trochu bál hlavně u Smithe.

Kromě obsazení se mi samozřejmě líbí téma, které je ze zajímavé části historie a ze země, kde mě to zajímá. A nejde nepochválit také zpracování, tady se nešetřilo, což je hned vidět na scénách, jako je královská svatba. Ale nejen tam jsou vidět kostýmy jedna radost. Celkově to šlape a jen těžko se hledají mínusy. Příjemným bonusem je, že se okamžitě můžete pustit do zbytku série.

Pokud bych měl přeci jen nějaké mínusy najít, tak začnu u toho, že to není výrazně lepší než Victorie a zásluhu na tom nejspíš má i Claire Foy. Zatímco Jenna Coleman svou roli a prostor ovládla, tak Claire v první epizodě kouká z pozadí na to, co předvádí Lithgow a Harris. Není to její chyba, hlavně Harris dostal obří prostor, ale ona si musí scény krást pro sebe a to se zatím neděje.

Poslední dobou (pokud se nemýlím tak od uvedení úspěšného filmu Králova řeč) se nám tu se seriály s tematikou britských panovníků doslova roztrhl pytel. Ať už to bylo pokračování The Hollow Crown, The Wolf Hall nebo Victoria, vše se setkalo s enormním, a v případě Victorie dokonce nečekaným úspěchem. Proto vaše očekávání v případě The Crown, zvlášť proto, že jde o produkci Netflixu, nemohou být nízká.

Co oceníte hned zpočátku je fakt, že hlavní role byly obsazeny britskými herci. Díky tomu slyšíte britský přízvuk na každém kroku a atmosféra jako taková je hned na úplně jiné úrovni.

Už během prvních patnácti minut se rozvine několik rovin vyprávění, které okamžitě zaujmou. Aby ne, když na jedné straně stojí v podstatě andělsky vykreslený manželský pár Elizabeth a Philipa, nad nimi stojí lord Mountbatten, který pomalu umírá, a proti nim Winston Churchill, který znevažuje každého a připomíná, že královská rodina je propletená s nacisty, sami jsou to v podstatě Němci a lidé na to zapomínají.

Brzy ale poznáte, že The Crown není ani tak příběh o královské rodině, jako spíš o vládnutí zemi obecně. Propojení dvou rovin – vládnutí ministerského předsedy a královské rodiny – je už od počátku chytrý tah, který dovolí do epizod vměstnat víc zajímavého děje. Je to také krok logický, jedna strana i druhá společně znamenaly a znamenají pro Británii mnohem víc než každá samostatně a byla by škoda tuto interakci neukázat.

Další věc, která vás upoutá, je neskutečně dobře odvedená samotná filmařská práce. Ať už jde o kameru, zvuk, jednotlivé písně, kostýmy, dobovou techniku, to vše je perfektní. Co je potřeba v dalších dílech posunout dopředu, je vztah Philipa a Elizabeth, jejichž vzájemná chemie protkaná Philipovým sarkasmem je v podstatě to nejkouzelnější na celém pilotu. Ale mohlo by toho být víc.

Celkově si vlastně ani neuvědomíte, že by mohlo jít o seriál Netflixu. Na druhou stranu za to ale budete vděčni – ať už kvůli tomu, že dostanete celou řadu naráz či kvůli vysoké šanci na druhou řadu. The Crown je jedním z nejlepších seriálových počinů tohoto roku a dost pravděpodobně se stane stejným překvapením jako loni Narcos.

• britští herci – Matt Smith, Jared Harris, John Lithgow
• kostýmy
• hudba
• kamera

Nebudu zastírat, že The Crown mě začalo zajímat hlavně díky Mattu Smithovi. A když jsem mezi obsazenými zpozorovala jméno Johna Lithgowa, bylo mi jasné, že mě The Crown bude zajímat.

Britská královská rodina je natolik „provařeným“ tématem, že doopravdy není nutné vyžívat se v hodinách dějepisu, aby člověk alespoň tušil, o čem je řeč. Zároveň ale není „provařené“ natolik, aby diváka nudilo. Navíc díky tomu, že mnoho postav tohoto příběhu stále ještě žije, je příběh, ač je historický, divákovi o dost bližší.

Netflix už několikrát dokázal, že umí tvořit kvalitní kousky, a ani nyní tomu není jinak. V mnoha věcech se dá říct, že tu „vlastně o nic nejde“, jelikož se jedná o události minulé, které už i tak byly ve větší části na očích veřejnosti, ale i přesto se divák nevyhne jistému mrazení a napětí. K tomu, krom bravurního obsazení, zajisté přispívá i vynikající hudba a skvělý vizuál, zkrátka velmi dobře zvládnutá technická stránka. Velmi solidně je zvládnut i příběh, který se tolik nezabývá „nedůležitými“ prvky, takže jen za první epizodu se zabývá hned několika roky, přesto ale nevypadá zmatečně.

Ač se epizoda pyšní téměř hodinovou délkou, rozhodně nenudí. Nezabývá se totiž jen „kralováním“ a plněním různých povinností včetně vedení válek, ale zachází i do osobních rovin aktérů, a obě složky vyvažuje tak, aby ani jedna z nich nepůsobila zdlouhavě. Díky (či snad kvůli) tomu epizoda uteče jako voda a divák během závěrečných titulků nevěří, že toto byla celá hodina.

• obsazení
• způsob podání příběhu
• atmosféra
• hudba, vizuál
• několik nesympatických postav, ale to asi není až tolik vina seriálu

Začít seriál takhle odporným kašlem, to je něco. Rozhodně to tedy dokázalo upoutat mou pozornost. Herec dokázal kašlat tak věrohodně, že se mi jen z toho dělalo dost špatně… Divák při tom určitě zpozorní, jen… doufám, že ten kašel moc dlouho slýchat už nebudeme.

I když si téměř nikdy nic o novince, kterou mám zhlédnout, nezjistím, kdo u The Crown očekával něco akčnějšího, než je konverzační drama, musí být blázen. Do historického životopisného žánru to nepřináší nic nového (to ještě ale neznamená, že to je špatné). Nepřekvapivě je scénář důležitější, než kde jinde a je také zatraceně kvalitní, takže nejen dokáže seriál unést, jen sám o sobě už zvládá ho vystřelit do kvalitních vod. A není to jediná kladná věc.

Hudba je totiž dechberoucí. Již samotná znělka bere dech – vizuálně kvalitně zpracována, ale rukopis Hanse Zimmera je na ní znát a je to dobře, protože tento hudební kousek se rozhodně může zařadit k tomu nejlepšímu, co kdy vytvořil. Přesto podle mě nejlepší hudební moment epizody přichází až ke konci, při lovu kachen, kdy hudba utvoří perfektní atmosféru a naprosto vystihne tu, která doposud byla pouze vizuální – atmosféra plná napětí ve vzduchu, očekávání nejhoršího a tajemství. A právě tato skladba to dokázala nejen přesně vystihnout, ale i přenést na diváka – a myslím, že tento moment rozhodl o mém hodnocení. To nejlepší přišlo nakonec.

Ale rozhodně tím nemyslím, že by byla celá epizoda šedou nudou s kvalitním scénářem, která ale jinak ničím jiným nezaujme a ani neoplývá kvalitami. Rozhodně ne. Laťka je v průběhu epizody sakra vysoko a to zakončení ji zvedne pouze až do astronomických výšin. The Crown má naprosto majestátní výpravu se spoustou oku lahodících interiérů i exteriérů. A kdybych ve výčtu kladů vynechal kostýmy, musel bych se profackovat – jsou překrásné.

• hudba!
• herci (působí neuvěřitelně věrohodně a i vzhledově připomínají své reálné protějšky, výborná práce maskérů)
• kostýmy
• scénář
• výprava